Co jsem také přečetla

 Tentokrát to nebudou detektivky ani krimi příběhy nebo thrillery, bude to úplně z jiného soudku. První kniha je hodně oddechová, životní změny a trochu romantiky. Druhá kniha je hodně drsná, ale četla jsem s velkým zájmem protože i tak to někdy může v životě být. 

Clementsová Abby    Zmrzlinové sedmé nebe 

Oddechové čtení, kterým si občas zpestřím moje oblíbené čtení kriminálek. V knize není na prvním místě love story, ale vzájemné rodinné vztahy, i když láska se tam také objeví. 

Dvě sestry se po smrti babičky stávají dědičkami její cukrárny na pláži v jižní Anglii. 

O tom, jak zachránit babiččino dědictví nejen před chamtivým příbuzenstvem, ale i o tom, jak nalákat nové zákazníky nejen na dorty, ale především na zmrzlinu a sorbety. Jedna ze sester se zúčastní kurzu na výrobu zmrzliny v zemi, která je zmrzlinou vyhlášená , a to přímo v Itálii.  Své zákazníky pak mohou překvapit novými netradičními recepty nevšedních chutí a jejich cukrárna se brzy stává vyhlášenou. 

Klidné a pohodové čtení. 

Lindová Hera   Prošla jsem peklem 

Autorka napsala knihu na základě skutečného příběhu německé dívky Gerti. 

Její dětství nebylo vůbec jednoduché, rodina žila v nuzných podmínkách a navíc matka nešla pro ránu daleko. Gerti byla od malička pracovitá a už ve 13.ti letech odešla pracovat jako výpomoc do jedné rodiny. Přes všechny potíže se na ni  později usmálo štěstí, seznámila se s budoucím manželem, úspěšným obchodníkem a stala se matkou dvou chlapců. Její manžel se poději rozhodl rozšířit své působení a přestěhovat rodinu  do západní Afriky. I tam však Gerti čeká obrovské zklamání. Ztráta rodinných peněz, podvádění manžela, politická situace v zemi.

Příběh o lásce, týrání a zradě je drsný. V závěru knihy najdete doslov autorky, ale i samotné Gerti, která autorce svůj příběh vypráví. 

Tak trochu nucená procházka

 Dopoledne jsem vyrazila na tak trochu nákupní procházku. Potřebovala jsem v lékárně vyzvednout léky pro sebe i pro manžela a zastavit se u našeho optika. Odkládám brýle na někdy dost nezvyklá místa a mívám problém je pak najít. Tentokrát to bylo trochu složitější, protože jsem je odložila tak šikovně, že jsem si na ně později sedla. Sice ne úplně na doraz, ale stačilo to. Byly celé zkroucené a vzhledem  k tomu, že mám na každém oku jinou dioptrii a navíc jakýsi cylindr, měly by být brýle vyvážené. Jako na potvoru má náš optik dovolenou až do příštího týdne, tak jsem se vydala do optiky u nám. Jiřího z Poděbrad. Tady byly farmářské trhy, tak jsem se zastavila i tam. V optice mi hodná paní optička brýle srovnala, dobře jsme si popovídaly a dokonce nechtěla práci ani zaplatit. 

Na trhu jsem koupila pro manžela bylinnou směs na regeneraci ledvin a prohlížela dnešní nabídku. Zelenina, květiny sadba, krůtí farma, sýry a mléčné výrobky. Nejdéle jsem si prohlížela stánek s převážně červenou keramikou rodinné firmy Charlie a nakonec koupila alespoň malé červené srdíčko na zavěšení na krk. Nádherné věci, které můžete obdivovat i na stránkách Keramika Charlie. 

A tahle krásná duha u nás byla asi před hodinkou

Omluva by se hodila

V posledních dnech mám období, že se mi nic moc nechce. Jarní únava, naštvanost na celý svět nebo jen hodně blbá nálada? Vlastně ani nevím, ale tou jarní únavou to asi nebude. Nejspíš to bude tou blbou náladou, a tak počkám až se to přežene, 

Možná občas také zažíváte nálady ješitného chlapa, které vás dokáží vytočit do nepříčetna. Já to tak mám.

Přece nebude nosit ty plechové nohy (berle), když bez nich je to mnohem lepší, přece nebude ležet, když ho nic nebolí a proč nemůže sedět u počítače, když mu to nevadí. Malej kluk by dostal na zadek, tady už to nemá význam, jen já se vždycky rozčílím. No nic.

Moje omluva patří všem, kteří navštíví můj blog, zanechají komentář a já ani neodpovím. To se nedělá, slušnost je odpovědět, tak se polepším i v zanechání komentáře na vašich blozích. 

Procházky teď také šidím, ale v divadle jsme byly s kamarádkou dvakrát. Ani jedno představení nás nijak nenadchlo, tak jsem se ani nezmínila. 

Knihy, to je věc, kterou ale nikdy nevynechám. Přečetla jsem jich dost a příště vám některé z nich představím. 

Dnešní procházka s Barčou, marodem a jeho plechovými nohami v parku Parukářka, tady zrovna v místní osvěžovně. 

Moje nová kamarádka

 Zatím, co je můj muž po operaci skoro jako rybička, já jsem se zádama tak trochu na štíru. Problémy mám už spoustu let, občas zajdu na nějakou rehabilitaci, chodím cvičit, ale nějaká ta bolest se vždycky objeví. Na nákupy jsem začala chodit s batohem, ale poslední dobou to nefunguje. 

O tom, že bych si pořídila nákupní tašku na velkých kolečkách s velkou konstrukcí jsem teda fakt nepřemýšlela. Tahat za sebou tašku jako poštovní doručovatelka jsem nechtěla, ale člověk míní ....

Naše sousedka si po operaci kyčle tašku na kolečkách koupila. Jak jsem ji viděla, sedla jsem k počítači a začala pátrat, výrobce jsem věděla, tak to žádný problém nebyl. Vlastně jsem jen hledala barvu. 

Taška má malá tvrzená kolečka, vysouvací rukojeť a váží jen 1,5 kg. Dá se vzít jen tak do ruky, v obchodě jednoduše zavěsit na košík a domů už jedete s nákupem bez jakýchkoliv problémů. Osvědčila se mi i při návštěvě knihovny, protože s jednou knihou nikdy neodcházím. 

Tak teď jsem vám představila  svoji novou kámošku, už teď si rozumíme a společně nám to docela sluší.

Ona je černá, já šedivá, tak nám to celkem pasuje. 

Dva pohledy z jednoho místa

 Dneska vám nabízím dva pohledy z jednoho místa. Kolem našeho paneláku je teď nádherně, spousta rozkvetlých keřů, v zelené trávě se objevují pampelišky. Některé stromy jsou už odkvetlé, třeba krásné sakury shodily nádherné růžové květy, kterých je všude na zemi opravdu hodně. Hodně jich máme i doma  přestože Barče po každé procházce myju nožky.  Tyhle květy sice okolním cestám sluší, ale svojí šťávou se neskutečně kvalitně lepí na psí srst, hlavně tu delší. 

Z úterního dne posílám dva pohledy na naše okolí.

venčení s Barčou ve 14 hodin

pohled z okna v 15 hodin (požár ubytovny na Nákladovém nádraží)

Všechny návštěvníky blogu moc zdravím, přeji pěkný víkend a příště vám představím svoji novou kamarádku, To budete koukat 😉