Včera neděle byla, včera byl hezký čas, zpívala kdysi Pavlína Filipovská. Já už ale jako dítě školou povinné neměla neděli ráda. Snad proto, že v pondělí už zase čekala škola, možná pro samotná sváteční nedělní odpoledne.
Téměř každé nedělní odpoledne provázel stejný rituál. Rodinná procházka. Všichni jsme byli oblečeni do svátečního, protože oblečení se tenkrát pořizovalo na všední den a na neděli a svátky.
Sváteční kabát i boty, na hlavě místo červené rádiovky bílá a hnědé bavlněné punčocháče se vyměnily také za bílé. Spořádané rodinky, vypěkněné ve svátečním. No, prostě nádhera.
Od jara do začátku podzimu jsme této přehlídky byli s bráchou ušetřeni. Jezdilo se na chatu a trenýrky nebo tepláky byly prostě jen jedny.
Nedělě nebyla nikdy mým oblíbeným dnem a dneska už je mi to fuk. Občas stejně nevím, co je za den, důchodce tohle moc řešit nemusí.
zdroj Pinterest
Žádné komentáře:
Okomentovat