Kapesníky

Dneska to nebude ani o procházkách, ani o vaření, o přečtených knihách nebo o divadle. Dneska to bude tak trochu úplně obyčejná věc jako je kapesník. 

Papírové kapesníky používají snad úplně všichni. Staly se součástí každé kabelky, a to dámské i pánské, batohu, nechybí v kapsách kabátů, bund, vest a svetrů. Jsou s námi prostě všude. 

Nedávno jsem si vzpomněla na dobu látkových kapesníků, které možná ti mladší už ani nebudou znát. Používají se výjimečně, ty papírové je plně nahradily a s jejich údržbou nejsou žádné starosti. Látkový kapesník se po použití musel totiž nejdříve vyvařit, poté vyprat a nakonec ještě vyžehlit. V období chřipek a nachlazení teda fakt nic moc. 

A ještě něco z historie kapesníků. Číňané si věděli rady snad za všech okolností. Porcelán, hedvábí, střelný prach, papír a kapesník. Nejprve se objevily na hlavách soch z dynastie Čou ozdobné látky, které sloužily k ochraně soch před sluncem. 

Možná si někteří z vás vzpomenou, když jim jako malým dětem dávala maminka na hlavu kapesník, právě kvůli sluníčku. V každém rohu kapesníku se udělal uzel, aby "klobouček" na hlavě pěkně držel. 

Římané začali kapesník používat na utírání potu, mnohem později ho, hlavně ve Francii a Anglii, používaly ženy na otírání slz.  

Na konci 17. století byl v západní Evropě už běžnou součástí oblečení mužů i žen. Používal se třeba i k mávání při loučení nebo při seznamování, kdy dámě náhle kapesníček upadl. 

Později se staly kapesník a kravata ve stejné barvě součástí elegantního pánského oblečení. I dnes má správný gentleman v kapse saka vhodný kapesníček.

Ještě pořád se látkové kapesníky vyrábějí v různých velikostech, a to pro muže, ženy i děti. 

Jó, abych nezapomněla. Uzel na kapesníku si dělal člověk, který nechtěl na něco zapomenout. Většinou ale stejně zapomněl, proč si vlastně ten uzel udělal.