Tak se jmenuje knížka povídek Miroslavy Besserové, které mají společné téma a tím jsou právě maturitní srazy. Přidala bych i srazy ze základky, protože já je fakt nemusím. Po 45 letech se máte sejít s lidmi, které jste ve valné většině celá ta léta neviděli a nevíte o nich vůbec nic, to nějak není můj šálek. Ale zpět ke knize, která mě hodně pobavila a zpříjemnila jedno horké odpoledne.
Dovolím si citovat část z úvodní kapitoly, ve které dostává autorka mail od bývalé spolužačky, že se opět nedostavila na bezva pomaturitní sraz, ať se ozve. Cituji:
"Co bych jí vlastně měla napsat? Umím si dost dobře představit přes dvacet bab v letech, které na dlouho plánované setkání na sebe navěsí to nejlepší, co mají, jenom proto, aby jim ostatní záviděly, kde žvaní jedna přes druhou, chlubí se fotkami dětí, svých domů, obrázky z dovolených, postavením manželů, rozvody, publikovatelnými příběhy ze života. V duchu už slyším, jak vypočítávají své operace a dávají zaručeně nejlepší a vyzkoušené rady na cokoli. Ty spokojenější, co nic moc v životě nezažily, se cpou předem zaplaceným pohoštěním, zapíjejí to vesele vínem nevalné značky, ty odvážnější si dají něco ostřejšího ... zkrátka světačky."
Pohodová knížka, kterou mohu doporučit.
 |
Evi, dík za tip. :-) Čím jsem starší, tím nějak ty srazy taky nemusím, i když chodím, co to jde.😊
OdpovědětVymazatMy jsme měli první po základce po 45 letech, tam jsem byla, ale na druhý po dalších 5 už jsem nešla. Ze střední školy nebyl ani jeden nebo o něm nevím, ale určitě nesmutním ☺
VymazatNa srazy chodím. Letos jsme chtěly(byly jsme ve třídě samé holky) uspořádat konečně další sraz z průmyslovky. Ale koronavirus nám to zhatil.
OdpovědětVymazatDíky za tip na knihu.
Mně to fakt nijak moc nechybí, ale když byl fajn kolektiv, tak proč ne ☺☺☺
VymazatMám srazy ráda. Potkáváme se jednou za 5 let ze zdravky a každý rok ze ze základky :-)
OdpovědětVymazatKdyž je to takhle často, alespoň o sobě něco víte a hlavně se poznáte ☺☺☺
VymazatMám to štěstí, že jsme byli tak rozpolcené třídy, jak na základce, tak na střední, že se srazy dělají minimálně. Poslední sraz byl ze střední školy, dvacet let od maturity, a dorazili na něj čtyři lidi plus dva profesoři :D. Jo, bylo to super :D.
OdpovědětVymazatMy jsme opravdu po těch letech občas měli problém některé spolužáky poznat. Dokonce jeden spolužák povídá jedné z žen: A ty jseš která? načež ona odpoví: Já byla tvoje třídní. Tak asi tak ☺☺☺
VymazatTak to je sranda :D, pamatuju si, že když byl sraz od základy po deseti letech, tuším, že to byl poslední, na kterém jsem byla, skoro nikdo nevěděl, kdo jsem. Ale je fakt, že jsem se z ošklivého kačátka trochu transformovala na méně ošklivé :D.
VymazatJani, tak to je ten lepší případ, u nás to po tak dlouhé době bylo v mnoha případech naopak ☺☺☺
VymazatJá na srazech dlouho nevydržím. Odcházím většinou jako první. Je teda ale fakt, že jsem jako první na minulém srazu i přišla :-) Je to tak nějak, jak je napsané v knížce :-) Ne, že bych ty lidi neměla ráda, jen se s některými raději potkám sama než na třídním srazu.
OdpovědětVymazatV tom máš pravdu, s těmi, které chci vidět se vidím a k tomu fakt nepotřebuji třídní sraz ☺
OdpovědětVymazatSraz od základky jsme neměli a po pravdě řečeno, lepší vztahy mám se spolužáky na střední než na zskladce
OdpovědětVymazatVždycky záleží na kolektivu a vztazích na škole. Vídám se pravidelně s kamarádkou ze základky, a to už je fakt pěkná řádka let Díky za návštěvu ☺
VymazatTo musí být fajn čtení :D Se srazy se základní školou mám nepěkné zkušenosti, znovu bych to neabsolvovala :D
OdpovědětVymazatNejsem jejich příznivcem, ze střední jsme sraz neměli ani jednou a nijak mi to nechybí. Díky za návštěvu ☺☺☺
VymazatTady se přidám k těm, co tyhle srazy nemusí absolvovat a je to tak, jak v tom úryvku knížky. Když nevidíme spolužáky desítky let, už ani nevím, jak vypadají a navzájem si nechybíme. To, že jsme byli, asi náhodou, zařazeni do stejné třídy, přece neznamená, že k sobě nějak dál patříme. Byla jsem naiva a na první srazy chodila s nadšením, které opadlo tak, že patrně se už nezúčastním. Díky za tento článek, mluví mi z duše. Hanka
OdpovědětVymazatKaždý to má jinak nastavené, já se bez nich naprosto klidně obejdu ☺
VymazatNa srazu že základky jsem byla dvakrát,po deseti a pak dvaceti letech. Jsem mimo a dojíždět se mě nechce,zkrátka a dobře drzý ne.
OdpovědětVymazatS kamarádkou ze základky, kterou tak nějak pro život potřebuji, se vídáme často,chodíme do divadle, po obchodech a samozřejmě jako správné důchodkyně na kafe a dortík ☺
VymazatTak já mám srazy ráda. Jak z devítky, tak z ekonomky. Scházíme se pravidelně po pěti letech a vždycky je to moc fajn. Prostě s tím nemám problém. A zřejmě ani většina mých spolužáků, protože se nás sejde vždycky dost. Ale každý jsme prostě jiná nátura :-).
OdpovědětVymazatHezké dny!
Hanka
Přesně tak, moje sestřenice si také nenechá žádný sraz ujít. Hanko, ke včerejšímu svátku přeji dodatečně vše nejlepší ☺☺☺
VymazatPřestože je moje rodné město daleko, srazů ze základky se účastním pravidelně už řadu let. Hodně spolužáků tam zůstalo a nedělá jim problém sraz zorganizovat. Oni si ustanoví přípravný výbor a potom několik týdnů předem "zasedají" u piva a připravují.... Protože máme srazy pravidelně, víme o sobě mnohé a nic nás už nepřekvapí. Je tam legrace a ty tetky - slepice, jak jim říkám, necháme vypovídat. Nejvíc se mi líbí, jak i po těch 50-ti letech si na chvilku připadáme, jako zamlada... Sraz ze střední školy nikdo neorganizuje, takže jsme se neviděli už min. 20 let.
OdpovědětVymazatMy jsme ze střední také neměly ani jeden sraz a ze základky dva. Ten druhý už jsem neabsolvovala, ale lidí už prý bylo o dost méně.
VymazatJeště jsem vrátila, čtu vaše komentáře. Myslím, že to není o tom, že by byl člověk zapšklý nebo jak si mnozí účastníci všech srazů myslí, že je člověk divný, pokud tam nejde. S kým chci, s tím se stýkám, zrovna se dvěma spolužačkami z gymplu jsme dobré kamarádky, známe své rodiny a navštěvujeme se. Další kámoška ke mně jezdí z Kanady, občas, mírně řečeno. Nepotřebujeme tedy žádný výbor. A hlavně, nepotřebuji během asi 5 hodin vidět nejméně 500 fotek (možná i více) jak Emánek papá a Miluška kaká... a nemusím poslouchat, co všechna vnoučata a děti a ... všichni dělají, protože jsou typy, které to musejí říct a právě to jejich líčení je nejdůležitější... no lidi, tohle já nemusím slyšet a některé jsem neviděla desítky let a oni mně také neviděli, žijeme spokojeně a nechybíme si. Já pořád tvrdím, že uspořádání tříd je náhodné a kamarády si vybíráme sami. Takže já se na žádný sraz nechystám. Hanka
OdpovědětVymazatNěkdo má potřebu se pochlubit čímkoliv, třeba Emánkem a Miluškou, ale já bych ten sraz raději brala jako vzpomínání na doby minulé. To se ale většinou neděje a prohlížení fotek pro mne neznámých dětiček a jejich rodičů, to fakt nemusím.
OdpovědětVymazatSpisovatelka je žena herce Viléma Bessera? Myslím, že ano.
OdpovědětVymazat