čtvrtek 21. února 2019

Ta zrzavá

O tom, že Sára Saudková kromě fotografování napsala i knihu, jsem nevěděla. Musím říct, že mě její styl psaní mile překvapil, lehké, originální a emocionální čtení.
Autorka je tvrdě upřímná a její zpověď od dětství do současnosti dokáže čtenáře zaujmout. Přes období malé holky, vzdorovité slečny a zamilované ženy se dostáváme do období jejího vztahu s osudovým mužem. O tom si musí každý udělat svůj vlastní názor, jejich bouřlivý vztah mi nepřísluší hodnotit. Každopádně to byl život dvou tvrdých osobností a pravdu znají jen oni dva.
Na život, lásku, vztah s muži a výchovu dětí má svůj názor, se kterým se osobně neztotožňuji, ale za přečtení kniha určitě stojí.



neděle 17. února 2019

Avokádový salát s kuřecím masem

Když jsem prvně ochutnala avokádo, byla jsem přesvědčená, že bez něj můžu žít klidně dál. Mastné, matlavé cosi, bez čeho se klidně obejdu, ať už je to zdravé, přímo nejzdravější.
Můj muž rád zkouší zajímavé recepty, které objeví na internetu, některé si upravuje k obrazu svému. Tak tomu bylo i s avokádovým salátem. Musím podotknout, že jemu chutná i samotné. Říkala jsem si, to nebude nic pro mě, něco si vezmu, něco na to namažu a s večeří bude po starosti. Jaké bylo moje překvapení, když jsem ochutnala nejprve na špičku nože. Salát byl tak výborný, že jsem si okamžitě na talířek naložila přiměřenou porcičku a od té doby už jsme ho měli několikrát.

Avokádový salát s kuřecím masem


1 větší černé avokádo
grilované (pečené,vařené) kuřecí stehýnko
3 stonky řapíkatého celeru
1/2 malé cukety
1-2 jarní cibulky
2 lžíce bílého jogurtu (řeckého typu)
3 lžíce majolky
šťáva z jednoho citronu, sůl, pepř (čerstvě mletý)

Všechny suroviny nakrájíme na kostičky, zakapeme šťávou z citronu, přidáme majolku, jogurt a ochutíme solí a pepřem.
Toť vše a nechte si chutnat.


úterý 12. února 2019

Pomalý hrnec

Jedním z dárků, které mi Ježíšek naježil byl i pomalý hrnec. O jeho existenci jsem věděla, ale možnosti jeho využití mě nechávaly v klidu. Leč teď se situace změnila. Učíme se spolu komunikovat. Součástí byla i kuchařka se zajímavými recepty, kterých se ostatně na internetu najde opravdu hodně.
Nejdříve mě zarazila doba vaření, která se pohybuje mezi 2-8 hodinami. Vzhledem k tomu, že hrnec je energeticky náročný pouze jako žárovka, není spotřeba i při tak dlouhé době vaření nijak náročná.
A tak jsem se v neděli pustila do svíčkové s knedlíkem. Rodinu jsem raději předem upozornila, že budou k obědu možná jen ty knedlíky s vajíčkem, ale nakonec oběd dopadl skvěle. Musím se pochválit, že svíčkovou mívám dobrou, ale tentokrát to byla přímo mana nebeská, na čemž se shodli všichni strávníci.
Zdá se, že si budeme rozumět. Všechny suroviny do jednoho hrnce, zavřít, zapnout a po doporučené době je hotovo. Samozřejmě je třeba zahustit, v případě svíčkové rozmixovat zeleninu, ale jinak máte volno. Už jsem vyzkoušela i guláš a nemůžu si nového pomocníka vynachválit. Ježíšku, díky!



čtvrtek 7. února 2019

Plnou parou

V lednu jsme byli v divadle Palace, které nově uvádí klasickou komedii Plnou parou. Odehrává se v luxusním wellness hotelu, do kterého na prodloužený víkend přijíždějí zdánlivě neznámí aktéři příběhu. Hra je založena na záměnách a zmatcích při pobytu milostného páru a jejich touze po dítěti a tajné pracovní schůzky, spojené s očekáváním sponzorského daru.
Obsazení hlavních rolí Lenkou Vlasákovou, Miroslavem Etzlerem a Janem Dolanským slibuje skvělou zábavu a my jsme se opravdu bavili.



pondělí 4. února 2019

Nemám ráda neděli

Včera neděle byla, včera byl hezký čas, zpívala kdysi Pavlína Filipovská. Já už ale jako dítě školou povinné neměla neděli ráda. Snad proto, že v pondělí už zase čekala škola, možná pro samotná sváteční nedělní odpoledne.
Téměř každé nedělní odpoledne provázel stejný rituál. Rodinná procházka. Všichni jsme byli oblečeni do svátečního, protože oblečení se tenkrát pořizovalo na všední den a na neděli a svátky.
Sváteční kabát i boty, na hlavě místo červené rádiovky bílá a hnědé bavlněné punčocháče se vyměnily také za bílé. Spořádané rodinky, vypěkněné ve svátečním. No, prostě nádhera.
Od jara do začátku podzimu jsme této přehlídky byli s bráchou ušetřeni. Jezdilo se na chatu a trenýrky nebo tepláky byly prostě jen jedny.
Nedělě nebyla nikdy mým oblíbeným dnem a dneska už je mi to fuk. Občas stejně nevím, co je za den, důchodce tohle moc řešit nemusí.



zdroj Pinterest