Jeden recept na dvě marmelády

 Dneska mám pro vás recept na dvě netradiční marmelády, pomerančovou a mandarinkovou. Pomerančovou jsem už dělala a chutnala nám, mandarinkovou teprve vyzkouším. Na obě stačí jeden časově nenáročný recept a jen pár ingrediencí.

Pomerančová nebo mandarinková marmeláda 

1 kg pomerančů (mandarinek)

500 g cukru krupice

1 citron nebo limetka

1 sáček Gelfix Extra 2:1

Pomeranče (mandarinky) oloupeme a očistíme od bílé slupky a peciček, Nakrájíme na malé kousky, dáme do kastrolu, malinko podlijeme vodou a rozvaříme. Do směsi přidáme Gelfix rozmíchaný se dvěma lžícemi cukru a povaříme 5 minut. Pak přidáme zbylý cukr, šťávu z citronu nebo limetky a za stálého míchání ještě chvíli povaříme. Odebráním směsi na talířek zjistíme, zda marmeláda tuhne, pokud je hodně řídká, tak ještě chvíli vaříme. 

Horkou směs plníme do čistých a suchých skleniček, uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.

mandarinky 

pomeranče

Velikonoční přání

 Posílám všem pozdrav s přáním prožití pohodových a klidných Velikonoc. Užijte si svátky, slunečné počasí a nezapomeňte si koupit něco nového nebo vás beránek, však vy víte co ...

Ještě jednou divadlo

Březen byl na návštěvu divadel celkem bohatý, tentokrát to bylo představení Pan Kaplan má třídu rád, adaptace stejnojmenného humoristického románu. 

Děj se odehrává v roce 1941, kdy do Ameriky připlouvá spousta lidí z Evropy, tady většinou židovského původu, kteří prchají před válkou a chtějí začít nový život. Tématem této hry tato situace není, je zde pouze zmíněna. 

Děj se odehrává ve večerních kurzech angličtiny, kde se pan Kaplan a jeho spolužáci snaží co nejlépe zvládnout nástrahy angličtiny. Při výuce dochází k mnoha nedorozuměním a komickým situacím. Vzhledem k tomu, že účastníci kurzu pocházejí z různých evropských zemí, je tak hra obohacena i o hudební stránku. a to jak o zpěv, tanec i hru na hudební nástroje. 

Herci byli opravdu skvělí, diváci se evidentně dobře bavili. Velký dík patří panu Jaroslavu Hanušovi za režii i hlavní roli. 

Pohoda, smích, dobrá nálada a hned je den veselejší, a to je v dnešní době tak trochu zázrak. 

Tak trochu letem světem

V posledních dnech jsem blog tak trochu zanedbávala, tak se trochu polepším. 

Pacient se zdárně uzdravuje, a to je dobrá zpráva. Ta horší je ta, že i já mám v posledních dnech problémy se zády a kyčlemi, což není zrovna teď vhodná doba běhat po doktorech. Snad pomohou prášky a trochu se mi uleví, dva mrzáčci v jedné domácnosti, to už by bylo moc. 

Tento týden už u nás začaly farmářské trhy, tak jsem si jejich začátek nemohla nechat ujít.

Domů si často kupuji moje oblíbené tulipány, ale už potřetí se mi stalo, že se neotevřou. Svazky jsou krásné, ale otevřou se jen malinko a pak konečná. Vydrží poměrně dlouho, ale vypadají takhle 

Dneska jsem při odpolední procházce s Barunkou nafotila jaro u nás. Je to paráda, tak se s vámi o ni podělím. 

Konečně zase divadlo

Po dlouhé době jsem byla opět v divadle. Nechtěla jsem si nic plánovat kvůli té operaci manžela, ale teď už je to v pohodě. S kamarádkou jsme měly možnost navštívit veřejnou generálku v Ypsilonce, v malém, ale hodně příjemném divadle. 

Kabaret na vodě

Tak se tohle divadelní představení jmenuje. Děj je zasazen do nepříliš šťastné doby v roce 1937. Doba je zde samozřejmě zmiňována, ale děj se odehrává na zámořské lodi, kde cestuje známá, stárnoucí zpěvačka se svým manželem režisérem. Je velice vděčná za nabídku angažmá v Americe. Podmínkou angažmá je okamžité kabaretní vystoupení po přistání lodi, proto musí s manželem sestavit program během plavby pomocí konkursů. 

Doba opravdu veselá není, ale o to víc je potřeba smát se a bavit i když je všechno zatím tak nějak na vodě. 

V hlavní roli hraje Dagmar Pecková j.h., a Martin Dejdar. O zpěvu D. Peckové není třeba se nijak zvlášť zmiňovat, je skvělá a v kabaretní roli, v komických situacích se mi líbila moc. Martin Dejdar je skvělý herec, z televizní soutěže vím, že zpěv ani stepování mu není cizí. Představení se nám moc líbilo, udělaly jsme si radost. 

A já jsem si udělala po představení ještě jednu radost. V nedaleké prodejně obuvi jsem objevila botky, které mi okamžitě padly do oka. Vzhledem k tomu, že měli dva poslední páry ve velikosti 36, byla na ně opravdu velká sleva. Jsou lehounké jako peříčko, zřejmě na mě čekaly.