Moje oblíbená místa

V pondělí dopoledne chodím cvičit, ale tentokrát mně to nějak nestačilo. Tím hlavním důvodem bylo ale nádherné počasí, které fakt lákalo k nějaké procházce. Opět to vyhrálo okolí Hradu. Dojela jsem na Pohořelec, kde moje špacírování začalo.

Tentokrát jsem nejdříve prošla část ulice Úvoz, která, přestože téměř u Hradu, není tolik turisty vyhledávaná,. Do této ulice zasahuje rozlehlá, pětipatrová část Hrzánského paláce, který je z Loretánské ulice docela nenápadný. 

Úzkou uličkou, kde je malá  italská kavárnička jsem vyšla do Loretánské ulice. 

 Pouliční osvětlení z roku 1867

Hrzánský palác, který v současné době slouží  k reprezentativním účelům předsedy vlády.

Tento nádherný dům kdysi sloužil jako hradčanská radnice. Později v něm žil Vítěslav Vejražka, herec ND, národní umělec, profesor herectví na DAMU, zároveň ovšem udavač, donašeč a spolupracovník Státní bezpečnosti, který svou spolupráci podepsal naprosto dobrovolně. Možná ho někteří pamatují z filmu pro pamětníky Pytlákova schovanka.

Moje cesta pokračovala na Hradčanské náměstí, kde jsem zastihla konec střídání stráže a Nerudovou ulicí pokračovala na Malostranské náměstí. 

Odposlechnuto na ulici

 Většina z nás, kdo má doma zvířecího mazlíčka, tak s ním občas vede hovory. Pravda, jsou jednostranné, ale oni moc dobře rozumí. Já teda s Barčou mluvím celkem často, někdy snad i víc než s manželem. Ne že bychom spolu nemluvili, ale dva důchodci v nepřetržitém společném provozu, vždyť to někteří určitě znáte.  Já vám teď ale nabízím odposlechnuté hovory pejskařů, někdy se člověk fakt pobaví. 

Starší paní se svým Edou: 

Edo, kam to zase letíš? Ráno jsem ti přece říkala, že mě bolej záda 😀

Mladší muž (včera)

Ty vole, kam jdeš? Chodím já s tebou nebo ty se mnou? 😀

Čekání na jaro

I u nás v Praze je na některých místech ještě sníh, tak trochu pocukrováno. Minulé dva dny občas docela chumelilo, ale protože nejsou žádné mrazy, většinou je všechno pryč. Mně to teda vůbec nevadí, škoda jen, že si sníh neužily pražské děti, které v některých městských obvodech měly tento týden prázdniny. Ne každý má možnost odjet třeba na hory. 

Já sama už čekám na jaro a určitě nejsem sama. Zatím si čekání zkracuji pozdravy jara, které jsou v květinářství nebo v marketu dostupné. 

Kdo nezná, o nic nepřichází

V úterý mě vylákalo sluníčko do ulic, a tak jsem se vydala na Václavák na toulky po obchodech. Chtěla jsem si koupit nové džíny a protože potřebuji zkrácenou velikost, ne vždy se zadaří. Kalhoty jsem sice nesehnala, ale úplně s prázdnou jsem domů nejela. Jaro za dveřmi, takže bílé tričko s černými pruhy se určitě hodí, nejen na jaře.

Při tom toulání po obchodech jsem poprvé zavítala do obchodu Primark. Otevřený byl s velkou slávou v červnu 2021a vzpomínám si, jak jeho otevření způsobilo velkou nákupní horečku. Obrovským lákadlem byly především nízké ceny. Tak jsem také zavítala. 

Musím říct, že obchod na mě působil doslova příšerně. Připadala jsem si jak v obrovské nádražní hale, kde se místo vagonů posouvá spousta zákazníků s velkými koši. Z košů přepadává různé oblečení snad pro celou rodinu, příbuzenstvo a možná i blízké sousedy. 

Kalhoty jsem objevila, žádný zázrak to sice nebyl, přesto jsem je chtěla vyzkoušet. Když jsem před zkušebními kabinkami viděla tu neskutečně dlouhou frontu převážně žen s těmi napěchovanými košíky, kalhoty jsem vrátila. Prošla jsem možná tak třetinu přízemí a fakt stačilo. Obrovská hadrárna nadupaná zákazníky, kteří chtějí levně nakoupit a na tom zboží je to znát. Co jiného tenhle řetězec nabízí vlastně ani nevím. Neznáte Primark? Nevadí, nepřicházíte vůbec o nic. 

To jsem potřebovala

 Ke konci minulého roku u nás otevřeli supermarket Penny a protože to nemám daleko, občas tam zajdu nakoupit. Dneska už snad každý obchodní řetězec mívá občas akce, kdy při nákupu získáte body na určité výrobky, které pak můžete právě na toto zboží využít s nezanedbatelnou slevou. 

Není to žádná propagace a reklama určitého řetězce, žádná spolupráce. Prostě jen informace o nákupu, který mě potěšil a o věcech, které jsem potřebovala. Pekáček s poklicí a aroma úchytkou, do které se může nalít olej, víno nebo jiná přísada, která při pečení prokapává na pokrm. Pekáček mám domů a zítra mám ještě spadeno na pánev, kterou už opravdu potřebuji na chatu, ta současná už je fakt chudinka.