úterý 30. května 2017

Rozkvetlý Štiřín

Tak takhle se jmenovala akce, pořádaná minulou sobotu na zámku Štiřín, v krásné krajině nedaleko Prahy. Zámek slouží jako hotel a přilehlý park není veřejnosti přístupný neboť jeho součástí je golfové hřiště, kde se pořádají klubové i otevřené golfové turnaje. Tentokrát byla možnost prohlédnout si jak interiéry, tak zahradu.
Zámek od začátku padesátých let patřil ministerstvu školství a využíval se především pro školení a rekreaci členů ROH.
V letech 1985-2007 byl výrazně opraven z iniciativy pana Václava Hrubého s cílem vytvořit hotelové, konferenční a kulturní zařízení s možností sportovního a relaxačního využití.
V současné době zámek spravuje příspěvková organizce Hotel Zámek Štiřín. V prostorách zámku i v přilehlém parku se pořádají plesy, svatby, koncerty a jiné společenské akce. V červnu uvede pod širým nebem Národní divadlo operu Rigoletto.
Nádherné hotelové pokoje nabízejí příjemné ubytování v romantickém prostředí nedaleko Prahy.



neděle 28. května 2017

Letošní divadelní sezona pomalu končí

Poslední dvě veřejné generálky, které jsem měla možnost vidět, byly inspirované filmem. Někdo to rád horké a Perfect days.

Divadlo Na Fidlovačce

Světoznámý muzikál Někdo to rád horké uvádí divadlo pod názvem Sugar. Příběh o gangsterech, milionářích, dámském orchestru ale především o dívce Sugar a dvou muzikantech na útěku, kteří prchají před gangstery v převleku za dívky.
Vtipné představení i díky výborným výkonům všech herců, především ale skvělým představitelům hlavních rolí Anetě Krejčíkové, Martinu Písaříkovi a Lukáši Pečenkovi. Opravdu stojí za to vidět.





Divadlo Palace

Romantická komedie nejen pro ženy je uváděna pod stejným názvem jako film, Perfect days.
Velice úspěšná kadeřnice Babs má snad úplně všechno. Popularitu, prosperující firmu, nádherný byt, přátele a pečlivou, starostlivou matku. Chybí ji už jenom jedno. Dítě, které zatím nestihla a roky pro uskutečnění jejího přání utíkají velmi rychle. První manželství se jí rozpadlo, její nejbližší přítel je homosexuál a potencionální otcové vždy z nějakých důvodů selhávají.
V hlavní roli Lenka Vlasáková je naprosto skvělá, stejně tak i Jan Dolanský jako homosexuální přítel a maminka v podání Dany Syslové je prostě úžasná. Pokud se chcete pobavit a máte možnost představení navštívit, určitě neváhejte.


čtvrtek 25. května 2017

Léčivé smrkové výhonky

Dostala jsem sirup z mladých smrkových výhonků. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděla, že smrkové výhonky mají léčivé účinky. Rozpouštějí hleny, usnadňují vykašlávání, zmírňují revma, bolesti svalů a šlach a jsou bohatým zdrojem vitamínu C.

Smrkový sirup

4 hrsti smrkových výhonků (do 5 cm ) 150-200 g
1 l vody
1 kg cukru

Smrkové jehličí dáme do hrnce, zalijeme vodou a necháme přes noc vyluhovat. Druhý den přivedeme vodu do varu a vaříme 15 minut, voda by měla mírně klokotat. Scedíme do hrnce, přidáme cukr a vaříme než se cukr rozpustí. Potom za stálého míchání vaříme na slabém ohni tak dlouho, až vznikne hustý karamelový sirup. Horký sirup přelijeme přes síto do vymytých sklenic, uzavřeme a necháme vychladnout.


Smrková tinktura

Výhonky a 10 tablet acylpyrinu (ne šumivý) naložíme do čistého alkoholu (můžeme použít i Alpu nebo Lesanu) do skleněné uzavíratelné sklenice. Při pokojové teplotě necháme 10 dní louhovat. Sklenici každý den protřepeme a po určené době slijeme přes sítko a uchováváme v temnu.
Poměr 2 díly alkoholu, 1 díl výhonků
Tinkturu používáme k potírání bolestivých kloubů a šlach.





neděle 21. května 2017

Průhonický zámek

Minulý týden jsme udělali krátkou prohlídku průhonického areálu. Interiéry zámku přístupné nejsou, ale přilehlý park je možné navštívit a v tomto jarním období je opravdu na co koukat. Dominantou jsou rhododendrony a azalky, kvetoucí ve všech možných barvách, pozadu nezůstávají ani rozkvetlé skalky a celkově krásně upravený park.






Trošku historie zámku v Průhonicích.
Na místě dnešního zámku stál od 14. století gotický hrádek pánů z Říčan. Ve 2.pol. 15. století byl hrádek upraven na renesanční zámek. Tehdejší majitel rytíř Antonio Binago zámek vlastnil do r. 1669, později se dostal do vlastnictví jezuitů. Dnešní podobu dala zámku rozsáhlá rekonstrukce pro hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, který dal k zámku zřídit rozkvetlý park, ve kterém je vysazeno velké množství vzácných rostlin.
V roce 2010 se park stal součástí světového dědictví UNESCO.


středa 17. května 2017

Zavolejte sestřičky

Tahle knížka se mi dostala do ruky úplně náhodně a jsem za tu náhodu hodně ráda. Autorka Jennifer Worthová tuto knihu napsala na základě vlastních zkušeností. Jako mladé dívce se jí splnil sen, stát se porodní asistentkou.
Jsme v londýnském East Endu v padesátých letech 20. století. Život tam byl hodně tvrdý, provázený chudobou, nemocemi, alkoholismem, prostitucí, nezaměstnaností.
Seznámíme se s osudy ostatních sester, ale především s osudy žen a dívek, které se při porodu musely vypořádat s někdy až skutečně otřesnými podmínkami.
Porodní péče téměř neexistovala, děti přicházely na svět v dnes už nepředstavitelných poměrech, kdy byl často problém s tekoucí vodou. Nebylo ojedinělé, že na dvoře byl jeden společný kohoutek s vodou pro několik rodin.
Rodiny mnohdy žily i s velkým počtem dětí v maličkých místnostech s jedním společným záchodem na dvoře. Pro dnešní svět už nepochopitelné.
Jsme svědky porodů, samozřejmě, že někdy i komplikovaných, včetně porodů předčasných i porodů koncem pánevním.
Její zážitky a vzpomínky jsou empatické, plné emocí a vyzařuje z nich úcta před statečností těchto žen maminek.
Knížka se mi opravdu moc líbila, je to autentické vyprávění někdy drsné, jindy humorné, ale rozhodně plné obdivu k mladým ženám, porodním asistentkám, které na kole s brašnou na zádech přijížděly k rodičkám v každou denní i noční hodinu a za každého počasí.
Jsem ráda, že jsem mohla zažít úplně jinou lékařskou péči i když v dnešní době jsou podmínky pro maminky ještě lepší, lékařská věda je ještě dál, přesto se najdou i maminky nespokojené. Možná by si mohly přečíst tuhle knížku.



neděle 14. května 2017

Konečně pěkný víkend

Tento víkend se mi podivný nezdál, možná jsme měli tak trochu kliku, ale u nás od pátku svítilo sluníčko. Občas se zdálo, že nějaká ta bouřka přijde, ale během chvilky bylo nebe zase modré. Píšu, že jsme měli kliku proto, že například v Krkonoších pršelo od pátečního večera a nepřestávalo ještě v sobotu odpoledne, kdy jsem mluvila s dcerou.
Využili jsme teplého počasí a v sobotu jsme k obědu grilovali. Letošní první grilování a bylo to zase stejně dobré jako v roce minulém.
Na zahrádce jsem ještě něco sázela, trochu mně namrzly lístky u afrikánů, ale doufám, že to zvládnou. Na louku jsem si došla pro nějaké luční kvítí do konviček, ale zatím toho moc nekvete. Těším se na kopretiny, jsou moje oblíbené, ale pouze do venkovních nádob, doma je mít nemůžu, jejich smrádek mi dost vadí. Snad se zadaří i o přístím víkendu, už se těším.




čtvrtek 11. května 2017

A co je vlastně normální?

Uvažovala jsem nad tímto tématem a vážně se musím ptát, co je vlastně normální? Nevím, možná to nevím nejen já, a i proto je velmi těžké posoudit nějakou hranici. Možná je normální to, co platí pro většinu lidí nebo určitou společnost, ale ani to nemusí být tak docela pravda.
Rozdíly v chování, v životním stylu, bydlení a třeba i ve stravování jsou určitě jiné v Evropě než v Asii nebo u domorodých kmenů žijících v pralese.
Budu brát na zřetel pouze naši kotlinu a i tady je naprosto jasné, že věci, které byly dříve normální, jsou pro dnešní generaci mnohdy nepochopitelné a nad některými věcmi jen nevěřícně kroutí hlavou. Vše je dáno dobou, pokrokem, technickými možnostmi, vývojem ve všech směrech.
Kdo vlastně určuje míru normálnosti, co je a co už normální není? Člověk se mění, vyvíjí, jeho život se neustále zrychluje, mnohdy na úkor kvality života samotného. Přesto si myslím, že ohledy na své okolí, na své blízké, na starší a nemocné a na bezbranná zvířata by člověk v sobě měl mít, ať už žije kdekoli. To by mělo být to normální, jasné, dané.
Co ale říct na to, když veterinární lékař pašuje 40 zubožených štěňat v kufru svého auta do jiného státu za účelem obohacení? Člověk, který má zvířatům pomáhat a u kterého se empatie a láska k nim, tak nějak předpokládá. Tohle určitě normální není, já bych mu ale docela n o r m á l n ě usekla ruce. A klidně obě.

pondělí 8. května 2017

Devadesátka dědy Dalibora

Občas musím provětrat svoje mozkové závity, neboť mám celkem oprávněné pochybnosti, že tam mám občas už jenom jakési závitky. A tak trénuju. Tentokrát písmeno D.

Dědův den D. Devadesátka!
David, Daniel - dvojčata Dostálových donesla dnes dopoledne dědečkovi Daliborovi dárky do domova důchodců. Dostal dvoulitrový džbánek, dýmku, domácí dort.
Dědečkova družka Drahuška držela dojatému dědečkovi dlaně. Dcera Dana donesla do domova další drobné dárky, deštník, detektivku, dlouhohrající desku dobré dechovky, dopravu do divadla, dlouhé doutníky.
Dostane Dalibor dobrůtky, delikatesy, destiláty? Doktor doporučil dočasnou dietu. Dlouhý drink dědečkovi dneska diskrétně dovolil.
Dojatý děda dal dvojčatům dopředu dlouho deklarovanou drahou dovolenou. Do Dubaje!
Děkujeme dědečku!


čtvrtek 4. května 2017

Chce to jen ten nápad

Nedávno jsem potřebovala jako doplněk malý narozeninový dárek pro dvě treperendy, které náhodou oslavily první rok ve stejném měsíci. Ráda něco vlastnoručně vytvořím, ale s tím nápadem už je to horší. A zase na pomoc přispěchal Pinterest se svými nápady. Stačilo koupit 2 páry froté ponožek a mohla jsem začít. Snad se opičky líbily.


úterý 2. května 2017

Co je smoothie?

V poslední době celkem hodně frekventované slovo, ale o co se vlastně jedná?
Smoothie je jemný mixovaný nápoj (smoothie = jemný) tvořený ovocem, zeleninou nebo kombinací obojího a dalšími složkami, kterými mohou být voda, mléko, jogurt, med a různá semínka nebo vločky. Nejvíce příznivců získal tento nápoj v 60. letech, kdy se lidé začali více zajímat o zdravou výživu a makrobiotickou stravu.
K přípravě lze použít běžný mixér nebo speciální mixér Smoothie Maker, který bezpečně připraví i ledovou tříšť.
Můj muž, který se teď jako čerstvý důchodce patrně občas nudí, brouzdá po internetu tam a zpátky a co myslíte, že objevil? Správně. Smoothie Maker.
Nelenil, objednal, vyzvedl a se slávou donesl domů. Co na tom, že mixér doma máme. Tohle přece teď frčí.
A tak ovoce nakupujeme ve větších dávkách, mixujeme, pravidelně pijeme 1x denně a těšíme se, jak budeme zdraví.
Musím teda uznat, je to hodně dobré. Každý si namixujeme nápoj podle své chuti a vzhledem k tomu, že možností jsou stovky, asi se nám to jen tak nepřejí - nepřepije?!