středa 18. května 2022

Historie hokejových přenosů

Díky tomuto příspěvku jsem zjistila, že už teda fakt hodně pamatuju. Zjistit, co bylo včera k obědu, je někdy dřina, ale na staré vzpomínky mám paměť docela dobrou. Ach jo, takhle prý to začíná. O tom jsem ale psát nechtěla. 
Přenosy hokejových mistrovství světa a OH mám docela ráda, ale jsem takový fanoušek nefanoušek. Když vyhráváme, tak to fandím, ale v opačném případě od televize odcházím. Takže asi tak. 
Jako holka si pamatuji právě na taková utkání, kdy televizi měl ještě málokdo a přenosy v rádiu komentoval sportovní redaktor. Občas jsem poslouchala s tátou, který byl velký fanda a žádný zápas si nenechal ujít. Takový komentář to bylo fakt něco. Ta rychlost řeči, slovní zásoba a znalost jmen jednotlivých hráčů byla až neskutečná. 
Pozdější televizní přenosy měly také svou zvláštnost. Na černobílé obrazovce bylo někdy dost složité poznat, kdo to vlastně hraje.
Vzpomínám i na to, když byla pro ty zápaďáky přestávka na reklamu, u nás kamera zabírala diváky v hledišti. Jak já jim tenkrát záviděla úžasné reklamy na ještě úžasnější výrobky. To jsem věděla jen z doslechu, sama jsem takovou reklamu nikdy neviděla. Možná i proto byly moje představy tak nádherné. Co bych dneska dala třeba za koťátka v košíku, což byla u nás tehdy hodně oblíbená přestávka. 
Časy se mění, na hokej se už také vlastně ani nedívám, snad jen v případě, že by šlo o nějakou tu medaili, samozřejmě nejlépe tu zlatou. Podle toho, co píší v novinách, zřejmě neuvidím nic. 





neděle 15. května 2022

Potěšení pro oko

 Na zahradě už mám zasazené všechny kytičky, které jsem si pro tento rok naplánovala včetně bylinek, které jsou jednoleté a je potřeba je doplnit. Snad se jim bude dařit, i když zem je příšerně suchá a nějaký ten déšť by byl vážně potřeba. Pokud jsme na chatě, tak pravidelně zaléváme, jinak to budou muset zvládnout. Naštěstí není naše nepřítomnost nijak dlouhá, tak se snad budu mít z čeho těšit. 
V pátek jsem vyrazila na louku a přece jen si mi podařilo nějakou tu květenu posbírat. Mám moc ráda kopretiny, které doma nemusím, ale venku udělají radost. Zatím jen začínají kvést, nějaké máme i na zahradě. Staré konve na mléko mají po zlatém dešti druhou várku, tentokrát i trochu barevnější. Naběračky jsou čerstvě osazené, přes zimu mi netřesky vymrzly. 
Snad moje fotky alespoň trochu potěší i vaše oko.






čtvrtek 12. května 2022

Divadlo Rokoko

Nedávno jsem navštívila divadlo Rokoko a nové představení Herečka sobotní noci. Komedie psaná přímo pro herečku Pavlu Tomicovou se opravdu povedla. Alespoň já jsem byla hodně spokojená.
V příběhu je hlavní hrdinkou dospělá, tak trochu naivní žena, jejímž dětským vzorem je pohádková postava Pipi Dlouhá punčocha. 
Svůj život naplňuje dobrými skutky pro lidi kolem sebe a to dobro se rozhodla dávat za každou cenu. Příběh se odehrává v době Vánoc, kdy za touto trochu podivínskou paní přijíždějí dva sourozenci, kteří společně trávili dětství. Na dětství vzpomínají ve svých vzpomínkách, přáních a tajemstvích. 
Pavla Tomicová je nejen skvělá komička, ale dokáže vám vehnat i slzy do očí. Byla jsem překvapená, jak krásně zpívá. 
Od samého začátku je i publikum vtaženo do hry a myslím, že spokojenost byla na obou stranách. 
V dalších rolích se představí Dana Batulková, Petr Konáš a Radim Kalvoda. 
V dnešní době je takový zážitek  opravdovým pohlazením po duši. 





pondělí 9. května 2022

Ze zahrady mám radost

Včera jsme se vrátili z chaty i když jsme tam původně chtěli zůstat do pondělí. Přijeli jsme sami bez našeho psího ochranáře, protože Barunka ochranář zůstala na chatě. Syn musí dobrat nějakou starou dovolenou, tak si jí tam nechal. Určitě se bude mít lépe, než v Praze. 
Dosázela jsem poslední kytky a budu doufat, že přežijí Pankráce, Serváce i Bonifáce. Snad už nás žádné mrazy nečekají. Radost mám z rododendronů, které už rozkvétají s plnou vervou. Zatím jen žlutý a bílý, ostatním rododendronům a azalkám to trvá trochu déle. 
Také jsem si do vázičky natrhala nádherné pomněnky, jejich modrou barvičku mám hodně ráda. Podobnou barvu očí má totiž i naše dcera. Mějte krásné dny a na zahradách raději jen s mírou nebo s Mírou.










úterý 3. května 2022

Opět něco ke čtení

 Tentokrát vám nabídnu takový "dvojromán" od dramatika, režiséra a spisovatele s typickým až neuvěřitelným smíchem, za který prý se sám stydí.

Patrik Hartl: Okamžiky štěstí 

Tato kniha je vlastně taková kniha 2v1. Sami se můžete rozhodnout, z které strany začnete číst. Je to příběh dvou sourozenců, vysokoškolačky Veroniky a středoškoláka Jáchyma. 
Život jim ukáže i tu svoji krutou stránku, a to, když jim zahynou rodiče při autohavárii. Každý z nich se se situací srovnává po svém. Přesto si oba uvědomují, jak vzácné jsou okamžiky, kdy mohou být spolu, kdy dělají chyby a snaží se je napravovat, kdy doufají, věří, kdy se zamilovávají. 
Je úplně jedno, který příběh začnete číst jako první. Při čtení toho druhého vám totiž všechny dílky zapadnou na to správné místo a vy dostanete ucelený příběh. 
Některé situace jsou někdy až těžko uvěřitelné, ale možná i takový může být život. Mně se kniha líbila. 




neděle 1. května 2022

Vlk také sliboval

 V pohádce sliboval vlk neposlušným kůzlátkům maminku, nám meteorologové na sobotu celý den jasno. Maminka to nebyla a vymetená sobotní obloha také ne. Přesto byl víkend parádní. Na chatu jsem dovezla další dvě tašky kytiček, tentokrát z Pražské tržnice, tak jsem měla o zábavu postaráno. Vysázela jsem všechno, co bylo potřeba a v sobotu odpoledne byl čas na procházku v lese. 
Tentokrát jsem vyrazila do bukového lesa, kterému se říká Bukovec, to dá rozum, že se nebude jmenovat  Borovec. Před lesem je malé hřiště, kam občas chodí starší a pokročilí pánové hrát fotbálek a každý rok se tam pálí čarodějnice. I letos už byla vatra připravená, na vrcholku zatím chyběla figurína čarodějnice, takže na místě ještě probíhaly nějaké úpravy, aby bylo na večer všechno připravené. 




Cestu lesem mi zpříjemňoval ptačí koncert a úžasný klid. Doufám, že i vy jste si užili příjemný víkend. 









sobota 23. dubna 2022

Vítání jara

 Jaro už je opravdu tady i když někdy to tak ještě nevypadá. Přesto se příroda probouzí, rozkvétají květiny, na naší zahradě začínají pomalu nakvétat rododendrony. Teda abych byla přesná, zatím jen jeden. Má světlou, krémově žlutou barvu a rozkvétá vždycky jako první. Ostatní rododendrony poupata mají, ale do květu jim ještě nějaký ten čas zbývá. Určitě se později rozkvetlými keři pochlubím, zatím posílám pozdrav od nových přírůstků zvířecí říše. Obrázky maluji podle aplikací a tohle je výsledek. 



Při nedávném úklidu starých diářů jsem v jednom z nich objevila fotografii z roku 1991, která vyšla v tehdejší Večerní Praze. Autor fotku nazval Zavoláme jaro a před telefonní budkou je náš, tehdy třináctiletý syn. 






středa 20. dubna 2022

Výlet do zahradnictví

Včera jsme si s manželem udělali výlet do zahradnictví v Lysé nad Labem. Chtěli jsme na zahradu nízké, kompaktní a hlavně tmavě fialové levandule. Vysoké, světle modré tam máme několik let a teď by se nám líbili ty tmavé. Na internetu jsme zjistili, že právě v tomhle zahradnictví je mají,  a tak jsme vyrazili. 
Ne, že by se snad v našem okolí nedala sehnat levandule, ale většinou jsou vysoké nebo prodejce neví o jaký druh se přesně jedná. Byli jsme překvapeni nízkou cenou i ochotou běhat v záhoncích i ve skleníku, protože nákupem levandule to samozřejmě neskončilo. 
Kousek vedle jsme objevili další zahradnictví, a tak jsme zastavili i tam. Tady jsem nakoupila nějaké bylinky, ale hlavně pěkný libeček. Je to bylinka přezdívaná "zelené maggi" a používám ji hodně do polévek nebo přidávám do hrnce při vaření brambor. Na zahradě libeček sice mám, ale nějak se mu pod mým dohledem nedaří, a to už jsem ho sázela několikrát. Většina mých známých z něho má docela slušný keř, ne tak na naší zahradě. Asi bude někde chyba, bude následovat další pokus.
O víkendu se opět chystáme na chatu a tam se určitě zase nudit nebudu. A když bude čas, procházka lesem určitě chybět nebude. 

Tak takhle bych si představovala  m ů j  libeček 😊



pátek 15. dubna 2022

Hezké Velikonoce

Právě začínají jarní svátky. Všem Vám přeji krásné, klidné a pohodové Velikonoce. Užijte si je podle svých představ, se svými blízkými a s bohatou pomlázkou 💗




 

středa 13. dubna 2022

Čtení pro volné chvíle

Tentokrát nabízím dvě opravdu krásné knihy, ale myslím, že je to čtení převážně pro ženy. V žádném případě nejde o červenou knihovnu, kde chudá švadlenka končí v náručí bohatého továrnického synka. Obě knihy jsou o mateřské lásce, kamarádství a o vzájemném vztahu dětí a jejich rodičů.



Lucy Clarke: Stíny nad zálivem 

Dvě dlouholeté kamarádky Sára a Isla spolu od mládí tráví léto v chatkách na pláži u moře. Obě mají stejně staré syny, Jakoba a Marleye. Když bylo chlapcům 7 let, odehrála se na moři obrovská tragédie.  Oba chlapce zanesl proud daleko do moře, ale zachránit se podařilo jenom jednoho, Jacoba. Po dalších dlouhých sedmi letech se v den neštěstí ztratí i Jacob. Jeho zmizení vyvolává vzpomínky na starou událost a my jsme svědky toho, co se tenkrát opravdu stalo a kam tentokrát zmizel Jacob. Byla to všechno jenom náhoda?



Kelly Rimmer: Utajená dcera 

Hlavní postavou je 38 letá Sabina, šťastná a spokojená vdaná žena, která čeká narození svého prvního dítěte. Když tuto radostnou událost svěří svým rodičům, najednou se jí změní svět. Od rodičů se dozvídá, že je adoptované dítě. Je to pro ni obrovský šok, protože nikdy žádné podezření neměla. 
Je před ní spousta nevyřešených otázek o jejích adoptivních rodičích i o původní biologické rodině a zvláště o skutečné matce.  Proč se vzdala právě narozeného miminka, jaká byla její rodina a zda je vůbec možné najít svoje pravé rodiče. 
Příběh se odehrává v Austrálii v 70.letech 20. století. V té době byly v této zemi mladé, svobodné matky posílány do azylových domů až do porodu, aby na jejich rodiny nepadla hanba. Být svobodnou a někdy nezletilou matkou, bylo v té době nepředstavitelné. Proto tyto mladé maminky rodily v azylových domech, jejich děti jim byly nedobrovolně odebírány, mnohdy i pod nátlakem a dále umisťovány do bezdětných rodin. 
Pátrání o tom, co všechno se odehrálo před i po narození malé Sabiny je nádherný i když občas nepochopitelný a smutný příběh. 

 



sobota 9. dubna 2022

Jaká je čeká budoucnost

Mám na mysli naše děti a vnoučata. Ti si totiž v poslední době zažívali nejednu těžkou chvilku, ať už se jednalo o covidové onemocnění nebo právě teď o válku na Ukrajině. Mnozí dospělí mají s těmito situacemi velké psychické problémy a což teprve děti. Vystrašené o životy rodičů a prarodičů v covidové době, kdy přicházely i o možnost setkávat se se svými spolužáky a kamarády nejen ve škole, ale i při různých zájmových činnostech. 
Mnozí psychologové a psychiatři neskrývají fakt, jak narostla jejich klientela právě i mezi dětmi. A co s jejich psychikou asi udělá současná situace na Ukrajině. Samozřejmě, že situaci chápu jako obrovský problém, kde vinou psychopatického jedince trpí spousta nevinných lidí, především civilistů a dětí. Je třeba jim v kritické situaci pomoci a tak to určitě cítí většina z nás. 
Přesto jsou věci, které pochopit nedokážu. Pokud budete sledovat dokumentární pořad o životě divokých zvířat, většinou jste na obrazovce informováni, že pořad není vhodný pro děti do 12ti let. Jde přece kolikrát o přežití a některé záběry jsou kruté. 
ČT před sledováním seriálu, většinou z kriminálního prostředí, doporučuje rodičům zvážit, zda je pořad vhodný pro děti. Jde především o sex, alkohol, vulgaritu, násilí. 
Ta samá televize pak téměř celý den přináší obrazové zpravodajství z válkou postižené Ukrajiny, což je hodně silná káva i pro ostřílené chlapy, natož pak pro děti. 
Informace jsou nutné, to nepopírám. Ale podrobnosti o brutálním zabíjení, roztrhaných lidských tělech a dalších zvěrstvech by se přece jen, právě s ohledem na děti, mohly vysílat v pozdějším čase. Kdo si chce podrobnosti najít, má na sociálních sítích spoustu možností. 
Nevím, jak tuto situaci řeší televize v ostatních státech EÚ, ale mně se způsob informování naší televize  vůbec nelíbí. Možná máte jiný názor, ale takhle současnou situaci vidím já a je to jen můj osobní názor.





středa 6. dubna 2022

Recept na rychlovku

Tenhle recept jsem kdysi dostala od bývalého kolegy. Je to opravdu dobrá rychlovka na oběd nebo večeři a doufám, že vám bude chutnat.

Žampiony s rýží 

300-400 g žampionů
5 stroužků česneku
3 lžíce sójové omáčky 
olej
šálek rýže 
steakové koření 
tvrdý sýr 

Česnek oloupeme na plátky a smažíme na oleji do zlatova. Přidáme nakrájené žampiony a na pánvi smažíme dokud houby nepustí vodu. Necháme vodu vyvařit, přidáme koření (můžeme dát koření podle své chuti), sójovou omáčku a vmícháme vařenou rýži. Na talíři posypeme strouhaným sýrem. 
Dobrou chuť  



neděle 3. dubna 2022

Něco pro dobrou náladu

V současné době si klid a pohodu moc neužijeme, tak vám posílám něco na zlepšení nálady. Takhle má vypadat to správné jaro  

André Rieu   Noční serenáda 





sobota 2. dubna 2022

Opět vás zvu do divadla

 Tentokrát to bude představení z Divadla Na Jezerce, které opět natočila ČT a vysílat ho bude v pondělí večer na ČT Art. 
Protože jsem toto představení viděla, myslím, že ho bez jakýchkoliv výčitek můžu doporučit. 
Děj je celkem jednoduchý. Dva staří osamělí lidé se poznávají v domově pro seniory, dá se říct, že v poslední etapě svého života. On je bonviván, ona žena s puritánskou výchovou.
On ji nabídne, aby si s ním zahrála jeho oblíbenou karetní hru Gin. Ona karetní hry nezná, ale přesto se s ním do hry pustí a má neobyčejné štěstí. Začíná vyhrávat jednu hru za druhou a jeho hráčské i mužské sebevědomí dostává pořádně zabrat, což samozřejmě ventiluje. 
Během karetní hry si notují vtipnými komentáři o životě ve starobinci a mezi hrami se dozvíme i o jejich osamělých životech, proč je v domově nikdo nenavštěvuje. 
Jiřina Bohdalová a Milan Kňažko vás určitě budou bavit a možná si řeknete, tak jako já, sakra, kde ta ženská bere tu neskutečnou životní energii a o paměti nemluvě. Celé představení totiž stojí výhradně jen na nich dvou. 
A nebojte se, představení není nijak depresivní, vtipných situací je tam více než dost. Myslím, že se těmi hereckými výkony budete opravdu dobře bavit. Já už se fakt těším. 




pondělí 28. března 2022

Víkend pracovní, ale krásný

 Tentokrát slibované sluneční počasí opravdu vyšlo, a tak jsme v pátek dopoledne vyrazili s manželem a samozřejmě i s Barunkou na chatu. Byla jsem tam letos poprvé, protože když je zima, tak mě tam nic neláká. Když jsme měli  o nějaké ty roky méně, jezdili jsme skoro pravidelně každý víkend a vůbec nám nevadilo, že musíme chodit do kadibudky a teplá voda se musela ohřívat. Teď je v chatičce pohodlí, ale jak roky přibývají, už se nám přes zimu nikam moc nechce. 
Všechno, co jsem měla naplánované jsem splnila (dítě z doby plánovaných pětiletek se nezapře), a to jak uvnitř chaty, tak i něco práce na zahradě. Tam většinou pracoval manžel, ale v sobotu odpoledne jsem se zapojila i já. Něco pohrabat, tady zastříhnout, tamhle zasadit a večer jsem byla hotová. Je to tak. mládí je v háji a všechno trvá nějak déle. Přesto jsme rádi, že zahradu zvládneme a jestli to bude za den, za dva nebo za tři dny, to prostě neřešíme. 
Letos je všude obzvlášť velké sucho, jarní tráva by měla být svěží a krásně zelené, ale tak tomu, bohužel, není.  Několik let mi v trávě krásně kvetly ocúny, ale letos se někam ztratily. Možná je to tím suchem, ale nevyšel mi ani jeden. Budu věřit, že tento týden předpovědi počasí vyjdou a nějakého deště se přeci jenom dočkáme. Příroda by to opravdu potřebovala. 

Na zahradě v minulých letech 







středa 23. března 2022

Pojďte do divadla

Jestli se chcete opravdu pobavit, můžete na YouTube navštívit derniéru  představení z Divadla na Vinohradech, skvělou komedii Brouk v hlavě. 
Byla to zároveň 363. repríza, která se v divadle hrála dvacet let ve stálém obsazení s Viktorem Preisem v nádherně komické dvojroli. Jednu z dalších nádherných rolí hrál od roku 1997 Ivan Trojan, který se této role nechtěl vzdát a jako člen Dejvického divadle v této komedii hostoval. 
Před mnoha lety jsme toto představení s manželem viděli, a tak jsme si ho nemohli nechat ujít ani tentokrát. 
Záznam z derniéry opakovala televize minulý týden a pokud máte rádi divadlo, vyhledejte na YouTube Brouk v hlavě. 








sobota 19. března 2022

Jarní výzva

Skoro bych zapomněla na Jaruščinu výzvu Volání jara. V hlavě jsem měla termín až koncem března, ale dneska jsem zjistila, že všechno je jinak. Také se přidávám s několika svými fotkami. Protože jsem ještě nebyla na naší zahradě, fotila jsem při procházce v Praze. 








A ještě pár obrázků, jak vítáme jaro doma.