Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda. Marcus Aurelius
I když něco vypadá na začátku složitě a beznadějně, může to nakonec dopadnout úplně jinak a líp.
Chce to jen vidět láhev poloplnou a ne poloprázdnou.
Každý z nás má jiný pohled na věci a události kolem sebe. Třebaže jde o naprosto totožnou situaci, jinak ji vidí optimista, jinak pesimista. Přiznám se, že nejsem až tak děsná pesimistka, ale je pravda, že na rozdíl od mého muže, vídám věci přeci jenom v tom horším světle. Snažím se vidět situaci trochu optimisticky, ale zatím mě to moc nejde. Stačí, když ,dnes už dávno dospělé děti nebo moji rodiče (oběma je už 85. let) nezvedají telefon a moje fantazie se rozbíhá. Jak jinak než hororové situace. Muž to bere naprosto pragmaticky a má pravdu, když říká, že problémy a starosti budeme řešit, až skutečně nastanou. Nějak mi to nejde, asi už jiná nebudu, bohužel.
Moc se mi líbí jeden vtip, který se vlastně vztahuje k úhlu pohledu.
Potkají se dvě kamarádky a ta jedna povídá: "Holka, ten můj kluk se ale blbě oženil. Ta jeho nic nedělá, on vaří, uklízí, o děti se stará, no hrůza. Ale dcera, ta se vdala moc dobře. Ten její vaří, uklízí, o děti se stará, ta si uměla vybrat."
No a to je právě ten úhel pohledu!