Koupím pevné nervy zn. ihned

O tom, že je moje mamka v senior komplexu v Praze pro seniory s alzheimrem  a demencí jsem už psala. Otec ve svých 91letech je soběstačný, hlava funguje, zvládá si nakoupit, poklidit , dokonce si občas i upeče. My s bráchou mu nosíme jídlo, takže má mrazák plný a může si vybírat, na co má chuť. 

Každý den mi okolo páté telefonuje, protože chci vědět, že je v pořádku. Chytám nerv, když se chvilku opozdí, protože usnul nebo se zrovna díval na televizi. Sám je v poslední době lítostivý, bez mamči je mu doma smutno. 

Minulý týden jsme se za ní zase byli podívat, jezdíme tam 2x týdně. Druhý den jsem dostala z domova email, že se u nich objevil koronavirus, návštěvy jsou samozřejmě zakázané, povolené nejsou ani balíčky. 

Tátovi jsem to musela říct, ale byla ve mne malá dušička. Vzal to docela dobře.

V pondělí ráno telefon z domova. Mamka v noci upadla v koupelně a má menší ránu na hlavě. Odvezli ji do nemocnice na Vinohrady, ale nevěděli na které oddělení. Po několika telefonátech jsem zjistila, kde je vlastně hospitalizovaná a další dobu trvalo sehnat ošetřujícího lékaře. Potěšilo mne, že všechna vyšetření vč. CT jsou v pořádku a podle zprávy z domova je její test na covid negativní. V úterý dopoledne ji z nemocnice propustili. To, že byla v nemocnici ale tátovi říct nemůžu, byl by zbytečně vystrašený, a tak lžu. Vlastně nelžu, ale zatajuji.

Aby toho nebylo málo, tak má mamka dneska 90. narozeniny. Nemůžeme jí popřát, poslat nějaký dárek ani zatelefonovat, protože už téměř neslyší. Ona ani neví, že nějaké narozeniny má. Je to smutné. 

Když mi zazvoní telefon, už jsem v nervu. Ptala jsem se kamarádky, jestli neví, kde sehnat pevné nervy. Říkala, že v železářství. Asi se tam pozeptám. 

Výlet do Tábora

Letos se na žádnou dovolenou nechystáme, problémy s mými rodiči nám nedovolují se na delší dobu vzdalovat. Jsme o to víc šťastní, že můžeme jezdit na naší chatu, která je od nás necelých 30 km. 

Je to kousek, spousta lidí tu jezdí do Prahy do práce a v případě potřeby jsme za chvíli doma. 

Minulý týden jsme si udělali výlet do historického města Tábor, který není nijak daleko a byli jsme moc spokojení. Prohlédli jsme si centrum města na Žižkově náměstí, kde je krásný děkanský kostel Proměnění Páně, hradní věž Kotnov s výhledem na celé město a přilehlou Bechyňskou bránu. 

Procházeli jsme starým centrem křivolakými uličkami s nádhernými měšťanskými domy. Na náměstí jsme si dali dobrý oběd, z hradeb prohlédli rybník Jordán i řeku Lužnici a zase jsme jeli za Barčou.

Po příjezdu vedla naše první cesta do bazénu. Ještě, že tu chatu máme. 

Pohled na město Tábor 

Kostel Proměnění Páně 

Něco tady chybí

 Včera odpoledne jsem zavítala na starý blog, ale jak řekli. tak udělali. Nikde nic. Teď už mi to vůbec nevadí, ale ze začátku to byla tak trochu rána pod pás. Naštěstí jsem ten přechod nějak zvládla i za přispění některých z Vás, ale zajímalo mne, jak to bude po vypnutí s fotkami.  

Některé zůstaly, jiné jsou fuč, nerozumím, ale neřeším. Můj blog není až tak o fotkách, ale ti, kteří mají blog postavený hlavně na fotkách měli buď hodně práce s přetažením nebo mají obrovskou smůlu. Těch je mi opravdu dost líto. 

Ale život jde dál a já jen doufám, že na mém blogu budou nějaké články i fotky přibývat, protože mám občas pocit (nebo to není jen pocit?), že mám hlavu jen proto, aby mi nenapršelo do krku.

Maturitní srazy radši ne

Tak se jmenuje knížka povídek Miroslavy Besserové, které mají společné téma a tím jsou právě maturitní srazy. Přidala bych i srazy ze základky, protože já je fakt nemusím. Po 45 letech se máte sejít s lidmi, které jste ve valné většině celá ta léta neviděli a nevíte o nich vůbec nic, to nějak není můj šálek. Ale zpět ke knize, která mě hodně pobavila a zpříjemnila jedno horké odpoledne.

Dovolím si citovat část z úvodní kapitoly, ve které dostává autorka mail od bývalé spolužačky, že se opět nedostavila na bezva pomaturitní sraz, ať se ozve. Cituji:

"Co bych jí vlastně měla napsat? Umím si dost dobře představit přes dvacet bab v letech, které na dlouho plánované setkání na sebe navěsí to nejlepší, co mají, jenom proto, aby jim ostatní záviděly, kde žvaní jedna přes druhou, chlubí se fotkami dětí, svých domů, obrázky z dovolených, postavením manželů, rozvody, publikovatelnými příběhy ze života. V duchu už slyším, jak vypočítávají své operace a dávají zaručeně nejlepší a vyzkoušené rady na cokoli. Ty spokojenější, co nic moc v životě nezažily, se cpou předem zaplaceným pohoštěním, zapíjejí to vesele vínem nevalné značky, ty odvážnější si dají něco ostřejšího ... zkrátka světačky."

Pohodová knížka, kterou mohu doporučit.

     

 

Co jste možná nevěděli

 Rozmarýn a mátu peprnou používá většina z nás v kuchyni při přípravě jídel, ale o jejich léčivých účincích jsem toho zase tak moc nevěděla.

Rozmarýn lékařský  

používá se v tradiční čínské medicíně už spoustu let jako účinná bylinka na posílení mozku a imunitního systému. Podporuje trávení, zvyšuje tvorbu moči, pomáhá při nadýmání. Kromě toho, že posiluje imunitní systém, dokáže pozvednout náladu třeba jen prostým dýcháním této bylinky. Uklidňuje, zmírňuje stres i bolest hlavy. 

Pozor:  Jako jedna z mála bylinek zvyšuje krevní tlak, a proto není vhodná pro osoby s vysokým tlakem, těhotné a kojící ženy, epileptiky a děti do 6ti let. 

 Máta peprná 

používá se jako bylinka především na trávení. Uvolňuje střeva, mírní křeče žaludku, plynatost i pálení žáhy. Máta je bohatá na antioxidanty, podporuje dobrý zrak a posiluje imunitní systém. 

Tip na pravý marocký čaj

3 lžičky zeleného čaje zalijte 1/2 litrem vařící vody a poté slijte. Oslaďte podle chuti, přidejte hrst čerstvé máty a nechte chvilku louhovat. 

            

Koupání v Čerčanech

Čerčanská koupadla, tak se jmenuje koupaliště na Sázavě, kde jsem minulý týden strávila dvě odpoledne. Jedno krátké s mým mužem a druhé dlouhé s mojí sestřenicí. Vídáme se málo, a tak je vždycky o čem povídat, protože máme spoustu společných známých. 

Voda měla příjemných 23° i když já bych klidně snesla i víc, ale v tom vedru to bylo příjemné osvěžení. Vstup do vody je přizpůsoben po schůdcích pro děti i pro ty starší a pokročilé, ale blbka jako já si dokáže namlátit všude. Doma nebo u vody, je to celkem jedno, a to podotýkám bez přispění alkoholického oparu. Naražené koleno není zase tak velký problém.

Na koupališti je i příjemný stánek s občerstvením a lidí ve všední dny málo, prostě ideální místo na trávení letního dne. Ráda bych si alespoň jedno takové odpoledne ještě zopakovala, doufám, že to vyjde. 

Momentálně prší a to je moc dobře. Zahrada vodu potřebuje, sudy na dešťovku jsou téměř prázdné a vzduch se krásně pročistil.

Za návštěvu blogu děkuji a užívejte si léto, co to jen jde.