čtvrtek 8. prosince 2022

Adventní čas si představuji jinak

Současná rodinná situace by nebyla příjemná vlastně nikdy, ale právě teď, kdy se blíží vánoční svátky, je to ještě složitější. Můj otec, kterému bude v lednu už devadesát čtyři let, musel opustit svůj byt. Jeho zdravotní stav se zhoršil natolik, že bez téměř celodenní péče už na doporučení lékaře nemůže být sám. Nejprve trávil čas v nemocnici a pak bylo nutné umístit ho do pečovatelského domu. Chtěl za mamkou, která je už tři roky v senior komplexu Na Třebešíně. Celkem rychle se podařilo sehnat místo, takže jsou zase pod jednou střechou, jen je každý na jiném patře. 








K tomu je ale potřeba vyklidit byt, určili jsme si konec prosince. Každý, kdo někdy likvidoval byt určitě ví, o čem je řeč. Na inzerát jsme sehnaly partu, která sice byt vyklidí, přesto tam byla spousta věcí, které jsme jsme chtěli zlikvidovat sami. Broušené sklo, porcelán, obrazy, to všechno jsou věci, které se v současné době prodávají hodně těžko. Nikdo to nechce, ale přesto nám bylo doporučeno vše nafotit a zastavit se někdy po novém roce. Většinu jsme zabalili, schovali a čas ukáže. Něco prý vezmou určitě a pak se podle fotek uvidí. Žádné poklady tam nejsou, obrazy od Zrzavého fakt naši neměli, škoda. Práce je to ale dost.
Sama jsem si nechala dvě porcelánové figurky, které byly od dětství u mé postele a na stejném místě byly až dosud. Také mám jeden obraz a hříbeček, na kterém se dřív látaly ponožky. 






A ještě jedna hodně stará věc, vůbec nechápu proč to naši schovávali, ale veselé překvapení to bylo.






A protože si musím občas udělat nějakou tu radost, pochlubím se vánočním věncem na dveře, vlastnoručně vyrobeným. 




21 komentářů:

  1. Tak to věřím, že tohle nepřináší tu správnou vánoční atmosféru.

    Ale na druhé straně je fakt dobré, že se rodiče povedlo dostat do jednoho místa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré je to i pro nás, že jsou v jednom hnízdě a je o ně postaráno. Až bude byt předaný, hodně se nám uleví. Zdravím, pá 😊

      Vymazat
  2. Evi,my likvidovali celkem třikrát,vím o čem píšeš . Vas si toho,že se vám podařilo umístit tatínka a má celodenní péči . Bude ještě dost starostí s odevzdáním bytu. My se stěhovali z 3+1 do 2+0,oba nájmy jsme platili dva měsíce ani nevíš jak se nám ulevilo po likvidaci přebytečného nábytku,různých drobností a obstarání spoustu potřebneho do nového - koberce, skříně, lednička . 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, my už se také těšíme až bude všechno zlikvidované. Po zkušenostech už vím, jak zbytečné je schovávat nepotřebné věci, snad se z toho ponaučím. Měj se hezky, pá 😊

      Vymazat
  3. Ahoj Evi tohle jsem zažila před rokem - vyklízení baráku po strejdovi. Bylo to náročné na čas, fyzicky a hlavně emočně... To je moc dobře, že jsou rodiče spolu ! Mému taťkovi bude 87 a v poslední době se hodně zhoršil, strašně špatně nese současnou situaci tak mám o něho starost. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, příjemné to fakt není, až to bude za námi, tak si oddechneme. Do konce prosince jsme to slíbili majiteli, tak se to prostě zvládnout musí. Myslím, že to půjde i když spoustu věcí máme ve sklepě a s těma se také budeme muset vypořádat. Zdravím, pá 😉

      Vymazat
  4. Evi, tohle pravděpodobně zažije nebo už zažil každý. Stěhovala jsem mamku z velkého do malého bytu. Ona to nesla statečně, já měla pocit, že likviduji své dětství...
    Drž se, vím, že to není jednoduché.
    Myslím na tebe, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helo, díky za podporu. Je to samozřejmě koloběh života, jen nám už také není dvacet. Měj pěknou neděli, zdravím 😉😊

      Vymazat
  5. Anonymní9/12/22 17:28

    Lezarts

    Také jsem to zažila. Dušuji se, že dětem to ulehčím, ale…
    Je dobře, že rodiče jsou pod jednou střechou, určitě to kapánek ulehčí starosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renato, také jsem si vzala ponaučení kvůli dětem, jen to dodržet. Mome ntálně máme navíc právě i některé věci od našich 😀

      Vymazat
  6. Taky jsem toto zažila. Je dobře, že jsou oba rodiče tzv.pod jednou střechou.
    Určitě toto není to pravé ořechové zrovna v tento čas, ale člověk to musí v sobě překonat- jinak to nejde.
    Měj klidný víkend !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to beru, že je to součást každého života, ale i nám už je sedmdesát a někdy je to docela náročné. Zvládnout se to prostě musí. Zdravím 😉

      Vymazat
  7. To mě mrzí, Evi, že máš takové starosti. U nás máme manželské páry na pokoji vždy spolu, tedy měli jsme, pán nedávno zemřel a paní zůstala sama. Je úžasná, milá a hodná a "naštěstí" je na tom s pamětí tak špatně, že na smrt manžela ihned zapomněla...
    Z babiččiny pozůstalosti jsem si vzala taky hříbek na ponožky a porcelánovou mističku, ze které jsem jako dítě jedla polévku :).
    Přeji ti, snad ji klidné, dny adventní :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani i tady mají pokoje pro manžele, ale mamka je tam už přes tři roky a ty pokoje tam jsou asi jen dva. Navíc myslím, že tátovi vyhovuje když nejsou spolu, protože on těžce snáší její stav (také si hned po minutě nic nepamatuje a skoro neslyší, teď už skoro nejí a nepije) a je z toho hodně nervní. Jsou spolu přes sedmdesát let a jemu vyhovuje to, že ji může vlastně kdykoliv navštívit. Jani, měj se hezky, pá 😉

      Vymazat
    2. Tak to chápu, přeji rodičům, ať je o ně dobře postaráno :).

      Vymazat
  8. Majko, my jako důchodci také máme víc času, ale je to únavné. Spoustu věcí máme ve sklepě, něco jsme si s bráchou vzali, něco šlo na charitu a něco do kontejnerů. I k nám přijde nějaká parta "HIC", která všechno vyklidí dočista dočista. Už aby to bylo za námi. Navíc včera odvezli tátu opět do nemocnice, byla jsem za ním, snad bude v pohodě. V tomhle věku už je těch problémů docela dost. Přeji pěknou neděli, zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
  9. Evi (jsme jmenovkyně), přeji ti, abys dostala vnitřní sílu a na vánoční čas sis mohla odpočinout a alespoň na chvíli se odpoutat od reality života, který se s námi nemazlí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, díky. Jak se říká, život je někdy pes a my se s ním musíme poprat. Snažím se dělat i věci, které mne baví. Třeba zítra se těším, že půjdu cvičit a pokud to vyjde, tak mám ve čtvrtek lístky na veřejnou generálku do Divadla Lucie Bílé, hlavní roli bude hrát Simona Stašová. Drž mi palce, zdravím, pá 😉

      Vymazat
  10. Evi, tatínek má vysoký věk, u nás v příbuzenstvu se nikdo nedožil víc jak 75 let. Vyklízení znám, v 2010 jsme vyklízeli domek po mamince a stěhovali ji 50 km do bytu poblíž nás, v 2020 mi odešla maminka a zůstal po ní byt. Brzy to budou 3 roky a pořád byt máme a ještě nejsem schopna dořešit vyklízení. Drobné věci jako obrazy, sklo, porcelán, keramiku, povlečení apod máme doma, něco jsme prodali, ale pořád doklízíme nábytek, něco jsme užili, něco do sklepa, něco plánujeme rozdat, něco prodat a pak asi vyklízecí četu a vyprázdnit byt. Je to ještě na dlouhé dořešování, věřím, že vy budete rychlejší. Pro mne je to pořád hodně emocionálně náročné. Stala jsem se jediným nejstarším členem rodiny, mám jen 2 syny a přítele. Proto se to mnohem hůře řeší.

    OdpovědětVymazat
  11. Lotty, tyhle věci jsou vždycky pocitově hodně nepříjemné. Chceme to mít rychle za sebou, také máme nějaké věci ve sklepě a jsme částečně dohodnutí s aukční prodejnou, že něco snad po novém roce odkoupí. Něco jsme si vzali, něco dali do kontejnerů pro charitu, ale dost věcí tam ještě je. Příští úterý přijede firma na vyklízení, tak snad to dotáhneme do konce. Moc tě zdravím. pá 😉

    OdpovědětVymazat
  12. Evi, to jste rychlíci. Držím palce na akci Z. Nám to jde pomaleji. Zdravím. 😊

    OdpovědětVymazat