Kosmetika včera a dnes

Dneska bych chtěla zavzpomínat na dobu svého mládí a na to, jaké měly tenkrát ženy možnosti při péči o vlasy, tělo a jaká kosmetika se v té době používala. Mladší generace snad ani nebudou věřit, ale ti starší mně dají určitě za pravdu. 

A můžeme začít třeba s řasenkou. Tak za prvé, žádná řasenka neexistovala. Ženy si barvily řasy pomocí krému na boty a štětečku, případně pomocí kartáčku na zuby. Později se v drogeriích začala objevovat tzv. Mascara, hmota, která se ředila vodou (případně plivnutím) a řasy se rozčesávaly pomocí přiloženého hřebínku i za pomoci špendlíku nebo jehly.  Oční stíny se prodávaly v malých kulatých krabičkách, ovšem výběr pouze v barvě modré, zelené a fialové. 

První make-up, to slovo bylo tenkrát neznámé, vyvinul v 60. letech Ústav lékařské kosmetiky pod názvem Dermacol, a tak se mu také říkalo. Z tváře dokázal vytvořit tak trochu hliněnou masku, přesto to dotáhl až do Hollywoodu, kam byla v roce 1969 prodána jeho licence. 

Péči o pleť dokázalo v té době zvládnout jen pár krémů např. Maryna, mandlový krém nebo velice oblíbená modrá Indulona. Ta měla opravdu velmi široké použití, od péče o pleť, ruce, nohy až přes péči o boty neboť sloužila i jako krém na boty. 

Nakonec se ještě zmíním o parfémech, voňavkách a toaletních vodách. Tam také velký výběr nebyl. Pro svěží vůni těla se používala hlavně květinová mýdla neboť deodoranty u nás ještě nebyly. Ženy často používaly i živé květy, vyráběné v Karlových Varech a později se stal hodně oblíbeným polský parfém Byc moze. Pokud jste měli někoho známého v drogerii, mohli jste začátkem 70. let pod pultem sehnat i jedinečný francouzský parfém od Diora Diorella. Skvělá vůně, parfém se prodává dodnes. 

Víkend na chaloupce

Přestože počasí moc pěkné nebylo, vyrazili jsme v pátek opět na chaloupku. Měla jsem nakoupené ještě nějaké bylinky a bylo potřeba je zasadit. Manžel dostal od souseda nějaká rajčata a papriky a ty bylo potřeba také zasadit. U nás rajčata moc nejdou, možná děláme nějakou chybu, ale třeba to tentokrát vyjde.

Původně jsme měli v plánu zůstat tam až do úterý, ale vzhledem k tomu, že počasí nebylo nic moc a museli jsme vždycky odpoledne zatopit, rozhodli jsem se dneska vrátit domů. Zahrada je nádherná, rododendrony a azalky jsou v plném květu, tak nabízím pár fotek pro potěchu oka. 

 

Od března do května v divadle

Tentokrát sem dávám návštěvy veřejných generálek tak trochu pro sebe a svojí zapomnětlivou hlavu. Těch představení bylo celkem hodně, tak jen tak ve zkratce.

Divadlo Na Fidlovačce  Obraz 

Komedie o dlouhodobém přátelství tří mužů středního věku. Jeden z nich si koupí drahý obraz, bílý obraz s bílými proužky ba bílém pozadí. Jak se k tomu postaví jeho přátelé? Sonda do života naprosto rozdílných povah donutí divák k zamyšlení. Zničí hádka o obraz jejich pevné přátelství ?

Vynikající výkony M. Dlouhého, D. Novotného i K. Halbicha.

Divadlo na Vinohradech  Hana 

Divadelní hra je nastudována podle stejnojmenného románu A. Mornštajnové. který vychází ze skutečných událostí v letech 1933-1963 ve Valašském Meziříčí. Je to opravdu silný příběh o osudech členů jedné židovské rodiny. Skvěle nastudováno a neméně skvělé herecké výkony. 

Za všechny A. Elsnerová, Z. Vejvodová, A, Černá, N. Konvalinková. J. Satoranský, K. Rimský.

Divadlo Radka Brzobohatého Bella Donna 

Známá autorka kuchařek proti mužům vlastně nic nemá, ale každý její vztah ji po čase začne tak trochu štvát. A tak i její současný partner dostává o silvestrovské noci namísto povzbuzujícího elixíru nápoj z rulíku zlomocného - atropa bella donna. Její geniální plán naruší nečekaný příjezd dcery a jejího snoubence. Vtipná komedie, kde hlavní roli hraje skvělá K. Brožová.

Divadlo Ypsilon  Upokojenkyně 

Komedie z prostředí domova pro seniory na hraně zločinu. Podtitulem je citát o tom, že Život je krátký, konec strašný, nezbývá než si z toho dělat srandu.

Tak trochu ponurý příběh se v tomto případě podařil napsat s empatií, nadhledem i humorem. I přes vážné téma se divák skvěle baví. 

L. Termerová, Jan Jiráň, M. Plánková, L. Loubalová, P. Nový 

Divadlo na Jezerce  Podivný flám 

Tragikomedie se šťastným koncem, Starý železniční most má být brzo stržen a přichází noc, kdy je most naposledy otevřen veřejnosti.. Je to tzv. most sebevrahů, proto sem postupně přichází pětice lidí, kteří se rozhodli využit poslední příležitost ukončit svůj život skokem právě odtud. 

Vzájemně si svůj plán rozmlouvají, probírají důvody plánované sebevraždy a přestože původně nejde o veselé téma, divák se fakt baví.

O. Navrátil, K. Hrušínská, L. Hruška

Severské krimi

Vím, že je mezi vámi spousta milovníků a milovnic severské krimi. Já tyhle příběhy čtu také ráda, ale tentokrát nejde o knihu, ale o televizní seriál. 

Most 

Skvělý dánsko-švédský krimiseriál, který naše televize odvysílala už celkem dávno, ale tenkrát mě seriál nějak minul.  Jsem za to docela ráda, protože vzhledem k současné nabídce televizních programů mám alespoň na co koukat. Nedávno jsem na severské krimiseriály narazila na I Vysílání ČT, kde jich najdete hned několik. Tenhle má celkem 4 řady a každá 10 dílů. 

Roli v seriálu hraje i impozantní architektonický projekt, most, který spojuje dánskou Kodaň a švédské přístavní město Malmö. 

Na kriminálních případech se společně podílejí dánští a švédští vyšetřovatelé. Dán Martin Rohde a Švédka Saga Morenová. Rozvážný a empatický Martin ostře kontrastuje s chladnou a city nepoznamenanou Sagou, která trpí Aspergerovým syndromem. Dokud jsem nevěděla příčinu jejího chování, měla jsem pocit, že je snad vytvořena umělou inteligencí. I přes tuto rozdílnost tvoří ideální kriminalistický tým a z jejich společné práce je patrné, že si vzájemně rozumí. 

Severské krimi romány čtu celkem často a ráda, ale teď knihy všeobecně prokládám tímto skvělým seriálem. Vlezu do pelíšku, pustím na tabletu další díl a k tomu určitě na překážku není třeba červené víno.

Ježkovy voči

Tohle zvolání nedávno na svém blogu zmiňovala Fukčarinka a protože i já ho znám od své babičky, přidávám se. V tomto případě jde o zvolání velkého překvapení, tentokrát nepříjemného, které by u slabších jedinců mohlo vyvolat i tolik obávané klepnutí pepkou.  

Ale pěkně  od začátku. Začátkem  minulého týdne jsem se zastavila v Holešovické tržnici, kde ráda nakupuji  hlavně sazeničky kytiček a bylinek. Je tam těch stánků opravdu hodně a výběr velký nejen v sazenicích, ale i v nákupu zeleniny. Ceny jsou ve srovnání s ostatními trhy příznivé a nakoupíte tady i pekařské výrobky, uzeniny nebo čerstvá vejce a sýry zahraničích výrobců. Vzhledem k tomu, že už jsme tady větší nákup udělali s manželem, tentokrát už to bylo jen pár drobností a hlavně čumenda. 

Když jsem narazila na zavařovací okurky za 90,. tak se mi té ceně nechtělo ani věřit, naopak cena nového česneku za 199,- mi připadala hodně sympatická. Okurky už několik let nezavařuji, občas dostanu pár skleniček od švagrové, ale většinou kupujeme okurky v akci, mnohdy i znojemské za velmi dobré ceny. 

Ježkovy oči na mě ještě čekaly, a to na mých oblíbených farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad. 

Tam jsem zašla ve čtvrtek a bohužel jsem doma zapomněla mobil, takže vám ty tamní a neuvěřitelné ceny nemůžu ukázat na fotkách, ale bylo to vážně tak.

Tam nakládačky prodávali za 149- Kč, kilo starého česneku za 299,- , za stejnou cenu byly i meruňky a jahody z Řecka za "pouhých" 245,-. Kč. Tak to už si z nás snad dělají srandu a já měla oči jak Hurvínek.

Pár fotek z Holešovic 

Opět něco z knihovny

Dneska vám představím dva úplně rozdílné úlovky z naši knihovny, ale oba byly skvělé. Někdy se zadaří i bez rezervace.

Frennstadt Tina  Odložené případy  Nezvěstná

Náhodně objevená krimi v naší knihovně se mi líbila moc. Jde o švédskou krimi sérii, jejímž prvním dílem je právě Nezvěstná. 

Oddělení vyšetřování odložených případů řeší 16 let starý případ dívky, která nebyla nikdy nalezena. Na povrch vyplouvají nové poznatky, a to díky případu, který se právě stal. Vrah napadá a znásilňuje ženy přímo v jejich domovech a okolnosti jsou velmi podobné vyšetřování dlouho hledaného dánského vraha. 

Kniha se mi líbila, určitě se poptám po dalších z této série. 

Druhá kniha je z úplně jiného soudku, ale přestože má celkem dost stránek, bylo mi líto, že už končí.

Hannahová Kristin   Čtyři vichry

Román z prostředí Ameriky v době Velké hospodářské krize. Texas v roce 1934, kdy území zasáhlo katastrofální sucho. Miliony lidí jsou bez práce, farmáři bojují o zachování půdy, voda vysychá a na všechno se valí oblaka prachu. 

Hlavní hrdinka románu Elsa je postavena před těžké životní rozhodnutí, zda bojovat o svou půdu nebo odjet do Kalifornie, kde by mohla začít nový a snad lepší život. Zůstala sama se dvěma dětmi, manžel od ní už před časem utekl. Nakonec se rozhodne odjet i s dětmi, ale nic nemůže být dál od pravdy o lepším životě, než krutá skutečnost. 

U knih většinou nebrečím, ale tady bylo všechno jinak. 

Autorka je skvělá vypravěčka a její předešlé romány Slavík, Velká samota a Děvčata z Firefly Lane jsem přečetla jedním dechem. Krásné, smutné, kruté i zdrcující, ale určitě doporučuji.

Čarodějnice a začátek května

 Na Čarodějnice jsme zase na pár dní odjeli na chatu. V naší vesnici se pálí pravidelně každý rok, co si pamatuji, I tentokrát to nebylo jinak, ale my už nechodíme. Buřty jsme si ujít nenechali, upekli jsme si je na malém ohýnku. Vesnická veselice byla plánovaná na 18. hodinu, ale asi půlhodinu pře začátkem jsem slyšela houkat hasiče, policii a na obloze létala helikoptéra. Zdálo se mi, že to nepříjemné houkání končilo někde blízko, ale nijak jsem tomu nevěnovala pozornost. Druhý den jsme zjistili, že to bylo opravdu u nás, vlastně na místě plánovaného ohně. Chvilku před začátkem se ztratil tříletý chlapeček a tohle byla neplánovaná akce na jeho nalezení. Dopadlo to naštěstí dobře, klučina se našel a akce mohla se zpožděním zašít. Je ale pravda, že malý dobrodruh urazil pěkný kus cesty. 

Začátkem týdne jsem zavítala do Tržnice a nakoupila další sazeničky, tak pokračovala výsadba kytiček. Jde už to pomaleji, zádům se to moc nelíbí, ale co jsem chtěla udělat, to jsem udělala. Také jsem vyrazila na louku nasbírat pampelišky a po mnoha letech jsem se pustila do pampeliškového medu. Musím říct, že se dílo podařilo, tak jsem měla radost a teď už můžeme med užívat třeba do čaje nebo na chleba s máslem. Výroba medu není nijak složitá, jen se musí dost dlouho vařit, aby nebyl moc řídký.

Užili jsme si krásných pár dnů, teď už jsme zase doma a pokud bude příští týden opět pěkné počasí, určitě zase vyrazíme.

ilustrační foto z internetu