Začala divadelní sezóna

Sezóna divadelních veřejných generálek začala, a tak se mám zase na co těšit. Představení si cíleně nevybírám, když dostanu nabídku na vstupenku, většinou jí ráda přijmu. Ceny vstupenek na tato představení jsou víc než lákavé, divadlo je v dopoledních hodinách a my tak máme s kamarádkou ještě spoustu času zajít na kafíčko nebo jen tak se pokoukat po obchodech. 

Začátkem měsíce jsme byly v divadle Palace na komedii  Otec nebo syn 

Francouzská komedie, postavená na docela jednoduchém nápadu, výměna těla.

Úspěšný politik Bertrand si, právě v době probíhající volební kampaně, po jedné hádce se svým synem Alexandrem, svobodomyslným malířem během noci vymění těla. 

Oba se musejí vyrovnat nejen s proměnou těla, ale i s životem, povinnostmi i vztahy toho druhého. 

Pochopit a rozumět vlastní rodinně bývá někdy daleko složitější než porozumět úplně cizímu člověku. 

V rolích otce a syna hrají Hynek a Bořivoj Čermákovi, skuteční otec a syn. 

Rčení, zkus si být na mém místě, je v této komedii naplněno s humorem, ale i poznáním a odpuštěním. 

Skvělé herecké výkony, komedie, při které se baví publikum i samotní herci. My jsme se opravdu bavily. 

A opět něco ze čtenářského okénka

Tentokrát nabízím můj oblíbený žánr, krimi, detektivky, psychothrillery.  

Goldin Megan  Noční koupání 

Dva příběhy, které spojuje sexuální násilí, jeden aktuální a druhy přes dvacet let starý. Tyto násilné činy jsou vždy náročné pro dokazování vinny a přestože řešené události vypadají celkem jasně, jde většinou o slovo proti slovu.

Současný případ nás, mimo jiné, zavádí do jednací síně soudního procesu, kde obviněným je mladý sportovec z vážené rodiny a napadená je 16ti letá výborná studentka, veselá a přátelská dívka. 

Při podobných procesech závisí výsledek na schopnostech právníků a na jednání, způsobu a přístupu žalobce a obhájce. 

Starší případ odkrývá násilí z minulosti a smrt, tehdy také 16.tileté dívky. 

Kniha se mi líbila, tak můžu čtenářům tohoto žánru s klidem doporučit. 

Jackson Stina  Pustina 

Příběh nás zavede na švédský venkov daleko od civilizace, do vesnice Pustina na samém konci silnice. 

Je to spíš psychologické drama o životě, jaký určitě nikdo nechce žít, v místech bažin, samoty u lesa, ve společnosti místních podivínů mužů i žen, alkoholu a drog. 

Vlastně nic lidského a příjemného, ale přesto je příběh mladé Liv, která pracuje na místní benzince a její despotický otec ji tam každý den vozí starým Volvem čtivý. Liv si připadá jako v kleci až do chvíle, kdy je její otec nalezen mrtvý v lesní opuštěné studni,

I přes ponurou atmosféru se mi kniha líbila, ale takový život si nedovedu a nechci ani představit. 

Jak jsem měnila až .....

Včera jsem byla s kamarádkou v divadle Palace na veřejné generálce, protože sezona generálek je opět tady. O představení napíšu příště, ale tuhle anabázi s 50,- Kč nějak nedokážu vstřebat, tak má přednost. 

Jak píšu, šly jsme do divadla Palace na Václavském náměstí. Potřebovala jsem rozměnit 50,- , abych měla drobné na šatnu. tak jsem se zastavila v Paláci knihy Luxor. Obrovské knihkupectví s několika pokladnami, tudíž žádný problém, myslela jsem. Ale jednoduché to fakt nebylo. 

V pokladně jsem požádala o výměnu na drobné, ale slečna se dívala jako bych snad po ní chtěla modré z nebe. Ptala se své kolegyně z vedlejší pokladny, jestli to může rozměnit, odpověděla, že pokud má dost drobných, tak snad asi jo. Ale ať raději zavolá a zeptá se (pravděpodobně vedoucí pokladen). Slečna volala, pokyvovala hlavou, zavěsila a zeptala se, na co drobné potřebuji, jestli na WC. Nic netušíc jsem po pravdě odpověděla, že na šatnu vedle do divadla Tak to prý teda nepůjde, 

Na můj dotaz jestli by prošlo WC odpověděla, že ano. Vůbec jsem nechápala a říkám, že to teda potřebuji na to WC. Její odpověď mi málem vyrazila dech, takhle to teda nejde, říkala jste, že drobné potřebujete na šatnu. Takže nic, kdyby pohled zabíjel, byla by ta dívka pravděpodobně po smrti i když její výmysl to určitě nebyl. 

Hned vedle jsem z ulice zaregistrovala mladíka u počítače a otevřené dveře, tak jsem tam hned vpadla a mladého sympaťáka požádala o výměnu té padesátky. Řekla jsem mu o mé storry a on mi s úsměvem a se slovy, že kdyby tam byl jeho šéf peníze by také nevyměnil, podal kýženou rozměněnou padesátku. Až venku jsem zjistila, že jsem vlastně byla na recepci hotelu Elysee. 

Tak teď fakt nevím, jestli existuje nějaké lejstro na to, kdy se mohou nebo nemohou měnit peníze na drobné nebo je to jen v lidech. 

Občas se fakt člověk nestačí divit. Už jste se s něčím podobným také někdy setkali?

Kosmetika - moje oblíbená trojka

Dneska vám představím moji oblíbenou kosmetickou trojku. Líčení už moc nedám, ale v péči o pleť jsem udělala zásadní krok. Vím, že jak roky přibývají, přibývají i vrásky a já už jsem lekala sama sebe a vlastně nejen sebe. Taková vrásčitá indiánská babička. Je mi jasné, že jsem měla začít mnohem dřív, ale úplný lempl jsem zase nebyla. Začalo to vlastně tím, když jsem slyšela chválu na korejskou kosmetiku a tak  jsem objevila hydratační krém COSRX s obsahem šnečího mucinu (slizu), obsah 100 ml.

Jeho cena je celkem rozdílná, je potřeba prohlédnout nabídky, Zatím nejlépe mi vycházela cena v lékárně BENU, kde si krém osobně vyzvednu a neplatím za dopravu. 

Druhým objevem pro mne byla Nivea Q 10, duální sérum proti vráskám. I tady je potřeba hlídat cenu, protože u tohoto séra se cena výrazně liší. Momentálně je akce na produkty Nivea v drogerii Teta, určitě využiju i na pánskou kosmetiku. 

Posledním mým favoritem je už dlouhodobě sada denního a nočního krému proti vráskám 65* od firmy Nivea. 

Je pravda, že tvářičku jako dětskou prdýlku mít nebudu, ale při dvouměsíčním pravidelném používání je jisté zlepšení patrné, trochu ale přeci. Nečekejte tak dlouho jako já, tady už se moc zachránit nedá 😉😄

Den jako korálek

Včerejší páteční den byl krásný, opravdu barevný jako korálek. Manžel dopoledne odjel na chatu, protože bylo potřeba na zahradě něco dodělat a uklidit a přijede až v sobotu. Já jsem nejela, jednak už mě to tam moc nebaví a po obědě jsem měla další rehabilitaci, na kterou poctivě docházím.

Po krátké procházce s Barčou jsem vyrazila na Jiřák. Farmářské trhy jsou tam pravidelně každý týden od středy do soboty, ale tentokrát mým cílem nebyly. Chtěla jsem se jen projít, na sluníčku posedět na lavičce a pozorovat okolní hemžení. Téměř letní počasí lákalo nejen k posezení, některé i k povalování se na dece a užívání pohodového odpoledne. 

Posílám pár fotek jako důkaz 

Děkuji za nakouknutí na můj blog a přeji pěkný zbytek víkendu ☀️