úterý 28. prosince 2021

Pražské příběhy

Tak tenhle vánoční dárek se synovi fakt povedl. Dostal ho sice manžel, ale já také umím číst a čtu ráda.
Autorem Pražských příběhů je Dan Hrubý.  Hluboce před ním smekám, protože dát dohromady tolik zajímavých informací, příběhů a fotografií, to určitě nebylo jednoduché.

Pražské příběhy
Na cestě Malou Stranou
 



Pražské příběhy
Cesta na Hradčany, Nový Svět a zpátky na Malou stranu 



Pražské příběhy
Z malostranských zákoutí až do jiného světa 



Knihy slibují seznámení se starými domy, ulicemi, kdo tu žil, kdo se tady narodil, zemřel, k jakému zločinu tu došlo. Jsou tu postavy i postavičky, kuplířky, prostitutky, udavači ale i spisovatelé, režiséři. herecké hvězdy, legendární výčepní.  O těchto místech se dozvíme spoustu zajímavostí, podle mne více než ze strohých prací historiků a architektů. Ohlasy na knihy jsou totiž skvělé a já už se na ně těším. 


 

středa 22. prosince 2021

Vánoční přání

Vánoce už jsou za dveřmi a já Vám všem přeji klidné a pohodové svátky, dobrou náladu a hodně moc zdraví do příštího roku. Buďme všichni negativní, co se týče covidu, ale pozitivní do dalších dní našeho života. To Vám všem přeje i naše Barunka.  




Ponožkové vánoční tvoření

 Narazila jsem v jednom obchodě na parádní dětské ponožky, pár za 10,- Kč, no nekupte to. Občas z nich šiju hračky, různé panáky, kočky, medvídky nebo opice, Ty měl obzvlášť rád náš malý synovec Teodor, který bez opičáka neusnul. Výhodou je, že se hračky dají prát, takže i užmoulaný opičák byl během chvíle zase jako nový. 
Tentokrát jsem ušila čtyři panáky a dvě růžové opičky. Ty dostanou malé cácorky z našeho domu a panáky jsem dala do charitativního obchodu u nás za rohem. Líbily se, tak doufám, že někomu udělají radost.  











neděle 19. prosince 2021

A hned je všechno jinak

Na naší chatu v zimě nejezdíme, manžel tam občas zajede  jen tak na otočku. Máme to docela kousek, takže to není problém. Minulý týden tam jel pro brambory, které máme uskladněné ve sklepě a něco nasypat ptáčkům do krmítek a rozvěsit lojové koule. Zahrada byla zasypaná sněhem, tak jak by to mělo před vánočními svátky být.  




Tuhle sobotu tam opět zajel, popřát svátky sousedům, natrhat pár jedlových větví a samozřejmě opět něco nasypat ptáčkům. Všechno je tentokrát jinak, jako by snad měly být velikonoční svátky. Focené ze stejného místa jako před týdnem. 





pátek 17. prosince 2021

Staroměstské náměstí o adventu

 Byly jsme s kamarádkou na procházce.  Nakukovaly jsme do obchodů ještě na nějakou tu maličkost pod stromeček a protože jsme ani jedna neviděla vánoční strom na Staromáku, volba další cesty byla jasná.
Že je teď v Praze i v tomto předvánočním období málo cizinců, to je celkem evidentní, může za to covid a to také nic nového není. Přesto je pohled na liduprázdná místa uprostřed města smutný. 
O  další smutný pohled se postaral historický dům přímo na náměstí. Krásně opravená fasáda, ale majiteli je zřejmě úplně jedno, komu pronajímá své prostory v přízemí, hlavně ať to něco hodí a ať to není málo. 
Peníze a zase jenom peníze, jinak by snad taková hrůza v tomto nádherném domě nebyla možná (indický provozovatel).





Pohled na Staroměstskou radnici, krásný dřevěný betlém i na vánoční strom potvrzuje, že návštěvníků letošního adventního období je v Praze opravdu málo. 






úterý 14. prosince 2021

Čtení nejen pro ženy

 Tentokrát vám nabízím něco ke čtení nejen pro ženy. Mezi moje oblíbené autorky patři i Joy Fieldingová, od které jsem přečetla už spoustu knížek. Ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. 

Joy Fieldingová: Na špatném místě 

Příběhy čtyř žen, které chtějí ve svém životě zkusit štěstí na seznamce. Doufají, že pomocí stažené aplikace získají konečně svoji lásku. Někdy je ovšem takové seznámení velice riskantní, nebezpečné a rizikové. Je to i tom, jakou sílu  mají v dnešní době sociální sítě a jak mohou být nebezpečné i pro dospělého člověka, kde by se jistá opatrnost dala očekávat. Je to ale knižní příběh a jako takový za přečtení stojí. 




Druhou autorku určitě mnozí z vás znáte, je to v současné době jedna z  našich nejčtenějších románových autorek. 

Alena Mornštajnová: Slepá mapa 

Tento příběh je o třech ženách tří generací jedné rodiny. Je to příběh plný zvratů, tajemství, osudů a životních traumat. 
Začíná první světovou válkou a stěhováním do pohraničí na severu Čech, pokračuje osudy rodiny při obsazování a vysídlování pohraničí jednotkami SS až po nástup komunistického režimu. Od Aleny Mornštajnové to byla už třetí kniha a musím říct, že se mi opravdu moc líbila.   



neděle 12. prosince 2021

Adventní hudba


Ten čas tak letí. Dneska už máme třetí adventní neděli a příští týden bude neděle zlatá. Jako mladá holka si pamatuji, že o stříbrné a zlaté neděli byly obchody otevřené,  aby si mohli všichni pracující (nezaměstnaní nebyli, ti byli v kriminále za příživnictví) v klidu nakoupit. No, v klidu to zrovna nebylo, ale otevřené obchody v neděli, to bylo opravdu jen jednou, vlastně dvakrát do roka. Všechny obchody zavíraly v pátek a pokud si někdo něco zapomněl nakoupit, měl až do pondělí smůlu. Tenkrát nám to nepřišlo nijak divné, bylo to normální. Dneska se spousta lidí rozčiluje, když se obchody zavřou jen na jediný den, protože je zrovna svátek. Je jiná doba, je to pravda i já jsem zvyklá chodit nakupit prakticky kdykoli. Teď ale nakupovat nebudeme, protože vám nabízím nádhernou skladbu Ave Maria, která se k adventní neděli určitě hodí. Tak si ji v klidu poslechněte. 




 

středa 8. prosince 2021

Mně už Ježíšek naježil 🎅

 
Začátkem listopadu jsme konečně malovali jeden pokoj a předsíň. Plánovala jsem to už snad tři roky, ale manžel nereagoval ani na kolkovanou žádost a až teď bylo moje přání vyslyšeno. Pan malíř to zvládl za necelý den, odpoledne kolem čtvrté odcházel a mě čekala práce zase všechno uložit na své místo, ale to určitě znáte. Nějaké obrázky a dekorace jsem zlikvidovala, protože méně je někdy více a nechtěla jsem si připadat jako ve střelnici na Matějské pouti. Ono stačí, že pálím svíčky a ne málo, takže jsem tak trochu jako v kolumbáriu. Na jednu stěnu jsem ale chtěla nový obraz. 
V aukci na Aukru jsem opravdu našla několik hezkých obrazů. Rozhodla jsem se pro dva od malíře Josefa Dobrovolného a doufala, že se mi jeden určitě podaří vydražit. Šance byla do posledních chvil, ale nakonec to nevyšlo i když jsem přihazovala asi 10 vteřin před ukončením aukce. Shodou okolností jsem každý z obrazů prošvihla o pouhých 50,- Kč, což mě štvalo fakt hodně. 
Na internetových stránkách tohoto malíře jsem v e-shopu našla další jeho obraz, který se mi také moc líbil a hodil se i rozměrově. Rozhodla jsem se, že ten teda už můj bude. Netrvalo to ani týden a obraz už visí.






 

pondělí 6. prosince 2021

Vánoční trhy na půl cesty

A proč na půl cesty? Protože na mnoha pražských náměstích jsou stánky připravené, samotná náměstí a vánoční stromy nazdobené,  jenom ti prodejci a zákazníci mají smůlu. Vánoční trhy nebudou. 
Kolik práce a peněz musely všechny přípravy stát a kolik času věnovali trhovci svým výrobkům v naději, že si vydělají nějakou tu korunu, aby jim teď zůstaly jen oči pro pláč. 
Nákupní masakr v obchodních centrech ano, ale obchody ve venkovních prostorách ne? Nějak to nechápu a zřejmě prostě nepochopím nikdy. 
V Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad třeba pravidelné farmářské trhy bez jakéhokoli problému dál fungují i s tím svařákem nebo třeba pečeným bůčkem. Necelých pět metrů od nich jsou ale vánoční stánky zavřené. Hlava mi to nebere. 

náměstí Míru 
                                           
                                              





náměstí Jiřího z Poděbrad 







pátek 3. prosince 2021

Kulturní týden

Tento týden byl opravdu přímo kulturní, nějak se to sešlo, a tak jsme byly s kamarádkou v divadle hned dvakrát. Prvním představením byla komedie Hledám ženu, nástup ihned v divadle Palace.
Bláznivá komedie, která vlastně vznikne kvůli jedné malé, přesto ale důležité lži. Představení se hraje bez přestávky, hra má spád a diváci se dobře baví, takže to vůbec nevadí. 

 


Druhým představením byla hra ve Vinohradském divadle podle knihy Guy de Maupassanta Miláček.
Děj se odehrává koncem 19. století v Paříži v prostředí divadel, kabaretů, hospůdek, barů a ve vydavatelství pařížských novin. 
Příběh hlavního hrdiny je více než 100 let starý, ale i v dnešní době má co říct. Hra je zobrazením světa, kde se sociální nůžky rozevírají stále více, kde hrají média obrovskou roli, mají velký vliv na veřejné mínění i politické procesy. Je to i o tom, kam až je člověk schopný zajít pro úspěch, slávu, moc a hlavně peníze.
V hlavní roli se představil  Ondřej Kraus, kterého jsem neznala, ale byl opravdu výborný. 



 

pondělí 29. listopadu 2021

Máme se na co těšit

 Protože humoru není nikdy dost a v dnešní době to platí ještě mnohem víc, posílám vám vtípek, který jsem dostala do mailu. Smála jsem se, jak už dlouho ne a moje představivost jela na plné obrátky. Tak snad vás vtip také pobaví.  




středa 24. listopadu 2021

Skvělé, skvělé, skvělé

 Chcete se pobavit a prodloužit si život smíchem? Tak určitě sáhněte po útlé knížce Michaela Třeštíka Jen  aby, řekla moje žena. 
Jsem ráda, že jsem v knihovně na knihu narazila úplně náhodou a hlavně, že jsem si ji odnesla domů. Nechat ji tam by byla fakt velká chyba. 
Není to knížka, kterou budete číst v jednom zátahu od začátku až do konce. Jde totiž o příspěvky pana Třeštíka z Facebooku. Velmi inteligentní humor, sebeironie, životní moudrost a při čtení se neubráníte upřímnému smíchu, takže pozor třeba v MHD. Knížku jsem do knihovny vrátila, ale na cestě z jednoho knihkupectví je už moje vlastní. 
A malá ukázka 
- Sedím, myslím si, že je úterý jedenáct hodin a najednou slyším, že odbíjí poledne. Sakra, to budu mít 
   švicuňk. A to jsem ještě nevěděl, že už je středa. 



   
   

- Vyndal jsem z ledničky pivo a koukám, na plechovce je napsáno Pozor soutěž! Na nic jsem nečekal 
   a pivo do sebe nalil, jak nejrychleji to šlo. Vůbec ale nevím, jak jsem se umístil. 

- Červené víno prý obsahuje nějaké zdravé látky. Tak piju bílé.

- Vždycky je mi divné, když dostanu skvělý, opravdu výborný nápad a on mi pak dává výhradně naprosto debilní výsledky. 

neděle 21. listopadu 2021

Sobotní odpoledne

 V sobotu odpoledne jsem šla, na už téměř tradiční procházku, na farmářské trhy.  Konají se u nás pravidelně od středy do neděle, tak tam většinou jeden den v týdnu zajdu. Někteří trhovci tam bývají každý den, někteří pouze v určité dny. Například každou středu tam bývají prodejci jedné krůtí farmy. Sortiment mají opravdu široký. Přes jednotlivé části krůty až po výborné krůtí uzeniny. Šunka, uzená prsa nebo párky a buřty, které jsem poprvé ochutnala právě tady. My jsme si oblíbili mleté maso na skvělé karbanátky nebo do špaget. 
Cestou zpátky jsem se zastavila v Albertu, abych přispěla nějakými trvanlivými potravinami do celonárodní potravinové sbírky. A ještě jsem měla štěstí na další netradiční a zajímavou poznávací značku, které si příležitostně fotím. Tady jsou některé z nich.








středa 17. listopadu 2021

Maďarské bakony

 Jako holka jsem měla moc ráda maďarskou konzervu Bakony. Moje babička ji občas dělala a ještě do ní přidávala smetanu, aby bylo omáčky dost. Byla to jediná konzerva (kromě paštiky), která se v rodině používala, protože všechno ostatní bylo domácí. Ono tenkrát skoro nic hotového nebylo, takže naše babičky a maminky trávily u plotny opravdu hodně času. Když se objevily první polévky v sáčku, moc důvěry zpočátku nevzbuzovaly. 
Nedávno jsem si na tuhle konzervu vzpomněla. a tak jsem se do bakonů pustila. I na internetu se samozřejmě najde hodně receptů, ale snažila jsem se udělat to jednoduše tak, jak jsem si pamatovala. Je to v podstatě maso na paprice, ale té papriky se dává jen málo, aby vynikla hlavně chuť žampionů a slaniny. 

Maďarské bakony  

4 vepřové kotlety
1 cibule
10 dkg anglické nebo oravské slaniny
20 dkg žampionů
1 lžíce oleje nebo sádla
1 smetana
1 lžička sladké papriky 

Kotlety naklepeme, osolíme a opepříme. Na oleji (sádle) rozpustíme slaninu, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Zasypeme sladkou paprikou, přidáme kotlety a žampiony. Po chvilce podlijeme vodou a dusíme do měkka. Nakonec přidáme smetanu s hladkou moukou a necháme povařit. 
Příloha je na každém z vás. U nás vedou brambory vařené ve slupce. 













  











pátek 12. listopadu 2021

Znáte psí rasu Vestaj?

 Jsem přesvědčená, že určitě každý. Je to rasa vesnické tajemství nebo také pouliční směs, prostě voříšek. 
V poslední době se stávají právě tito pejskové oblíbenými společníky, kteří svoji rodinu milují. 
Křížením plemen většinou vzniká odolný a zdravý pes, který má méně genetických vad než mnohá přešlechtěná plemena. Traduje se o nich, že bývají velice chytří, takže se dají velmi dobře vycvičit. 
Nevýhodou je, když neznáte ani jednoho z rodičů nového mazlíčka. Dost těžko se odhaduje, co vám z milého štěňátka vyroste. 










A jeden fešák nakonec, kříženec dalmatina a jezevčíka. No, není nádhernej?  







sobota 6. listopadu 2021

Mám na sebe vztek

Jsem na sebe fakt naštvaná a zřejmě ještě chvíli budu. Bojím se, jsem srab a nebo se ozval pud sebezáchovy?
Byla jsem kolem poledne nakupovat v Albertu a v tuhle dobu tam moc lidí nebylo. Přede mnou v uličce s cukrovinkami a čokoládou nakupoval mladý chlapík. Nějaké zboží už v košíku měl, ale tady rozhodně nenakupoval ale naprosto drze kradl. Moc sebejistý teda nebyl a když si drahou čokoládu strkal za bundu, nejistě se rozhlížel kolem sebe. Takže moc dobře viděl, že já také vidím. Byli jsme tam jen my dva. 
Neměla jsem odvahu něco mu říct ani upozornit obsluhu. 
Jsem srab, štve mně to hodně, ale najednou jsem nechtěla riskovat ztrátu posledních zubů ani nějaký jiný úraz. Můj syn mi totiž vždycky říká, ať se do ničeho nepletu nebo přijdu k úrazu. Tak jsem poslechla, ale dobrý pocit z toho teda nemám. 




čtvrtek 4. listopadu 2021

Cestování trochu jinak

U jedné blogerky jsem kdysi četla příspěvek o cestopise Ladislava Zibury, do té doby pro mě naprosto neznámý autor. Ladislav Zibura narozený v roce 1992 je mladý spisovatel a cestovatel. Studoval žurnalistiku a svoji první knihu vydal v roce 2015. 
Při čtení jeho zábavných a vtipných cestopisů se dostanete do míst, která s největší pravděpodobností nikdy nenavštívíte. Rozhodně se nepodíváte do míst hojně navštěvovaných prostřednictvím cestovních kanceláří, ale poznáte zajímavé části světa z pohledu cestovatele-stopaře, případně majitele velmi starého bicyklu. Dostanete se i do těch nejzapadlejších vesniček, poznáte kulturu a pohostinnost jednotlivých národů, dozvíte se spoustu zajímavostí z historie i současnosti. 
Cestopisy sice nejsou mojí nejoblíbenější literaturou, ale při čtení těchto knih jsem se rozhodně nenudila. Výborně napsané, zajímavé, vtipné, jedním slovem skvělé.
Teď mám v plánu ještě autorovu poslední knihu Prázdniny v Česku, která vyšla v letošním roce. 
Zatím můžu doporučit

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 


Prázdniny v Evropě 






pondělí 1. listopadu 2021

Už opravdu poslední

Opravdu jsem už nechtěla dávat na blog další fotky letošního barevného podzimu. Na víkend jsme ale odjeli na chatu a já každé odpoledne vyrazila na procházku do lesa. Kousek od naší chaty je krásně zrekonstruovaný starý dům. Nový majitel zachoval původní bílou barvu domu, a tak v kontrastu s červenými listy japonského javoru je to vážně nádhera.  

  






Nakonec moje podzimní dekorace, růže ze suchých listů a jeden z posledních svícínků