Po obědě jsem byla na lehátku začtená do hodně pěkné knížky a najednou vedle mě prolétlo cosi, co jsem nejdříve považovala za sršně, kteří se u nás čas od času objeví. Neznámý, velký černý hmyzák se zaměřil na rozkvetlé petúnie, ale vyfotit jsem ho nestihla.
Šla jsem se poradit na Google a tam jsem se dozvěděla, co že to přilétlo k nám na zahradu.
Jedná se o černou včelu drvodělku, která se u nás začala objevovat v posledních letech. Tato včela netvoří společenství, ale úplná samotářka není, žijí v párech. Hnízdo si nestaví, hnízdí ve starých a ztrouchnivělých pařezech, trámech, pergolách nebo i ve škvírách zdí. Není nebezpečná, ale je pořádně velká a vydává obrovsky hlasité bzučení.
Fotky jsem převzala z internetu
A ještě jednou k hmyzu. Opět na chatě, kdy jsem měla na dně sklenice zbytek tmavé limonády a chtěla jsem jí dopít. Jen jsem jí dostala do pusy, věděla jsem, že je něco špatně. Byla jsem naštěstí rychlejší než ta vosa, podařilo se mi jí okamžitě vyplivnout. Dopadlo to dobře, teprve pak přišel šok, co kdyby ...
Ještě teď mě mrazí 😮














