Těšila jsem se už hodně

Minulý týden začalo po letní přestávce opět moje oblíbené cvičení. Tentokrát budu chodit ve čtvrtek, a tak jsem si ve středu všechno připravila, že druhý den vyrazím. Těšila jsem se fakt hodně. Sama se nedokážu ke cvičení donutit, a to i přesto, že mě záda v poslední době bolí už docela dost. Potřebuju k tomu ten impuls, že jako musím. 

Člověk míní, ale život mnohdy mění. Ve středu večer na mě z ničeho nic skočil nějaký bacil a bylo vyřešeno. Cvičení bude muset počkat. Pálení v krku, nepříjemný kašel a rýma. Bez horečky, ale necítila jsem se vůbec dobře. Na dnešek jsem na oběd pozvala syna s přítelkyní, ale dopadlo to tak, že jim manžel nakonec oběd odvezl. Dnešní oběd byl moje prvotina, tak jsem byla hodně zvědavá, jestli úspěšná. Se zvěřinou moc zkušeností nemám, přesto jsem se pustila do dančí kýty se šípkovou omáčkou. A musím se pochlubit, že oběd dopadl na jedničku, všem chutnalo, tak jsem měla radost. 

Úplně dobře se ještě necítím, ale už je lépe. Ve čtvrtek byl místo cvičení pyžamový den, prospala jsem většinu dne, takže nakonec to tak zlé nebylo. Teď se rychle zbavit kašle a rýmy, příští týden mě čekají dvě návštěvy divadel. Začíná nová divadelní sezona a k té patří i veřejné generálky, tak snad to tentokrát vyjde.