A opět něco ze čtenářského okénka

Tentokrát nabízím můj oblíbený žánr, krimi, detektivky, psychothrillery.  

Goldin Megan  Noční koupání 

Dva příběhy, které spojuje sexuální násilí, jeden aktuální a druhy přes dvacet let starý. Tyto násilné činy jsou vždy náročné pro dokazování vinny a přestože řešené události vypadají celkem jasně, jde většinou o slovo proti slovu.

Současný případ nás, mimo jiné, zavádí do jednací síně soudního procesu, kde obviněným je mladý sportovec z vážené rodiny a napadená je 16ti letá výborná studentka, veselá a přátelská dívka. 

Při podobných procesech závisí výsledek na schopnostech právníků a na jednání, způsobu a přístupu žalobce a obhájce. 

Starší případ odkrývá násilí z minulosti a smrt, tehdy také 16.tileté dívky. 

Kniha se mi líbila, tak můžu čtenářům tohoto žánru s klidem doporučit. 

Jackson Stina  Pustina 

Příběh nás zavede na švédský venkov daleko od civilizace, do vesnice Pustina na samém konci silnice. 

Je to spíš psychologické drama o životě, jaký určitě nikdo nechce žít, v místech bažin, samoty u lesa, ve společnosti místních podivínů mužů i žen, alkoholu a drog. 

Vlastně nic lidského a příjemného, ale přesto je příběh mladé Liv, která pracuje na místní benzince a její despotický otec ji tam každý den vozí starým Volvem čtivý. Liv si připadá jako v kleci až do chvíle, kdy je její otec nalezen mrtvý v lesní opuštěné studni,

I přes ponurou atmosféru se mi kniha líbila, ale takový život si nedovedu a nechci ani představit. 

Jak jsem měnila až .....

Včera jsem byla s kamarádkou v divadle Palace na veřejné generálce, protože sezona generálek je opět tady. O představení napíšu příště, ale tuhle anabázi s 50,- Kč nějak nedokážu vstřebat, tak má přednost. 

Jak píšu, šly jsme do divadla Palace na Václavském náměstí. Potřebovala jsem rozměnit 50,- , abych měla drobné na šatnu. tak jsem se zastavila v Paláci knihy Luxor. Obrovské knihkupectví s několika pokladnami, tudíž žádný problém, myslela jsem. Ale jednoduché to fakt nebylo. 

V pokladně jsem požádala o výměnu na drobné, ale slečna se dívala jako bych snad po ní chtěla modré z nebe. Ptala se své kolegyně z vedlejší pokladny, jestli to může rozměnit, odpověděla, že pokud má dost drobných, tak snad asi jo. Ale ať raději zavolá a zeptá se (pravděpodobně vedoucí pokladen). Slečna volala, pokyvovala hlavou, zavěsila a zeptala se, na co drobné potřebuji, jestli na WC. Nic netušíc jsem po pravdě odpověděla, že na šatnu vedle do divadla Tak to prý teda nepůjde, 

Na můj dotaz jestli by prošlo WC odpověděla, že ano. Vůbec jsem nechápala a říkám, že to teda potřebuji na to WC. Její odpověď mi málem vyrazila dech, takhle to teda nejde, říkala jste, že drobné potřebujete na šatnu. Takže nic, kdyby pohled zabíjel, byla by ta dívka pravděpodobně po smrti i když její výmysl to určitě nebyl. 

Hned vedle jsem z ulice zaregistrovala mladíka u počítače a otevřené dveře, tak jsem tam hned vpadla a mladého sympaťáka požádala o výměnu té padesátky. Řekla jsem mu o mé storry a on mi s úsměvem a se slovy, že kdyby tam byl jeho šéf peníze by také nevyměnil, podal kýženou rozměněnou padesátku. Až venku jsem zjistila, že jsem vlastně byla na recepci hotelu Elysee. 

Tak teď fakt nevím, jestli existuje nějaké lejstro na to, kdy se mohou nebo nemohou měnit peníze na drobné nebo je to jen v lidech. 

Občas se fakt člověk nestačí divit. Už jste se s něčím podobným také někdy setkali?

Kosmetika - moje oblíbená trojka

Dneska vám představím moji oblíbenou kosmetickou trojku. Líčení už moc nedám, ale v péči o pleť jsem udělala zásadní krok. Vím, že jak roky přibývají, přibývají i vrásky a já už jsem lekala sama sebe a vlastně nejen sebe. Taková vrásčitá indiánská babička. Je mi jasné, že jsem měla začít mnohem dřív, ale úplný lempl jsem zase nebyla. Začalo to vlastně tím, když jsem slyšela chválu na korejskou kosmetiku a tak  jsem objevila hydratační krém COSRX s obsahem šnečího mucinu (slizu), obsah 100 ml.

Jeho cena je celkem rozdílná, je potřeba prohlédnout nabídky, Zatím nejlépe mi vycházela cena v lékárně BENU, kde si krém osobně vyzvednu a neplatím za dopravu. 

Druhým objevem pro mne byla Nivea Q 10, duální sérum proti vráskám. I tady je potřeba hlídat cenu, protože u tohoto séra se cena výrazně liší. Momentálně je akce na produkty Nivea v drogerii Teta, určitě využiju i na pánskou kosmetiku. 

Posledním mým favoritem je už dlouhodobě sada denního a nočního krému proti vráskám 65* od firmy Nivea. 

Je pravda, že tvářičku jako dětskou prdýlku mít nebudu, ale při dvouměsíčním pravidelném používání je jisté zlepšení patrné, trochu ale přeci. Nečekejte tak dlouho jako já, tady už se moc zachránit nedá 😉😄

Den jako korálek

Včerejší páteční den byl krásný, opravdu barevný jako korálek. Manžel dopoledne odjel na chatu, protože bylo potřeba na zahradě něco dodělat a uklidit a přijede až v sobotu. Já jsem nejela, jednak už mě to tam moc nebaví a po obědě jsem měla další rehabilitaci, na kterou poctivě docházím.

Po krátké procházce s Barčou jsem vyrazila na Jiřák. Farmářské trhy jsou tam pravidelně každý týden od středy do soboty, ale tentokrát mým cílem nebyly. Chtěla jsem se jen projít, na sluníčku posedět na lavičce a pozorovat okolní hemžení. Téměř letní počasí lákalo nejen k posezení, některé i k povalování se na dece a užívání pohodového odpoledne. 

Posílám pár fotek jako důkaz 

Děkuji za nakouknutí na můj blog a přeji pěkný zbytek víkendu ☀️

Knihy z lékařského prostředí

 Tentokrát vám nabízím dvě knihy z lékařského prostředí od autora Josefa Veselky. Prof. MUDr. Josef Veselka se narodil v r.,1965 v Praze. Je primářem Kardiovaskulárního centra pro dospělé FN Motol Praha. Prostředí kardiochirurgie a kardiologie je pro něj každodenní rutinou, přesto nás v knihách nezahrnuje složitými a laikům nepochopitelnými situacemi.

Josef Veselka    Prezidentské konzilium 

Prezident republiky leží na VIP oddělení největší nemocnice v zemi. O léčbě má rozhodnout konzilium odborníků, ale za zavřenými dveřmi nejde jen o medicínu, ale i o loajalitu, strach, moc a politiku.

Josef Veselka   Srdcaři 

Spolužáky z vysoké školy, dnes lékaře kardiologie, sledujeme od šedesátých let minulého století. Zcela odlišní studenti Burian a Daniel pocházejí každý z jiného města a z naprosto rozdílných rodinných poměrů. Poznávají se na studiu medicíny a osud spojí jejich životy při studiu a později i v profesním  životě. 

Je to příběh dvou mužů a jejich rodin, který se neodehrává pouze v nemocničním prostředí.

Knihu jsem četla už dvakrát, takže můžu doporučit.

Pokračování babího léta

Včera jsme se vrátili z chaty protože mně dneska začínala rehabilitace. Záda bolí pořád, někdy je to lepší, někdy horší, tak uvidím, jestli po rehabilitaci přijde změna k lepšímu. Já věřím, že ano.

Počasí bylo a vlastně pořád ještě je opravdu parádní, tak jsme si to docela užívali. Brácha mi zajistil brambory na uskladnění, už jsou ve sklepě, takže byla i nějaká ta práce. I na tu procházku do lesa došlo, jen ty houby u nás nějak nerostou. Tu hrstku, co jsem našla, to je tak na jednu bramboračku, ale i ta přijde s čerstvými houbami k chuti. 

Ale jedna nečekaná sklizeň nás čekala na naší zahradě Soused má u plotu starý jedlý kaštan, na kterém se snad letos poprvé urodily krásné kaštany. Každý rok k nám napadaly pichlavé koule, ale uvnitř byly jen malinké plody, většinou dva až tři kousky. Ale ty letošní se vydařily. Recept na jejich pečení jsem našla na internetu, tak doufáme, že to bude dobrota. 

 

Barevný podzim

Na barevný podzim, který právě začíná jsem se opravdu moc těšila. Pokud se k tomu přidá nádherné počasí babího léta, které právě zažíváme, je to prostě paráda. Mlhavý a deštivý podzim ráda nemám, je to pro mě čas tak trochu depresivní, ale tohle je jiná. 

Těším se na chatu, kam se chystáme a snad dojde i na procházku lesem a možná i na nějaké houby, které sbíráme rádi a rádi je i konzumujeme. Uvidíme, co nás v příštím týdnu čeká.

Doma jsem si udělala podzimní výzdobu, není toho moc, ale mám z ní radost. Velké látkové dýně jsem před dvěma roky vyhrála na blogu babilenky a ráda je používám a doufám, že ještě nějaký ten rok používat budu. Všem přeji krásné babí léto a opatrujte se. 

Chybička se vloudila

Pro člověka v důchodovém věku, který má na blogu celkem dost virtuálních přátel a navštěvuje je každý den, to není chybička, ale docela nepříjemná chyba. Mám na svém blogu některé z nich a jejich nové příspěvky se mi ihned zobrazují. Teda zobrazovaly, teď mám poslední váš příspěvek uvedený před šesti dny, a to je dost dlouhá doba, protože většina z nás uveřejňuje příspěvky daleko častěji. 

Doufám, že náprava přijde brzy. Nejen, že všechny příspěvky čtu ráda, ale vzhledem k tomu, že je mezi námi dost starších a pokročilých, mám strach, zda na někoho neskočil nějaký moribundus a všechny výpadky jsou  pouze v chybném systému. Vím, že to trápí i ostatní a tak jen doufám, že problém bude řešen a brzo vyřešen. Všechny moc zdravím 

Malý střípek z MHD

Jízda MHD je teď po Praze docela dobrodružství, co jezdilo včera, dneska už není pravda. I takový docela ostřílený Pražák jako já, má občas problém se zorientovat a dostat se tam, kam právě potřebuje. 

Možná i proto, jsem zažila tuto situaci, která mě fakt hodně pobavila. Naproti přes uličku seděl starší muž, v ruce mobil a já pořád slyšela nějaké pokyny. A fakt, že jo. Když jsem slyšela: pokračujte rovně a po 250 metrech zabočte vpravo, měla jsem jasno. On vážně sledoval tramvajáka, jestli po těch kolejích jede tam, kam má. To prostě nevymyslíš. Pro dnešek všechno, jen jsem vás chtěla trochu pobavit. 

A zase něco z knihovny

Tentokrát vám představím knihu autorky Kristin Hannahové, od které jste už možná četli nádherné romány Slavík, Velká samota nebo třeba Čtyři vichry. 

Hannahová Kristin   Ženy 

Tahle kniha, to bylo hodně těžké čtení. Po několika prvních kapitolách jsem ji na chvíli musela odložit, bylo to emočně dost náročné, tvrdé, ale na druhou stranu krásné čtení. Možná téma ne úplně pro všechny a i přes  těžké téma možná spíš pro ženy. 

Příběh se odehrává v době války ve Vietnamu. Hlavní postava Frankie pochází z rodiny z vyšší společenské třídy, která se po smrti milovaného bratra rozhodne narukovat do této šílené války jako zdravotní sestra. Rodiče na svého syna byli velice hrdí, ale s odchodem dcery nesouhlasí, a to nejen proto, kam odchází, ale proto, že je žena a o ženách ve vietnamské válce se nemluví.

Příjezd do válečného prostředí, těžké začátky, neskutečně tvrdé podmínky, nekonečné služby a děsivá zranění na obou stranách. Přesto tady Frankie nachází dvě přítelkyně a kamarádky Barb a Ethel, které si pomáhají nejen ve válečné zóně, ale po celý život i po návratu domů. 

Po návratu z válečné vřavy se z tiché, mírné a poslušné dívky stala úplně jiná žena. 

Její rodiče ji nevítají jako hrdinku, naopak se za její účast ve válce stydí. O tom se nemluví, pro mnohé platí, že ženy ve Vietnamu nebyly. 

Více se dozvíte, jak po návratu veteráni bojovali s vážnými problémy, jak se s nimi Amerika vypořádala a uděláte si obrázek o společnosti i vládě té doby. 

Doporučuji, tahle autorka prostě umí. 

V lese

 Přestože jsme každou chvíli na chatě, lesů je kolem nás dost, tak by se mohlo zdát, že jsem tam celkem často. Ale pravda je jiná. Díky letošním vedrům se mi nikam nechtělo. Ať zamířím na kteroukoliv stranu, vždy musím do kopce. Ve vysokých teplotách a v mém vyšším věku už je to tak trochu hazard a na obláček se mi ještě nechce.

Ve čtvrtek nebylo až takové vedro, a tak jsem vymyslela plán. Můj muž mi pořád sliboval, jak po operaci zase začneme chodit a jezdit na výlety, ale skutek utek. Jak se říká, slibem nezarmoutíš. 

Chtěla jsem ho konečně do toho lesa vytáhnout a tak jsem to vymyslela tak, že jsme autem vyjeli do největšího kopce, zaparkovali u lesa a udělali jsme hodinový okruh. Bylo to moc fajn, spokojeně se tvářil i muž. Teď jen doufám, že si takovou procházku párkrát zopakujeme, třeba i jiným směrem.

Návštěva u koní nesměla chybět, tentokrát jako tečka na závěr. 

Mám přečteno

 Mojí snad největší aktivitou bylo přes léto čtení. V těch vedrech jsem byla dost nemožná, občas nějaká práce na zahradě, jednoduché vaření  běžný úklid domácnosti. Nic víc, nic míň. Procházky, díky bolavým zádům musím omezovat na kratší a přes léto má naše cvičení v klubu důchodců také prázdniny. Ještě, že mám ty knížky a naše knihovna je otevřená i přes prázdniny s letním režimem. 

Stabenow Dana   Zlá krev 

Detektivní thriller, který nás zavede na dalekou Aljašku do děje, kde pravda bojuje s minulostí, s rodinným tajemstvím a nebezpečnými intrikami.

Viktoria byla před třiceti lety odsouzena na doživotí za vraždu svého syna a zapálení domu. V současné době se jej zdravotní stav prudce zhoršuje a její dcera, která ve vinu své matky nevěří chce očistit její jméno a získat pro ní svobodu 

Najímá si soukromou vyšetřovatelku Kate, ale cesta k pravdě je hodně komplikovaná. Sama Viktorie odmítá spolupracovat a na povrch vyplouvá i to, že není sama, kdo nechce o minulosti mluvit 

Byla to moje první kniha od autorky, ale určitě ne poslední. Napsala více než patnáct knih, tak se budu těšit na další příběhy

Tip jsem dostala tady na blogu a já tip posílám dál, určitě se vám kniha bude líbit. 

Maldonado Isabela   Sokolník 

Další kriminální příběh, tentokrát z arizonského Phoenixu. Na tamní univerzitě se za posledních několik měsíců pohřešuje už šest studentek. 

Policejní vyšetřovatelé i FBI neúnavně pátrají po sériovém vrahovi, který své oběti zabíjí pode svých stále stejných pravidel. Vyšetřující tým objeví v opuštěné šachtě pět dívčích těl v různém stadiu mumifikace. Sokolník přináší inteligentního a vypočítavého vraha, který si svoje oběti vybírá podle svého klíče. 

Přestože se jedná o sérii, vůbec nevadí, že jste, tak jako já, předchozí díly nečetli. Skvělé čtení a milovníkům detektivek a thrillerů můžu bez obav doporučit. 

Kolem rybníků

Nedaleko naší chaty jsou nádherné rybníky, kam jsme se jako děti chodily koupat. Trávily jsme tam o prázdninách hodně času, přestože tenkrát nebyly teploty až tak vysoké a možná i proto nebyla voda celé léto nijak závadná. Je pravda, že jsme občas měly pod plavkama jemné zelené blátíčko, ale tenkrát to nikdo neřešil a my děti jsme si koupání užívaly většinou celé odpoledne. Na koupaliště chodili  i rodiče s menšími dětmi a všichni jsme přežili ve zdraví. 

Teď už je všechno jinak, bývalá pláž jednoho rybníka je oplocená, patří soukromníkovi, který o pozemek evidentně nemá zájem, je celá zarostlá náletovými rostlinami, tudíž nepřístupná. Druhý rybník je chovný, takže také žádné koupání. 

Největším problémem jsou právě i sinice, které se ve vodě objevují opravdu ve velkém množství a do zelené vody bez možnosti následného osprchování se nikdo koupat nepůjde. 

My jsme si se sestřenicí užili procházku kolem rybníků a místo koupání jsme si celé odpoledne krásně zavzpomínaly. Bylo to fajn.