neděle 15. listopadu 2026

Nedělní odpoledne

 Tentokrát se víkend vydařil, sluníčko svítilo ostošest, vítr si vzal volno a ani nebyla zima. V sobotu jsme se zašli podívat na Svatomartinské hody do pražských Vršovic, což je moje rodná čtvrť a pak jsme ještě jeli na můj oblíbený Jiřák. I tady probíhaly Svatomartinské hody, tak jsme mohli porovnávat. Lidí bylo všude dost díky pěknému počasí a atmosféra na obou náměstích skvělá. 
V neděli jsme vyrazili na pražský Újezd, kde jsou v galerii J. Sudka vystaveny fotky starého Žižkova ze 70. let. Mám tyhle vzpomínkové fotky ráda, ale moc jich nebylo, škoda. Z galerie je to jen malý kousek na Kampu, a tak nás kroky vedly právě tam. Mám tam oblíbené místo přímo u Vltavy, tak jsme ho nemohli minout. Pár fotek z krásného nedělního odpoledne













A ještě podvečerní pohled z okna 









pátek 13. listopadu 2026

Rychlé a dobré

Vařím skoro každý den a tak se přes týden snažím o co nejjednodušší jídla, která nevyžadují velkou přípravu a časovou náročnost. Celkem se mi to daří, někdy vymyslím něco nového sama, jindy je to osvědčená klasika nebo najdu zajímavý recept. Tentokrát to bude žampionový guláš, tak jdeme na to.
Budeme potřebovat
400 g žammpionů
1 cibule
mletá paprika
vývar z masoxu
1 paprika
2 rajčata
česnek (nemusí být)
sůl, pepř
olej nebo máslo 

Na tuku osmažíme cibuli do zlatova, přidáme mletou papriku a žampiony, trochu osmahneme i s paprikou nakrájenou na nudličky a zalijeme vývarem. Spařená rajčata oloupeme, přidáme do směsi s rozetřeným česnekem a vaříme cca 20 minut. Dochutíme chilli kořením a zahustíme hladkou moukou rozmíchanou ve studené vodě. Výbornou přílohou jsou brambory vařené ve slupce, může být pečivo nebo chleba. 












































 


























 














úterý 10. listopadu 2026

Začala divadelní sezóna

Sezóna divadelních veřejných generálek začala, a tak se mám zase na co těšit. Představení si cíleně nevybírám, když dostanu nabídku na vstupenku, většinou jí ráda přijmu. Ceny vstupenek na tato představení jsou víc než lákavé, divadlo je v dopoledních hodinách a my tak máme s kamarádkou ještě spoustu času zajít na kafíčko nebo jen tak se pokoukat po obchodech. 
Začátkem měsíce jsme byly v divadle Palace na komedii  Otec nebo syn 
Francouzská komedie, postavená na docela jednoduchém nápadu, výměna těla.
Úspěšný politik Bertrand si, právě v době probíhající volební kampaně, po jedné hádce se svým synem Alexandrem, svobodomyslným malířem během noci vymění těla. 
Oba se musejí vyrovnat nejen s proměnou těla, ale i s životem, povinnostmi i vztahy toho druhého. 
Pochopit a rozumět vlastní rodinně bývá někdy daleko složitější než porozumět úplně cizímu člověku. 
V rolích otce a syna hrají Hynek a Bořivoj Čermákovi, skuteční otec a syn. 
Rčení, zkus si být na mém místě, je v této komedii naplněno s humorem, ale i poznáním a odpuštěním. 
Skvělé herecké výkony, komedie, při které se baví publikum i samotní herci. My jsme se opravdu bavily. 






pondělí 2. listopadu 2026

A opět něco ze čtenářského okénka

Tentokrát nabízím můj oblíbený žánr, krimi, detektivky, psychothrillery.  

Goldin Megan  Noční koupání 

Dva příběhy, které spojuje sexuální násilí, jeden aktuální a druhy přes dvacet let starý. Tyto násilné činy jsou vždy náročné pro dokazování vinny a přestože řešené události vypadají celkem jasně, jde většinou o slovo proti slovu.
Současný případ nás, mimo jiné, zavádí do jednací síně soudního procesu, kde obviněným je mladý sportovec z vážené rodiny a napadená je 16ti letá výborná studentka, veselá a přátelská dívka. 
Při podobných procesech závisí výsledek na schopnostech právníků a na jednání, způsobu a přístupu žalobce a obhájce. 
Starší případ odkrývá násilí z minulosti a smrt, tehdy také 16.tileté dívky. 
Kniha se mi líbila, tak můžu čtenářům tohoto žánru s klidem doporučit. 




Jackson Stina  Pustina 

Příběh nás zavede na švédský venkov daleko od civilizace, do vesnice Pustina na samém konci silnice. 
Je to spíš psychologické drama o životě, jaký určitě nikdo nechce žít, v místech bažin, samoty u lesa, ve společnosti místních podivínů mužů i žen, alkoholu a drog. 
Vlastně nic lidského a příjemného, ale přesto je příběh mladé Liv, která pracuje na místní benzince a její despotický otec ji tam každý den vozí starým Volvem čtivý. Liv si připadá jako v kleci až do chvíle, kdy je její otec nalezen mrtvý v lesní opuštěné studni,
I přes ponurou atmosféru se mi kniha líbila, ale takový život si nedovedu a nechci ani představit. 



sobota 24. října 2026

Jak jsem měnila až .....

Včera jsem byla s kamarádkou v divadle Palace na veřejné generálce, protože sezona generálek je opět tady. O představení napíšu příště, ale tuhle anabázi s 50,- Kč nějak nedokážu vstřebat, tak má přednost. 
Jak píšu, šly jsme do divadla Palace na Václavském náměstí. Potřebovala jsem rozměnit 50,- , abych měla drobné na šatnu. tak jsem se zastavila v Paláci knihy Luxor. Obrovské knihkupectví s několika pokladnami, tudíž žádný problém, myslela jsem. Ale jednoduché to fakt nebylo. 
V pokladně jsem požádala o výměnu na drobné, ale slečna se dívala jako bych snad po ní chtěla modré z nebe. Ptala se své kolegyně z vedlejší pokladny, jestli to může rozměnit, odpověděla, že pokud má dost drobných, tak snad asi jo. Ale ať raději zavolá a zeptá se (pravděpodobně vedoucí pokladen). Slečna volala, pokyvovala hlavou, zavěsila a zeptala se, na co drobné potřebuji, jestli na WC. Nic netušíc jsem po pravdě odpověděla, že na šatnu vedle do divadla Tak to prý teda nepůjde, 
Na můj dotaz jestli by prošlo WC odpověděla, že ano. Vůbec jsem nechápala a říkám, že to teda potřebuji na to WC. Její odpověď mi málem vyrazila dech, takhle to teda nejde, říkala jste, že drobné potřebujete na šatnu. Takže nic, kdyby pohled zabíjel, byla by ta dívka pravděpodobně po smrti i když její výmysl to určitě nebyl. 
Hned vedle jsem z ulice zaregistrovala mladíka u počítače a otevřené dveře, tak jsem tam hned vpadla a mladého sympaťáka požádala o výměnu té padesátky. Řekla jsem mu o mé storry a on mi s úsměvem a se slovy, že kdyby tam byl jeho šéf peníze by také nevyměnil, podal kýženou rozměněnou padesátku. Až venku jsem zjistila, že jsem vlastně byla na recepci hotelu Elysee. 
Tak teď fakt nevím, jestli existuje nějaké lejstro na to, kdy se mohou nebo nemohou měnit peníze na drobné nebo je to jen v lidech. 
Občas se fakt člověk nestačí divit. Už jste se s něčím podobným také někdy setkali?