Cesty na chatu

Nevím, jak vy, ale já jízdu po dálnici moc ráda nemám. Pravda, je to rychlejší, pokud se teda nedostanete do několikahodinové zácpy, ale pro řidiče stačí dát cihlu na plyn a jede se.

Jsem spolujezdec, který neustále sleduje řidiče v ostatních pruzích, což mě občas dost zneklidňuje. Kolem dálnice toho ke koukání moc není.O co hezčí jsou cesty přes městečka a vesnice, kde je toho ke koukání naopak dost. Upravená náves nebo náměstí, kvetoucí sady, cesta lesem, malebné vesničky, pole, zahrady, rybníky. Můžete v klidu zastavit a kochat se okolní krajinou tak, jako doktor z filmu Vesničko má středisková. Mimochodem jeden z mých oblíbených filmů.

Ale ještě k té dálnici. Při cestě z Prahy určitě narazíte na jeden nový tramvajový vůz. Stojí u obce Čestlice na travnatém pozemku hned u dálnice. Je to pro mne tak trochu záhada, jak se tam ta tramvaj dostala. Budu muset navštívit strýčka jménem Google, on mi tu záhadu určitě objasní.

No, pak že není u dálnice co pozorovat.

Vydařený víkend

Snažíme se utíkat z Prahy, co to jen jde. Uniknout povinnosti nosit náhubek, který ani Barunka mít nemusí, je k nezaplacení. Nákup si přivezeme a na zahradě nebo v lese není potřeba, teda ten náhubek.

Místní té městské masáži unikají a jsou celkem v klidu. Vidím to i na bráchovi, který se z Prahy odstěhoval před třemi lety.

Po pátečním příjezdu mě čekala krásná, barevná podívaná na rozkvetlé rododendrony a některé azalky. Nemohla jsem se toho pohledu nabažit.

Fialové a tmavě červené exempláře kvetou vždy o něco později, ale vzhledem k počtu nalitých pupenů to bude také pěkný nášup.

Momentálně u nás pěkně prší, tak doufám, že i na chatě bude zalito. Jsem za ten déšt ráda, protože na zahradě bylo dost sucho a každá kapka deště dobrá.

Přeji hezké a klidné dny a těším se na odložení náhubku.

A tenhle znáte?

O dívkách se říká, že po pubertě rozkvétají, jsou v plném květu, stávají se z nich mladé ženy. Chlapci sice nerozkvétají, ale jsou v rozpuku, mužní a pučí. Někteří pučí více, někteří méně.

Před patnácti lety dozrával i náš současný ministra zdravotnictví Adam Vojtěch. Studoval gymnazium a uvažoval o právnické fakultě. V té době se zúčastnil známé pěvecké soutěže Super star a nevedl si vůbec špatně. V soutěži měl přezdívku Ken.

A teď ten vtípek

Porotce soutěže: "Vojtěchu, měl jsi raději zůstat doma."

Adam Vojtěch: "To ještě budete koukat, kdo zůstane doma."

Na procházce s Barčou

Včera jsme byly s Barčou na procházce. Nemáme to daleko, tak jsme šly na Vítkov. Bylo krásně, sluníčko svítilo a bylo znát, jak se lidé zase pomalu vracejí ke svým oblíbeným aktivitám. Kola, posilování v přírodě a ve volejbalovém klubu na venkovním hřišti docela dost hráčů plážového volejbalu.

S Barčou nejsou procházky jednoduché, protože neustále něco "čte", a tak dost často jen někde postávám.

Když jsme se vracely domů, musela jsem si vyfotit auto, zřejmě nějakého skalního fanouška skupiny Beatles. Jen mě tak napadlo, co by si asi na značku dal takový fanoušek třeba Jožky Černého. Nějak mě nic nenapadá.

Ani rouška nezná hranice

V současné době je situace taková, že ani ta rouška nezná hranice. Je asi jen málo zemí, kde její každodenní nošení není nutné. Stala se součástí našeho oblečení. ať chceme nebo nechceme, prostě tak to je.

Ale i taková rouška může mít své výhody. Není nutné dělat depilaci dámského knírku tak často jao obvykle, rtěnka není potřeba, zuby tzv. vyndavací zas tam dací můžeme klidně nechat doma a naše většinou zachmuřené, zakryté tváře nejsou tolik patrné.

Naopak si na svoji roušku můžeme namalovat třeba zářivý úsměv v barvě naší oblíbené rtěnky a ti, kterým chybí každodenní líčení mohou po stranách přidat zdravíčko. Možná budeme vypadat tak trochu jako Marfuša, ale úsměvy kolem nás to určitě vyvolá.

Jak já už se těším, až tenhle nutný doplněk odložíme. Všechny moc zdravím a přeji klidné dny!