Protože humoru není nikdy dost a v dnešní době to platí ještě mnohem víc, posílám vám vtípek, který jsem dostala do mailu. Smála jsem se, jak už dlouho ne a moje představivost jela na plné obrátky. Tak snad vás vtip také pobaví.
pondělí 29. listopadu 2021
středa 24. listopadu 2021
Skvělé, skvělé, skvělé
Chcete se pobavit a prodloužit si život smíchem? Tak určitě sáhněte po útlé knížce Michaela Třeštíka Jen aby, řekla moje žena.
Jsem ráda, že jsem v knihovně na knihu narazila úplně náhodou a hlavně, že jsem si ji odnesla domů. Nechat ji tam by byla fakt velká chyba.
Není to knížka, kterou budete číst v jednom zátahu od začátku až do konce. Jde totiž o příspěvky pana Třeštíka z Facebooku. Velmi inteligentní humor, sebeironie, životní moudrost a při čtení se neubráníte upřímnému smíchu, takže pozor třeba v MHD. Knížku jsem do knihovny vrátila, ale na cestě z jednoho knihkupectví je už moje vlastní.
A malá ukázka
- Sedím, myslím si, že je úterý jedenáct hodin a najednou slyším, že odbíjí poledne. Sakra, to budu mít
švicuňk. A to jsem ještě nevěděl, že už je středa.
- Vyndal jsem z ledničky pivo a koukám, na plechovce je napsáno Pozor soutěž! Na nic jsem nečekal
a pivo do sebe nalil, jak nejrychleji to šlo. Vůbec ale nevím, jak jsem se umístil.
- Červené víno prý obsahuje nějaké zdravé látky. Tak piju bílé.
- Vždycky je mi divné, když dostanu skvělý, opravdu výborný nápad a on mi pak dává výhradně naprosto debilní výsledky.
neděle 21. listopadu 2021
Sobotní odpoledne
V sobotu odpoledne jsem šla, na už téměř tradiční procházku, na farmářské trhy. Konají se u nás pravidelně od středy do neděle, tak tam většinou jeden den v týdnu zajdu. Někteří trhovci tam bývají každý den, někteří pouze v určité dny. Například každou středu tam bývají prodejci jedné krůtí farmy. Sortiment mají opravdu široký. Přes jednotlivé části krůty až po výborné krůtí uzeniny. Šunka, uzená prsa nebo párky a buřty, které jsem poprvé ochutnala právě tady. My jsme si oblíbili mleté maso na skvělé karbanátky nebo do špaget.
Cestou zpátky jsem se zastavila v Albertu, abych přispěla nějakými trvanlivými potravinami do celonárodní potravinové sbírky. A ještě jsem měla štěstí na další netradiční a zajímavou poznávací značku, které si příležitostně fotím. Tady jsou některé z nich.
středa 17. listopadu 2021
Maďarské bakony
Jako holka jsem měla moc ráda maďarskou konzervu Bakony. Moje babička ji občas dělala a ještě do ní přidávala smetanu, aby bylo omáčky dost. Byla to jediná konzerva (kromě paštiky), která se v rodině používala, protože všechno ostatní bylo domácí. Ono tenkrát skoro nic hotového nebylo, takže naše babičky a maminky trávily u plotny opravdu hodně času. Když se objevily první polévky v sáčku, moc důvěry zpočátku nevzbuzovaly.
Nedávno jsem si na tuhle konzervu vzpomněla. a tak jsem se do bakonů pustila. I na internetu se samozřejmě najde hodně receptů, ale snažila jsem se udělat to jednoduše tak, jak jsem si pamatovala. Je to v podstatě maso na paprice, ale té papriky se dává jen málo, aby vynikla hlavně chuť žampionů a slaniny.
Maďarské bakony
4 vepřové kotlety
1 cibule
10 dkg anglické nebo oravské slaniny
20 dkg žampionů
1 lžíce oleje nebo sádla
1 smetana
1 lžička sladké papriky
Kotlety naklepeme, osolíme a opepříme. Na oleji (sádle) rozpustíme slaninu, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Zasypeme sladkou paprikou, přidáme kotlety a žampiony. Po chvilce podlijeme vodou a dusíme do měkka. Nakonec přidáme smetanu s hladkou moukou a necháme povařit.
Příloha je na každém z vás. U nás vedou brambory vařené ve slupce.
pátek 12. listopadu 2021
Znáte psí rasu Vestaj?
Jsem přesvědčená, že určitě každý. Je to rasa vesnické tajemství nebo také pouliční směs, prostě voříšek.
V poslední době se stávají právě tito pejskové oblíbenými společníky, kteří svoji rodinu milují.
Křížením plemen většinou vzniká odolný a zdravý pes, který má méně genetických vad než mnohá přešlechtěná plemena. Traduje se o nich, že bývají velice chytří, takže se dají velmi dobře vycvičit.
Nevýhodou je, když neznáte ani jednoho z rodičů nového mazlíčka. Dost těžko se odhaduje, co vám z milého štěňátka vyroste.
A jeden fešák nakonec, kříženec dalmatina a jezevčíka. No, není nádhernej?
sobota 6. listopadu 2021
Mám na sebe vztek
Jsem na sebe fakt naštvaná a zřejmě ještě chvíli budu. Bojím se, jsem srab a nebo se ozval pud sebezáchovy?
Byla jsem kolem poledne nakupovat v Albertu a v tuhle dobu tam moc lidí nebylo. Přede mnou v uličce s cukrovinkami a čokoládou nakupoval mladý chlapík. Nějaké zboží už v košíku měl, ale tady rozhodně nenakupoval ale naprosto drze kradl. Moc sebejistý teda nebyl a když si drahou čokoládu strkal za bundu, nejistě se rozhlížel kolem sebe. Takže moc dobře viděl, že já také vidím. Byli jsme tam jen my dva.
Neměla jsem odvahu něco mu říct ani upozornit obsluhu.
Jsem srab, štve mně to hodně, ale najednou jsem nechtěla riskovat ztrátu posledních zubů ani nějaký jiný úraz. Můj syn mi totiž vždycky říká, ať se do ničeho nepletu nebo přijdu k úrazu. Tak jsem poslechla, ale dobrý pocit z toho teda nemám.
čtvrtek 4. listopadu 2021
Cestování trochu jinak
U jedné blogerky jsem kdysi četla příspěvek o cestopise Ladislava Zibury, do té doby pro mě naprosto neznámý autor. Ladislav Zibura narozený v roce 1992 je mladý spisovatel a cestovatel. Studoval žurnalistiku a svoji první knihu vydal v roce 2015.
Při čtení jeho zábavných a vtipných cestopisů se dostanete do míst, která s největší pravděpodobností nikdy nenavštívíte. Rozhodně se nepodíváte do míst hojně navštěvovaných prostřednictvím cestovních kanceláří, ale poznáte zajímavé části světa z pohledu cestovatele-stopaře, případně majitele velmi starého bicyklu. Dostanete se i do těch nejzapadlejších vesniček, poznáte kulturu a pohostinnost jednotlivých národů, dozvíte se spoustu zajímavostí z historie i současnosti.
Cestopisy sice nejsou mojí nejoblíbenější literaturou, ale při čtení těchto knih jsem se rozhodně nenudila. Výborně napsané, zajímavé, vtipné, jedním slovem skvělé.
Teď mám v plánu ještě autorovu poslední knihu Prázdniny v Česku, která vyšla v letošním roce.
Zatím můžu doporučit
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
pondělí 1. listopadu 2021
Už opravdu poslední
Opravdu jsem už nechtěla dávat na blog další fotky letošního barevného podzimu. Na víkend jsme ale odjeli na chatu a já každé odpoledne vyrazila na procházku do lesa. Kousek od naší chaty je krásně zrekonstruovaný starý dům. Nový majitel zachoval původní bílou barvu domu, a tak v kontrastu s červenými listy japonského javoru je to vážně nádhera.
Nakonec moje podzimní dekorace, růže ze suchých listů a jeden z posledních svícínků
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)