pátek 4. prosince 2020

Maminky včera a dnes

 Dnešní příspěvek není ani adventní, ani vánoční, ale téma mě rozhodně zaujalo.
Nedávno jsem poslouchala debatu o problémech maminek po porodu, které se mimo jiné zúčastnil i psycholog a porodník. Více než 20%  žen zažívá po porodu strach, úzkosti, psychické problémy, deprese. Většinu problémů způsobuje 
strach z nevyspání
pocit, že nestíhám
častá naštvanost
pocit otupělosti
nedostatečná fyzická kondice
Tak nevím, ale nemůžu nevzpomenout na doby, kdy jsme rodily my, dnešní ženy v důchodovém věku a naše matky. Samozřejmě je jiná doba a kromě samotného porodu se ostatní věci změnily tak, že srovnávám tak trochu nesrovnatelné. I když porod tenkrát a teď je záležitost také celkem rozdílná.
Porod koncem pánevním, o kterém něco vím jak já, moje matka i babička, by se v dnešní době určitě řešil císařským řezem, pokud by si maminka nepřála jinak. Tenkrát tato možnost nepřipadala v úvahu a jak mi bylo řečeno, jde o normální polohu miminka, tak co bych chtěla. Takže jsme si tu normální polohu "vychutnaly" až na dřeň. 
Vyvařování a žehlení plenek je věc dávno minulá. Každodenní vaření čerstvých zeleninových polévek a ovocných přesnídávek je také přežitek a i pro dospěláky nakoupíte hotová jídla na každém rohu. 
Automatická pračka se sušičkou i myčka nádobí, to jsou věci, které běžně patří do mladé domácnosti.
Tak proč ten strach, že nestíhám? 
Prát, vařit, žehlit a uklízet jsme také musely každý den i bez těchto výtečných pomocníků. Naštvaná a vzteklá byla kolikrát také určitě každá z nás, když se něco nedařilo nebo bylo miminko uplakané, někdy přímo uřvané právě v nočních hodinách. Zvládaly jsme i když to někdy fakt dřelo.
Proč to tak těžce nezvládají některé dnešní maminky? Možná je na vině přemíra zaručených rad a informací na netu. Když to doma nešlape tak, jak se píše, jsem zaručeně nemožná.
Samozřejmě, že bez informací to nejde, ale přemíra těchto rádoby mouder je v mnoha případech zřejmě na škodu.
Nemusíte se mnou souhlasit, je to jen a jen můj názor a všem maminkám přeji klid, pohodu a hóóódně trpělivosti. 





30 komentářů:

  1. Evi, je to přesně jak píšeš. A to já jsem ještě prala pleny a prádlo na valše, protože jsme neměli pračku. Byly necky, pleny se namáčely a máchaly(i ty látkové se špatně sháněly,prodávaly se na těhotenský průkaz),pak se praly, ja rucně. vyvářela na kachlových kamnech ve kterých jsem nejdrive musela zatopit s přikládat jinak oheň vyhasl. Až po roce manželství jsme sehnali a koupili první pračku Miniromo...To byl svátek a úleva od sedřených rukou po každém prádle. To už jsem vozila prvního syna do jeslí a chodila do práce. Žádná mateřská do tři let i déle...186 dni mateřské dovolené a konec...pak zadarmo nebo jít do práce pokud bylo hlídání nebo jesle...já jsem měla chvíli domácí práci, nez bxlo misto v jeslich. Dělala jsem pro Centroflor atrapy. Byla to různá žinilková zvířátka, obaly na bonbony tvaru sněhuláka nebo velikonočního vajíčka...Kdyz nebyla mateřská tak každá koruna do rozpočtu byla lepší nez nic. Fňukat nemělo cenu. Byli jsme na tom všichni stejně...Ano doba je jiná.Maminky brečí že nemají peníze na jídlo, ale na cigarety většina z nich má. Někde se stala chyba...přeji ti krásné a pohodové dny hlavně ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem vyvářela na kamnech a valcha mi není cizí ☺☺☺ Zdravím ☺

      Vymazat
  2. Když jsme měli prvního syna, tak jsme bydleli u mých rodičů. Pleny se vyvařovaly v hrnci na sporáku a máchaly ve vaně. Valchu znám taky. Je pravda, že mi hodně pomohla mamka. U druhého syna jsme už bydleli sami ze začátku jsem pleny také vyvářela, pak jsme si koupili automatku Tatramatku. Také jsem bývala nevyspalá, navíc mladší syn byl často nemocný, poprvé byl v nemocnici v 6 týdnech, pak odstonal každou změnu počasí. Z toho důvodu jsem šla do práce až když mu bylo 2,5 roku. Když nemohl do jeslí a pak do školky, tak byl přes týden u mých rodičů. Všechno se dalo nějak zvládnout i když to často bylo náročné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si na tu dobu nestěžuji, porovnávám pouze dnešní možnosti mladých maminek a ty jsou nesrovnatelné.

      Vymazat
  3. Vidím, že jsi také v minulých článcích bez foteček. Co se to děje?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco je pryč, ale můj blog není o fotkách, to by bylo horší ☺

      Vymazat
  4. Souhlasím. Taky spoustu věcí v této záležitosti nechápu. Nepřemýšlela jsem tenkrát nikdy o tom, že to nezvládnu.Zvládla jsem i tu valchu :-). Mamku jsem u ruky neměla, muž dělal na směny. Je tedy pravda, že jsem byla 6 roků doma. Do práce jsem šla když starší syn šel do školy a mladší do školky. Ráda na to vzpomínám . Byla to pro mne hezká doba. Ono se všechno teď moc rezebírá, jsou to někdy vědecké elaboráty a přitom jsou to prostě běžné věci, které přicházejí tak, jak jde život.
    Hezký víkend ! Už druhý adventní.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsme malé děti, tak naše maminky byly ještě v pracovním procesu, takže tam ta pomoc byla převážně o víkendu ☺

      Vymazat
  5. Porodila som 3 deti - posledné v roku 1990, nikdy som žiadneho psychológa nepotrebovala a všetko som zvládala bez pomoci a problémov. A to som musela plienky prať a vyvárať! Skôr si myslím, že tie dnešné budúce mamičky sú akosi priveľmi fajnové a zhýčkané ... 🥺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to určitě dané i neustálou masáží v médiích, a to určitě dobré není.

      Vymazat
  6. Všechno je to o přístupu k dané situaci. Když jsem byla na první mateřské, měla jsem příspěvek asi dva a půl tisíce a taky to šlo. Muselo. Ale je pravda, že dnes je jiná doba a ty tlaky na maminky jsou ze všech stran - reklamy, mediální masáže, internet a všemožná baby fóra, to je fakt zhouba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je toho fakt hodně. Na nějakých stránkách maminek jsem byla docela dost vyděšená, jak se tam nabízely a sháněly prášky na nervy. Jako mladá maminka začne na prášcích a co bude potom?

      Vymazat
  7. Také mám někdy pocit, že jsou dnešní maminky (až na výjimky) zhýčkané. Mají všemožné pomocníky a brečí, že nestíhají. Na šmejdění na sociálních sítích čas mají.
    Chtěla bych je vidět vyvářet pleny v hrnci na sporáku (pak ten těžký hrnec donést do koupelny), máchat ve vaně a po uschnutí každou žehlit.
    Babičky nebyly, manžel pořád v práci. Ale jsem ráda, že jsem vše tehdy zažila. Někdy to bylo o ústa, ale muselo se to vydržet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarmilo, úplně vidím sebe, jak vleču ten hrnec s vyvařenými plenami do vany. Dneska už tomu ani nemůžu věřit, ale zvládly jsme to, taková byla doba ☺

      Vymazat
  8. Když byly nejstaršímu synovi 2 roky narodila se mi nečekaně dvojčata další kluci. Tenkrát nebyl přístupný ultrazvuk, tedy překvapení! Babička s dědou byli daleko. Kromě manžela jsem neměla žádné pomocníky. První půlrok byl velký zápřah, oba jsme chodili jako mátohy. Už je to 40 let. Všechno se zvládlo. Do práce jsem nastoupila když byly klukům 3 roky, žádný zkrácený úvazek, žádné výhody. Prostě musel fungovat tvrdý režim. Naštěstí kluci nebyli moc nemocní. No a to se ještě šilo, pletlo, zavařovalo, máme velkou zahradu a dům. Můžu říct, že nám to doma už tak nikdy neklapalo, jako tenkrát, když byli kluci malí. Nebyl ale internet a "chytré hlavy mamin - vrstevnic". Někdy nad nimi zůstává rozum stát. Mám 3 snachy. Pro mne tenkrát byly platné jenom rady maminky, popř. dětské doktorky nebo učitelky. Dneska je to jiné. Ale na nevěsty si nemůžu stěžovat. Jsou šikovné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi měla pořádný zápřah. Dnešní maminy žijí nějaký svůj život, který je hodně ovlivněný právě těmi maminami-vrstevnicemi. Rady maminek, babiček a dětské doktorky byly pro nás svaté a myslím, že tak je to v pořádku ☺☺☺

      Vymazat
  9. Toto je téma, ke kterému nemám co říct. Snad je, že jak si to kdo udělá, tak to potom má. Některé matky mi přijdou ze svých ratolestí úplně zpovykané, pak se nedivím, že jsou na nervy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska je to o tom, že každé dítě je osobnost a výchova je dost benevolentní.

      Vymazat
  10. Já si myslím, že je skutečně na vině internet. Co všechno se tam člověk dozví a kolik u toho stráví času. Myslím, že psychika udělá hodně. A tehdy se tolik poporodní deprese neřešily... asi jste skutečně byly maminky, které víc vydrží...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to ani nijak nešlo, takové pomocníky jsme neměly a domácnost nešla odhodit stranou. Mně třeba dost vadí i dnešní výchova. To je moje dítě a kdo je víc?

      Vymazat
  11. Porod koncem pánevním. Vím, o čem je řeč. Rodila jsem tak třetí dítě. Tři dny. Bez jídla. Už jsem byla hodně vysílená, sestřičky si předávaly směny a divily se, že tam jsem stále. Já mám pocit, že dnešní maminky jsou příliš zhýčkaní těmi všemi vymoženostmi a pomocníky v domácnosti. O vyvařování plenek bych také mohla napsat solidní příběh, když jsem je připálila a celý hrnec jsme museli vyhodit. Prostě jsem unavená usnula. Kdyby jenom vyvařování plenek, ale pak máchání a věšení venku. Denně......A kolikrát se hroutí maminky s jedním dítětem. A s tím internetem? Každá maminka asi trpí nedostatkem času právě pro internet. Ne tak kvůli informacím, ale poplkat s ostatními maminkami a má asi pocit, že je to to nejdůležitější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme to jinak neznaly, tak to pro nás bylo samozřejmé. S dnešními možnostmi bychom to určitě zvládaly s prstem v nose. Nechci jenom odsuzovat, ale dost toho vidím kolem sebe. Nejsou všechny maminky stejné, to určitě ne, ale těch stresovaných je daleko víc, stačí se kouknout na některé stránky. Tolik jich hledá prášky na uklidnění až jsem se nestačila divit.

      Vymazat
  12. Evičko, krásně jsi to napsala, já také mnoho věcí v dnešní době nechápu a vnučky zatím nerodily, tak nevím, jestli by to také měly tak podobně. Dřívější doba lehká nebyla, měly jsme zase jiné problémy a musely jsme stačit. Ale také přeji všem, aby to zvládly a já osobně moc ráda vzpomínám na všechno.

    OdpovědětVymazat
  13. Já si také na tu dobu neztěžuji, tak to prostě bylo, nic jiného jsme neznaly. Ježurko, přeji klid a pohodu a hlavně zdraví ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  14. Chci přidat komentář, ač jsem děti neměla. Byla taková doba, kdy se muselo zvládnout všechno, co mateřství přineslo. Jste hrdinky, které jste měly děti, před každou z vás smekám ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kity, nejsme hrdinky, to v žádném případě, ale v té době jiná možnost nebyla. Kdybychom mohly využívat šikovné pomocníky, určitě nebudeme tahat hrnce s vařícím prádlem. Nestěžuji si, jenom to porovnávám. Díky za návštěvu, zdravím ☺☺☺

      Vymazat
  15. O porodu raději nehovořit v té naši době. Jsem spíše ráda, že jedna z mých dcer přežila, samozřejmě porod byl koncem pánevním. Jako každá doba je jiná, jen mám pocit, že ta dnešní je více jakoby pohodlná, co se týká ohledně využití praček sušiček a různých dalších využití v domácnosti. Spíš si myslím, že je to o povaze každé maminky. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O matce je to především, každá jsme jiná. Jenom si myslím, že jsme se tak snadno nehroutily, je jiná doba a tím i přístup k mateřství. Zdravím ☺☺☺

      Vymazat
  16. Krásný článek a jelikož se mě to taky týká tak se musím taky vyjádřit. Máte pravdu. Všude je plný internet dokonalosti a každá maminka vše zvládá a přeci ji miminko nikdy nebrečí a vlastně ani nekaká a nekaká tak, že by bylo špinavé prádlo. Prostě je vše na internetu růžové a občas si to jako lidi moc bereme. Ať už se jedná o postavy nebo o tom jakou máme dokonalou domácnost. Narovinu říkám občas bordel před miminkem a počítám i s větším bordelem s miminkem. Prostě hned ráno nestihnu omýt to nádobí jak jsem si večer představovala. Někdy to prostě nevyjde podle plánu. Někdy taky budu zavřená doma a budu brečet že jsem nevyšla v ten čas jaký jsem chtěla a je to naprosto normální a přirozené. A mateřství a rodičovství jsou tak rozebíraná témata a tak "bičována" že se snad i bojí některé ženy mít děti. Každý si to má volit podle sebe, jak se cítí on a jak s tím rezonuje partner a pokud už nemůžu, měli by jsme umět požádat o pomoc. I když s tímto budu mít taky problém, protože přeci já jsem si udělala bordel doma, ale někdy hold je potřeba pomoci. Někdy hold nebude navařeno a nesmíme se s toho hroutit. Tak doufejme, že to taky nějak s malým zvládneme a klobouk těm co to umí přiznat.. A nedělat vše růžové jak je.. :) Děkuji za tento článek!!

    OdpovědětVymazat
  17. Naklizený byt a všude čisto až sterilno, o tom ten život není. Hlavně abys byla v pohodě a nenechala se rozhodit nějakými kecy na internetu. Určitě lépe poradí maminka nebo kamarádka, kterou znáš a víš, že si na nic nehraje. Jasně, že se vždycky všechno nestíhá, ale práce není zajíc, ta neuteče. Měj se fajn a držím palce tobě i drobečkovi při cestě na svět. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat