Docela dobrý tip

Tím, jak roky přibývají a sil začíná ubývat, přemýšleli jsme s manželem, jak budeme do budoucna řešit naši koupelnu. Máme tam hlubší vanu a ze zkušeností s mým otcem vím, že vstup i výstup byl docela tvrdý oříšek. 

Samozřejmě jako první řešení se nabízí zrušit vanu a nechat udělat sprchový kout. Ale ... My bychom se té vany neradi zbavovali, vana je přeci jenom vana a jiné řešení jsme neviděli. Takové poleženíčko ve vaně má něco do sebe, což jsem v posledních dnech opravdu ocenila. Doma byla zima jako v kostele, topení studené a taková teplá koupel pořádně rozehřála moje studené nohy a vlastně celé moje tělo. 

A dneska mi na tabletu vyskočila reklama na dvířka do vany (že by se už daly ovládat i myšlenky?), tak jsem hned začala pátrat. Malá  rekonstrukce je hotová během jednoho dne včetně montáže a připojení, takže máme s manželem o čem přemýšlet. Pohodlně vstoupíte do vany a je už jen na vás, jestli zvolíte sprchování nebo koupel. Zdá se mi to jako skvělé řešení.

A to je výsledek  

Návštěva divadla Na Zlatém jezeře

 Minulý týden jsme s manželem navštívili skvělé představení v divadle ABC, Na Zlatém jezeře. Vstupenky jsme měli koupené dlouho dopředu, a tak jsme byli rádi, že nám to tentokrát vyšlo, žádné onemocnění v souboru ani u nás. 

Děj komedie se odehrává na březích Zlatého jezera, kde každoročně tráví léto starší manželé, Ethel (Simona Stašová) a Norman (Ladislav Frej).  Norman je nepraktický, občas nerudný a zapomnětlivý profesor v penzi. Se svojí ženou se před lety potkal ve škole, kam Ethel nastoupila jako nová posila profesorského sboru. Je to chápající žena, která se s pochopením a noblesou stará o svého manžela i domácnost, kde nechybí ani vzájemný humor a nadhled. 

Po osmi letech přijíždí na návštěvu dcera Chelsy (Marika Procházková) s nastávajícím čtvrtým manželem a jeho puberťáckým synem Billem. Chelsy má se svým otcem nevypořádaný vztah, on nedovede projevit svoje city a často ji i po tak dlouhé době slovně napadá. Naopak nachází cestu k puberťákovi Billovi, který dokáže Normena vytáhnout z letargie a z obou se stávají přátelé. Společnou řeč naknoec najde i se svou dcerou.

Přestavení je zájezdové, třeba se objeví i u vás. Neváhejte, určitě stojí za zhlédnutí. 

Něco z knihovničky

 Tentokrát nabízím dvě knihy, každou s úplně jinou tématikou. Nejdříve moje oblíbené krimi. 

Barton Fiona   Vdova 

Psychologický thriller, jehož tématem je únos a vražda dítěte. Jean Taylorová je ženou muže obviněného z únosu a vraždy. Většinu života strávila v roli dokonalé manželky. která stála po boku svého muže za všech okolností. Po smrti manžela se o tento případ začne, na základě otázek veřejnosti, zajímat novinářka, pro kterou by byl rozhovor se ženou pedofilního vraha velkou výzvou, zvláště i proto, že Jean zřejmě něco tají. 

Autorka se zaměřila hlavně na psychologické vykreslení postav, jejich pohnutky, důvody jejich chování. I proto doporučuji těm, kteří mají psychothrillery rádi. Možná trochu zdlouhavější čtení, ale mně se kniha líbila. 

Jules Wate (Julie Caplin)   S láskou z Londýna 

Kniha z úplně jiného soudku než jsou moje oblíbené krimi příběhy. Občas si přečtu i nějakou romantiku a tohle byla kniha na pohodu. 

Hlavní postava Tilly pracuje jako vlásenkářka a maskérka v londýnské opeře a my se tak díky ní dostáváme do zákulisí divadla, které je pro většinu z nás tak trochu tajemným místem. Tady se Tilly seznamuje s novým šéfem IT oddělení, který chce všechny zaměstnance zapojit do programu s využíváním počítačové sítě. S velkým nadšením se ale u mnohých nesetkává. 

Romantika, kde nemůže chybět láska, ale ani humor a tak trochu i předvánoční atmosféra. 

Pohodové a odpočinkové čtení, které se mi líbilo. 

Sobotní odpoledne

V sobotu odpoledne bylo krásně, sluníčko lákalo k procházce a tak jsem opět vyrazila do lesa. Po docela vydatných deštích v minulém týdnu jsem myslela, že bych přece jen mohla najít nějakou tu houbičku, ale nepotkala jsem ani prašivku. Jen na začátku lesa byla jedna zavinutá bedla, kterou jsem tam nechala. 

Tentokrát bylo v lese příjemně a procházku jsem si užila. Cestou jsem potkala jednu jezdkyni na koni, dovolila jsem se, zda si je můžu vyfotit a souhlas jsem dostala. 

Také jsem objevila strom porostlý houbami až do samého vrcholu, říkám mu houbovník. 

Ještě pár fotek z louky a okolní cesty

a nakonec dvě fotky z naší návsi. Socha sv. Jana Nepomuckého a zvonička, která už svému účelu neslouží, ale pamatuji dobu, kdy se zvoněním oznamovalo úmrtí místního občana.

Takový krásný podzim mám moc ráda, věřím, že si ještě užijeme pěkné dny babího léta. 

O to se podělit musím

Tak takovou dobrotu jsem už dlouho neměla. Nevím, jak vy, ale já mám uzené a zauzené sýry ráda. Korbačiky, parenica, oštiepok, uzené sýrové rolky a copánky, pařený sýr koliba, to všechno můžu a ráda. 

Začátkem týdne jsme dostali uzený tvaroh, nikdy jsem o něm neslyšela a v obchodech neviděla. Moc jsem od toho nečekala, ale jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď. 

Musím říct, že pro milovníky těchto druhů sýrů je to fakt zážitek, prostě dobrota. Jen nevím, kde ho koupit. Musím se našeho dárce zeptat. Výrobek je polský, tipovala bych to na nějakou akci v Lidlu.

Znáte tento výrobek?