pátek 29. března 2019

Rychlý (nejen) nedělní oběd

Vaření není přímo mým koníčkem, ale nevadí mi. Klasickou českou kuchyni, především omáčky, umím celkem dobře a na minutky je u nás expert manžel. Ale trávit celé dopoledne u plotny se mi občas vážně nechce. Možná i proto vyhledávám reepty rychlé, ale rozhodně ne na úkor kvality a chutnosti. Takovým posledním mým úlovkem je následující ověřený recept.

Vepřové plátky s jablkem a hruškou

600 g vepřového masa (kýta,plec)
2 lžíce oleje
2 lžíce sójové omáčky
2 menší jablka
2 hrušky
1/2 lžičky sušeného tymiánu
sůl, pepř


Nakrájené maso naklepejte, osolte, opepřete a naložte do marinády z oleje, tymiánu a sójové omáčky přibližně na 2 hodiny.
Jablka a hrušky oloupejte, zbavte jadřinců a nakrájejte na měsíčky.
Na pánvi opečte maso z obou stran, vložte i s marinádou do pekáče, přidejte jablka, hrušky a pečte 20 minut ve vyhřáté troubě na 180°C.
Vhodnou přílohou jsou vařené nebo šťouchané brambory, rýže.




pátek 22. března 2019

Zpívání u škopku

Při nedávné návštěvě u rodičů jsem si tak nějak vzpomněla, jak jsme kdysi s mamkou doma hodně zpívaly. Ona zpívala moc hezky na rozdíl od táty. Ten nám vyprávěl, že při hodinách zpěvu musel ještě s jedním spolužákem do poslední lavice a oba měli přísný zákaz - nezpívat.
Já jsem naštěstí byla po mámě, zpěv mě bavil a chodila jsem i do sborů ve škole a v domě pionýrů. Doma jsme zpívaly často, žádné mytí nádobí ve škopku se bez našeho koncertování neobešlo. Dneska by to u myčky nádobí asi nebylo to ono, a vlastně ani nevím, jestli se v rodinách ještě zpívá. Někde určitě ano, ale časté už to asi nebude.
Mezi naše nejoblíbenější písničky patřily třeba
Letěla bělounká holubička
Holka modrooká
Malý hošík černovlasý
Osiřelo dítě
Teče potůček bublavý
Juliána, krásná panna
Právě ta Juliána byla pro mě hodně hororová, ale možná i proto jsem ji měla ráda. Jako starší jsem pak do svého repertoáru zařazovala písničky tehdy populárních zpěváků, a to už mému otci občas docházela trpělivost. Většinou to řešil doporučením, ať jdu nahrávat na desku, čímž myslel tu záchodovou. Tak jsem šla, otevřela okénko do světlíku a koncert mohl nerušeně pokračovat. Dokonce jsem od hodné paní sousedky dostala pochvalu. Mám na ty koncerty krásné vzpomínky.




neděle 17. března 2019

Pomocník v domácnosti

Ocet je věc, kterou má doma snad každý z nás. Ne vždy se ocet používal pouze jako dochucovadlo do jídel. ale byl a mnohdy ještě je, velkým pomocníkem v domácnosti.
Víte, že ocet
- odstraňuje plísně,etikety a cenovky z lahví
- odstraňuje zápach např. v lednici neblo z dřevěného kuchyňského prkénka
- čistí stříbrné šperky (ne perly!)
- odstraní mastné skvrny na sporáku a kachlíkách
- zabraňuje popraskání při vaření vajec
- přidáváme do smetanových omáček po převaření, zabráníme tím sražení omáčky
- přidáme do poslední vody při mytí oken, aby se nedělaly šmouhy
- pomáhá při štípnutí hmyzem
- zbaví rychlovarnou konvici vodního kamene
Mnozí z nás, hlavně ti starší a pokročilí, účinky octa určitě znají. Třeba se tipy hodí i těm mladším, jde o ekologické čištění bez chemie a za nepatrnou cenu.


pondělí 11. března 2019

A čekáme dál

Až do pátku jsem byla přesvědčená, že už je jaro opravdu za dveřmi, ale víkend mě vyvedl z omylu. Něco na těch pranostikách určitě bude. Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem.
A tak to plánování jaké barvy muškátů a surfinií letos zvolit, kam vysadím jiřiny a mečíky, kdy si konečně koupím oblíbenou levanduli a jak přezimovaly bylinky, to všechno má ještě čas.
Přesto už příroda začala vystrkovat růžky. Pupeny se nalívají a na zahradě se začínají objevovat první květy.
Krůčky ještě trochu nesmělé, ale zastavit se už nedají, a to je dobře. Kdo by se na jaro netěšil.




úterý 5. března 2019

Příběh na písmeno "P"

Potřebuji po půlroce provětrat paměť, proto píši podbízivý příběh paní Pavlíny.
Příběh padesátileté paní profesorky politologie, Pavlíny Plané. Při procházce pražským parkem potkala Pavlína pět přežraných, popelavých potkanů. Potkani pobíhali poblíž prašné pěšiny. Páni, pomoc!
Poplašená profesorka podlehla panice. Přivolala podivínského podnájemníka Přemka. Přemek popleteně pobíhal po parku, pak přivolal příslušníky pražské policie. Poručík Ptáček potkany přislíbil polapit.
Petr, Pavlínin přítel, přinesl prášky proti poruchám psychiky.
Procházky po parku prozatím padly. Příště půjde Pavlína průchodem podél potoka, protože pražské parky plné potkanů prostě procházet přestane. Prokletá procházka!



pátek 1. března 2019

Dovolená u moře

Měli jsme před sebou první dovolenou u moře. Všichni jsme se moc těšili a nemohli se dočkat až konečně vvyrazíme. Rodina i naši známí se rozhodli pro Bulharsko, do kempu pod stany, autem. Konečně nastal den D, kdy jsme vyrazili na ne zrovna krátkou cestu.Auta narvaná až po střechu, stany, matračky, spacáky, oblečení pro rodinku, nějaké hotové jídlo, ostatní budeme řešit až na místě.
Protože trasa byla opravdu náročná, dvakrát jsme se na noc stavili v kempech, abychom se v klidu vyspali a ráno se pokračovalo dál.
Konečně jsme se blížili k vysněnému moři, už ho opravdu vidíme. Zastavili jsme, abychom se pokochali tou nádherou a pak už uháněli k cíli naší cesty. Kemp nedaleko města Kiten, několik kilometrů od hranic s Tureckem.
Jsme na místě, vylézáme z auta a první cesta okamžitě vede k moři, alespoň si v té nádheře namočit nohy. Stavění stanu a vybalování počká.
Krásná písčitá pláž, vedle skalní útes o který se rozbíjejí mořské vlny, jsme nadšení. Malý kemp má na svém pozemku dvě kadibudky a čtyři kohoutky s pitnou vodou. Studenou, jenom studenou.
Najednou slyším mého muže, jak říká, probuď se, proč tak křičíš, co se ti to zdálo za blbosti?
Jó, blbosti, to byla naše rodinná dovolená v srpnu 1968. A proč se mi o tom zdálo právě teď?
V červnu letíme s manželem do Bulharska, do hotelu nedaleko města Kiten, několik kilometrů od hranic s Tureckem.