čtvrtek 16. května 2024

Areál Strahovského kláštera

Jeden květnový sváteční den jsem si udělala procházku ke Strahovskému klášteru. Nebyla jsem tam už léta, naposledy jsme tam byli s mými rodiči, a to už je nejméně deset let. Od tramvaje to není vůbec daleko a byla jsem překvapená, že ve sváteční den tam bylo poměrně málo lidí, což mi vyhovuje. 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie prezentuje celý areál premonstrátského kláštera na Strahově, který je doposud  jedním z nejstarších premonstrátských  klášterů na světě. 
Zajímavostí tohoto kostela jsou mimo jiné mohutné varhany z roku 1746 na které při návštěvě Prahy hrál W.A. Mozart. 












Strahovská knihovna, fotku interiéru jsem si vypůjčila na internetu 










 

pondělí 13. května 2024

Pusťte se do čtení

Tentokrát jde o knihy naprosto rozdílného žánru, ale obě mě absolutně oslovily. 

Jeffrey Archer   Příliš odvážné přání 

V knihovně mě  už svým obalem nalákala autorova kniha a teprve doma jsem zjistila, že se jedná o rodinnou ságu Cliftonova kronika a tento svazek je už čtvrtým dílem. 
Pustila jsem se do čtení a nijak mi nevadilo, že se dějově ocitám  až v současné době. Rodinná sága sahá do počátku 20. století a provází nás osudy dvou rodů, nemajetného rodu Clifftonů a majetného rodu Barringtonovy plavební společnosti v různých dobách, na různých kontinentech, v různých dramatických momentech života. 
Příběh mě zaujal, obávané politiky nebylo mnoho, o napětí, tajemství a intriky není nouze. Celá sága má pět dílů, další dva se připravují. Kniha mě tak nadchla, že se do této rodinné ságy pustím od samého začátku. Je to čtení na dlouhou trať, jeden díl má cca 450 stránek. 
Autor je skvělý vypravěč a já i po jednom díle mohu doporučit. 




Ladislav Zibura   Všechny cesty vedou do Santiaga 

Cestopis oblíbeného cestovatele nás tentokrát zavede do Santiaga de Compostela, kam více než tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy. Autor tuto cestu absolvoval už ve svých 18ti letech a z jeho druhé cesty nám nabízí zajímavé vyprávění. Je to vyprávění plné humoru, o přátelství lidí, kteří se nikdy předtím neviděli i o tom, jak se na cestu připravit a jak si během ní zajistit jídlo a ubytování. 
Překvapilo mě, že se této pouti zúčastňují i lidé poměrně vysokého věku, kteří většinou volí kratší a vhodnější trasy, ale i tak se před nimi skláním, fakt klobouk dolů. 
Zajímavé čtení z neznámých míst psané s humorem autorovi vlastním, pobaví snad každého čtenáře.





pátek 10. května 2024

Výstava skalniček

Na Karlově náměstí, vedle Faustova domu probíhá výstava skalniček, spojená i s jejich prodejem. Výstavu pořádá klub skalničkářů a otevřená bude do 24. května. Dneska dopoledne jsem se tam vypravila nejen na obhlídku, ale i na nákup. Skalničkový záhonek  na tarasu jsem musela téměř celý zlikvidovat, takže se výstava svým termínem bezvadně trefila do mých plánů.
Pojďte nakouknout, zvu vás na malou ochutnávku 












a můj nákup 

                                
 

středa 8. května 2024

A zase v kuchyni

Když jde můj muž nakupovat, neponechá bez povšimnutí samozřejmě akce a pak něco nového nebo zajímavého co běžně nenakupujeme, ale co by za ochutnání stálo. Minulý týden mu padlo do oka lanýžové máslo, které splňovalo obě podmínky. No fajn, ale co s ním, jak a kam ho použít? Přímo nerudovská otázka se kterou jsme se obrátili na vševědoucí a někdy až moc vědoucí Google. Tentokrát poradil moc dobře, něco jsme přidali, někde ubrali a skvělá večeře byla hotová za pár minut. 

Špagety s lanýžovým máslem

špagety pro 2 osoby
1 polévková lžíce lanýžového másla
2 čajové lžičky pesta z medvědího česneku 
2-3 stroužky česneku 
strouhaný sýr 

Uvařené špagety smícháme s lanýžovým máslem, pestem a přidáme rozetřené stroužky česneku. Na talíři posypeme strouhaným sýrem a jíme a jíme. 
Hotovo raz dva a chutná to fakt skvěle. 









pondělí 6. května 2024

Dovolená v Rakousku

V letošním roce na zahraniční dovolenou určitě nepojedeme a na horské túry už rozhodně ne. Manžel má problémy s chůzí, takže jsme vděční za naší chatu se zahradou, kde může popocházet podle svých možností. V podstatě nepřicházejí v úvahu ani výlety s pěší procházkou, ale co nadělám. 
Nedávno jsem si prohlížela fotky starých dovolených a narazila jsem na rakouské Vysoké Taury. Je to už hodně dávno, ale byli jsme tenkrát moc spokojení a přestože to byla dovolená v horách, počasí nám celý týden až neuvěřitelně přálo. Zájezdu jsme se zúčastnili s CK Poznání a dovolenou v Rakousku jsme si pak ještě jednou zopakovali, na jiném. ale opět nádherném místě. 
Pár fotek nabízím i tak trochu z nostalgie