Dneska se cizí jazyky učí děti už v mateřské školce a bez angličtiny je člověk ve světě téměř ztracený. Je tady možnost vyrazit téměř kamkoliv a každá jazyková vybavenost je výhodou. My jsme se povinně učili ruštinu, ostatní jazyky pouze jako nepovinný předmět nebo v nějakém kurzu. Vzhledem k tomu, že jsme se daleko za hranice stejně nedostali, nebyl o učení zas tak velký zájem. Teď je doba jiná, jazykové znalosti potřeba jsou.
Mám kamarádku. Její snacha pochází z Taiwanu, tedy mluví čínsky (nejenom). Syn rodilý Pražák mluví česky (nejenom). Mezi sebou komunikují v angličtině. Žijí společně v rodinném domě, takže o veselé historky nouze rozhodně není, zvláště, když kamarádka mluví pouze mateřštinou nebo rukama, nohama. Jejich čtyřletá dcera navštěvuje mateřskou školku s českými dětmi, takže pro ní čeština není žádný problém. S babičkou, dědou a tátou mluví česky, s maminkou čínsky a když spolu rodiče mluví anglicky, také rozumí. Neumím si představit, že to ten malý dětský mozeček všechno pobere. Samozřejmě, že v dnešní době to není žádná výjimka, děti to většinou prostě zvládají.
Učení cizích jazyků je dřina. Pro někoho doslova, někdo to dává levou zadní. Představte si, jak se cizinec musí srovnat například s těmito českými větami: Nesnese se se sestrou. U řiti ti tiká budík.
Není ta čeština krásná?
Cítím velikou jazykovou negramotnost a bohužel s ní nic neudělám.
OdpovědětVymazatMinulý víkend jsem v navigaci odklikla anglickou otázku, která se mi postarala o veselé odpoledne.
Místo hodiny, jsem jela dvě a proč ?
Protože já debil odklikla, že nechci jezdit po dálnici :-)
Také jsem jazykový negramot, z angličtiny pár jednoduchých vět dohromady dám, ale ty mi jsou k ničemu, takže vlastně neumím nic. Já už to doklepu, ale mladší ročníky by angličtinu znát měly. Děti už na tom v tomhle směru budou v pohodě ☺
VymazatDnes lituji, že jsem se tenkrát nějaký jiný jazyk kromě ruštiny neučila. Na základce jsme měli němčinu jako kroužek, v hlavě mi zůstalo pár slov. Na průmyslovce jsem si vybrala angličtinu, ovšem zase umím jen pár slov.
OdpovědětVymazatProto doufám, že naše vnoučata na tom budou lépe a nějaký jazyk kromě naší krásné mateřštiny se naučí.
Učila jsem se nepovinně angličtinu, dokonce jsem na ní chodila asi dva roky, ale vždycky jako začátečník. Když jsem odešla do důchodu, chodila jsem opět jako začátečník do kurzu pro důchodce, ale nic moc mi to nepřineslo. Pár jednoduchých vět, toť vše ☺☺☺
VymazatJo,jo malé děti jsou schopné naučit se komunikovat více jazyky. A je pravda, že jazyky jsou ve školních osnovách už od základy. My měli tu ruštinu. Já ji používám do dneška, protože od čtvrté třídy s ruskou přítelkyní si stále vyměňujeme dopisy.Na ekonomce jsem odmaturovala z němčiny, ovšem tady už jsou moje znalosti o ničem. Napsala bych jednoduchý dopis, splácala jednoduchou větu, ale rodilému Němci bych nerozuměla. Teď je to především o angličtině a z té znám pár slovíček díky počítači :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Také jsem měla ruskou přítelkyni, psaly jsme si poměrně dlouho, ale po čase to skončilo. Dostala jsem později ještě dopis, jestli by si nechtěly dopisovat moje děti s jejími, ale nechtěly. Z angličtiny znám také jen pár slovíček a jednoduchých vět, se kterými bych se domluvila asi dost těžko ☺
VymazatDěti jsou vnímavější, nemají mozečky přetížené jinými starostmi a vědomostmi. Ale stejně obdivuji děti, které komunikují v jazykově smíšené rodině se všemi členy a dokážou se přepínat z jazyka na jazyk.
OdpovědětVymazatTady to funguje a já opravdu jen zírám. Sama už dávno neumím ani tu ruštinu ☺
VymazatJá mám známou, už v důchodu, která se učila taky jen ruštinu, ale psala si se spoustou lidí, kteří se učili tento jazyk také...mají čas a možnost se navštívit, ušetří při poznávání cizí země za ubytování, za ta dlouhá léta toho o sobě spoustu vědí...A ona se řekne jen ruština. I když je fakt, že dnes je to o angličtině.
OdpovědětVymazatTaké jsem si psala s jednou Ruskou a dokonce s Holanďankou anglicky, ale to už je tááák dávno ☺
VymazatTiež som v podstate jazykovo negramotná, okrem slovenčiny ovládam snáď dobre jazyk český, dohovorím sa rusky (povinný predmet v škole), ale anglicky alebo iný svetovejší jazyk neovládam. Nuž, na staré kolená sa učiť už nebudem... ☺
OdpovědětVymazatJá už to také doklepu jen s mateřštinou, na Slovensku se domluvím vždycky a to mi stačí. Zdravím ☺
VymazatJe to zvláštní, ale malé děti jsou neskutečně přizpůsobivé, co se jazyků týká. Také jsem měla ve svém okolí pár, on Čech, ona Němka, mluvili spolu anglicky, na děti česky a německy a děti uměly perfektně všechny tři jazyky :).
OdpovědětVymazatJe to pro ně výhoda a nemám pocit, že by je to nějak zvlášť zatěžovalo ☺☺☺
OdpovědětVymazatJsem případ obdobný mnohým, ruština ve škole, němčina v kurzu, prý jsem zvládla na 2,hoho, polštině rozumím něco málo. Snaha byla dokonale se naučit němčinu, ovšem do hlavy mě nelezla. Je dobré, že se děti učí cizí jazyky a různorodá manželství dnes není vzácnost, horší jsou na tom ty prarodiče, kteří se domlouvají rukama a nohama.
OdpovědětVymazatJá jsem na jazyky byla také celkem natvrdlá a teď už to měnit fakt nehodlám ☺☺☺
VymazatJá jsem ve středním věku byl trijazycny - mimo češtiny jsem ovládal rustinu a zájmovou němčinu. Ruštinu jsem už zapomněl. Němčinu skoro také, ale turistické hovory ještě zvládnu. Ty nebývají složité. Někdy říkám, že z němčiny ovládám základní fráze, např. Hymlhergot. :-)
OdpovědětVymazatTak to bych zvládla také. Nějaké fráze umím v angličtině, ale nesmí se dotyčný příliš rozmluvit ☺
VymazatJá jsem pouze dvojjazyčná - česko-slovenská. Snaha naučit mě angličtinu je marná. Umím jen základy, ale na hovor to není. Pouze věty tázací a oznamovací ....
OdpovědětVymazatS angličtinou jsme na tom asi stejně, pár frází a tím končím ☺☺☺
VymazatTak a teď se mi smazal komentář, tak znovu. Já jsem ve škole měla jen ruštinu a pak jsem docházela z práce na kurzy němčiny, ale protože jsem ji neměla kde moc používat, většinu jsem zapomněla. Ale protože je od nás do Německa nedaleko, tak jsem se přece jen občas domluvila.
OdpovědětVymazatRuština byla povinná a ne zrovna oblíbená. Přesto jsem si docela dost dlouho psala s jednou dívčinou. Jmenovala si Irina a byla z města Perm. Anglicky zvládnu pár frází, ale na nějaké rozhovory to fakt není. Hrozně u nás prší, ale přesto přeji hezký víkend, ta voda je potřeba. Zdravím ☺☺☺
Vymazat