Mechová pohoda

 V posledních dnech je opravdu vedro až k padnutí, nechce se mi nic dělat a tak jsem ráda, když alespoň uvařím oběd. Z kuchyně mířím hned do bazénu, po vyčerpávajícím výkonu u plotny je třeba se zchladit. Na chatě mám jen malou kuchyň a přestože jsou okna otevřená, stačí málo a připadám si jako v prádelně. V neděli jsem vařila knedlíky, což nebyl zrovna nejlepší nápad a byl to docela děs. 

Jeden den, když nebylo až takové vedro, jsem vyrazila na procházku do našeho mechového království. V lese bylo příjemně, nechala jsem se zlákat i k posezení v mechu.

Tak trochu jsem si myslela na houby, dala bych si smaženici nebo houbovou omáčku z čerstvých hub. Našla jsem jen dvě prašivky, toť vše. 

Takhle to ale vypadá, když houby opravdu rostou. Synova dovolená na Šumavě, prostě nádhera.

Opět něco pro milovníky kriminálek

Nedávno jsem v knihovně narazila na autora českých kriminálních příběhů Jiřího Březinu a protože se mi jeho knihy líbily, ráda se  vámi o jeho případy podělím. 

Jiří Březina   Mizení 

Jde o hodně čtivou detektivku s kriminalistou Tomášem Volfem. Začátek brutálního případu, kdy se na osamělém statku najdou ohořelá těla mrtvé romské rodiny, směřuje vyšetřovatele k rasistickému motivu. 

Během vyšetřování se začnou objevovat i další okolnosti, které se týkají nezákonné adopce a postupně se začnou oba případy propojovat. 

Pro milovníky detektivek určitě palec nahoru 👍

Jiří Březina   Polednice 

Kriminalista, nováček Tomáš Volf se svou také nezkušenou kolegyní Evou, dostávají  k vyřešení případ mrtvé dívky. Tělo bylo nalezeno na okraji městského sídliště a vyřešení případu se zprvu zdá téměř jako rutinní záležitost. 

U jedné mrtvoly případ nekončí, vrah napadá mladé ženy během dne a k jeho odhalení nevedou žádné stopy. 

Kniha se mi líbila, ale autorovo Mizení bylo určitě napínavější. 

A na závěr můj oblíbený spisovatel Robert Bryndza, který mě nikdy nezklame.

Robert Bryndza  Osudné svědectví 

Další autorův román s oblíbenou vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. Tentokrát řeší Erika vraždu ženy, 

která měla svůj vlastní podcast o skutečných zločinech. Posledním jejím podcastem byla práce o sexuálním predátorovi mladých studentek. 

Tentokrát se dozvíme něco i o Eriččině soukromém životě, o jejím chlupatém mazlíčkovi a mimochodem, paštiku Májka máme také rádi. 

Pro fanoušky tohoto autora, určitě super čtení. 

Vypálený hard disk

Už docela dlouho jsem na blog nepřidala žádný příspěvek, přestože počítač je v pořádku, jeho paměť je úplně v pohodě.  Horší je to s mým osobním hard diskem, tam mám pocit, že ho poznamenala ta přílišná vedra. Na druhou stranu je pravda, že se vlastně nic nového nestalo. 

Většinou jsme na chatě, na žádném výletě jsme nebyli, když teda nepočítám výjezdy na nákup. Dost často jsme jezdily se sestřenicí Hankou na Sázavu, u vody je vedro mnohem snesitelnější. 

V pátek jsme jeli domů, je potřeba zalít kytky, vyzvednout poštu a zítra opět zajdu do knihovny pro další zásobu knih. 

Po nočním. dlouho očekávaném dešti, jsem dneska vyrazila do obchodů. Počasí bylo příjemné, něco jsem nakoupit potřebovala a někam jsem vlezla jen tak nakouknout. Kupovat nic konkrétního jsem nechtěla, ale ... V mnoha obchodech se objevují posezónní slevy a hned v tom prvním bylo všechno jinak. Ani nevím, proč jsem se tam zastavila, letní boty nepotřebuji a najednou mě padla do oka kabelka. Znáte ten pocit, když vám něco padne do oka a vy tak trochu váháte jestli koupit nebo nekoupit? Zažila jsem to několikrát a většinou až doma jsem si byla jistá, že to vlastně potřebuji. V mnoha případech se mi to vymstilo, protože druhý den, ta tolik "potřebná" věc byla buď vyprodaná nebo byla vyprodaná moje velikost. Tentokrát jsem nezaváhala, kabelka je moje a já mám radost, jako dítě pod vánočním stromečkem. Takže zase klidně můžeme odjet na chatu. 

Srpnové oslavenkyně

 Srpen je měsíc, kdy má svátek opravdu hodně žen u nás oblíbených jmen. Přeji všem Zuzanám, Klárám,  Alenám, Hankám, Petrám a Helenám  k jejich svátku všechno jen to nej, nej, nej, ale samozřejmě nejvíc zdraví . Oslavte své jmeniny v kruhu své rodiny v klidu a pohodě.

I to se stává

Při každém příjezdu na chatu mám takový svůj rituál. Před chatou upustím tašky na lavičku a jdu obhlídnout zahradu. Jak to roste, jak to kvete, co mi zase ze záhonku vyhrabali kosáci, kam jako první vyrazit s konví. Pak na sebe hodím staré tričko a jdu vybalovat. 

Dneska dopoledne jsme dorazili, tašky už mám vybalené, ze zahrady přišel manžel a povídá, že jde kopat hrob. V první chvíli jsem se lekla a říkám si, je to tady. Přepadení tím nevítaným Němcem. Ale všechno bylo jinak. 

Zatímco já kontroluji zahradu, první kroky mého muže vedou k bazénu a právě tam objevil toho nebožtíka. V bazénu se utopila veverka a přestože stromy nejsou hned vedle, něco se pokazilo. 

Vzpomínám si, že asi před pěti lety jsem jednu veverku zachránila ze zahradního sudu na vodu. Seděla jsem v altánku, brouzdala na internetu a najednou jsem slyšela, jak něco žuchlo do sudu. Trochu jsem měla obavu, co tam najdu, co když to bude myš, to teda asi nedám. 

Myš to nebyla, do sudu spadla veverka. Hned vedle mám v malé kůlně plastové umyvadlo, tak jsem ji nabrala do něj, ona se jen otřepala a ve vteřině byla pryč. Tahle takové štěstí neměla, ale i to se stává. 

Já všem přeji jen hezké letní zážitky, klid a pohodu.