Adventní čas si představuji jinak

Současná rodinná situace by nebyla příjemná vlastně nikdy, ale právě teď, kdy se blíží vánoční svátky, je to ještě složitější. Můj otec, kterému bude v lednu už devadesát čtyři let, musel opustit svůj byt. Jeho zdravotní stav se zhoršil natolik, že bez téměř celodenní péče už na doporučení lékaře nemůže být sám. Nejprve trávil čas v nemocnici a pak bylo nutné umístit ho do pečovatelského domu. Chtěl za mamkou, která je už tři roky v senior komplexu Na Třebešíně. Celkem rychle se podařilo sehnat místo, takže jsou zase pod jednou střechou, jen je každý na jiném patře. 

K tomu je ale potřeba vyklidit byt, určili jsme si konec prosince. Každý, kdo někdy likvidoval byt určitě ví, o čem je řeč. Na inzerát jsme sehnaly partu, která sice byt vyklidí, přesto tam byla spousta věcí, které jsme jsme chtěli zlikvidovat sami. Broušené sklo, porcelán, obrazy, to všechno jsou věci, které se v současné době prodávají hodně těžko. Nikdo to nechce, ale přesto nám bylo doporučeno vše nafotit a zastavit se někdy po novém roce. Většinu jsme zabalili, schovali a čas ukáže. Něco prý vezmou určitě a pak se podle fotek uvidí. Žádné poklady tam nejsou, obrazy od Zrzavého fakt naši neměli, škoda. Práce je to ale dost.

Sama jsem si nechala dvě porcelánové figurky, které byly od dětství u mé postele a na stejném místě byly až dosud. Také mám jeden obraz a hříbeček, na kterém se dřív látaly ponožky. 

A ještě jedna hodně stará věc, vůbec nechápu proč to naši schovávali, ale veselé překvapení to bylo.

A protože si musím občas udělat nějakou tu radost, pochlubím se vánočním věncem na dveře, vlastnoručně vyrobeným.