Zatím klid a pohoda

Od úterý jsme zase na naší milované chatičce. Dopoledne jsem se ještě stavila za tátou s nákupem a nějakým jídlem a kolem 11 hodiny jsme už byli na místě.

Zatím je klid a pohoda, doufám, že nám to vydrží. Když jsme totiž před čtrnácti dny také odjížděli na chatu, nebylo to jednoduché. Také jsem se stavovala u táty a ještě jsem manželovi říkala, jak je táta v pohodě a jak dobře vypadá. Odpoledne volal z nemocnice, kam se nechal odvézt pro bolesti na prsou a vysoký tlak. Jeli jsme za ním do Prahy, pořád čekali, co bude. Všechna vyšetření dopadla dobře, ale až kolem půlnoci nám řekli, že si ho tam ještě nechají do rána. Jeli jsme zpátky a ráno opět do nemocnice. Naštěstí to nebylo nic vážného. Takže vím, že plánovat se nic nedá, ale doufat, že to tentokrát bude bez problémů, to můžu. 

Pár fotek z naší zahrady 

A ještě naše Barunka před stříháním. Už je jako koště, ale objednané jsme na příští čtvrtek. 

A co na to stáří ?

Minulý týden jsem z nudy, ve frontě u pokladny, pozorovala okolí a najednou se za mnou objevil kačer Donald. No, on to vlastně kačer nebyl. Byla to dáma ve věku tak 40-45 let s přifouknutými rty, ale teda hodně přifouknutými. Chtělo se mi smát, ale zvládla jsem to. Doma jsem o tom začala přemýšlet. 

Podotýkám, že mi je fakt úplně jedno, jestli si ženy nebo muži nechají vylepšovat svou vizáž u plastického chirurga nebo dobrým i méně dobrým tetováním. Je to samozřejmě každého věc, a to, že ve svém okolí nikoho tak extrémně vylepšeného neznám, neznamená, že je to špatně. Každý z nás je originál a se svým tělem si může nakládat tak, jak je mu libo. 

Jenom mě tak napadlo, co se třeba s takovým kačerem bude dít během přibývajících let. Vydrží ty rty už napořád nebo bude potřeba občas je přifouknout? Ochablá a povolená kůže celého těla je ve stáří přece obvyklá, takže tam mi ten kačer nějak nesedí. Možná, že časem povolí i on a pak bych teda ráda viděla výsledek. Nebo možná raději ne!  

Stejné to zřejmě bude i se současným módním tetováním, nejen tím vkusným, ale hlavně tím nevkusným až přehnaným, pokrývajícím velkou část těla. Odstranění je prý hodně bolestivé a hodně drahé. Naštěstí mě to trápit nemusí, ale stejně bych ty závěrečné fáze docela ráda viděla. Smíchu totiž nikdy není dost a navíc léčí. 

 

Čtení nejen na prázdniny

V poslední době jsem přečetla dvě knížky českých autorů. které se mi opravdu líbily, a tak se s vámi o ně podělím. Samozřejmě to není čtení pouze na prázdniny  nebo dovolenou, ale určitě vás dokáží pobavit kdykoli.

Patrik Hartl  Malý pražský erotikon 

Tento autorův román je díky jeho nadhledu a smyslu pro humor určen i pro ty čtenáře, kteří knížky o lásce zrovna nevyhledávají. Kniha mapuje život dvou pražských rodin a jejich dětí v dlouhém časovém úseku. Od přistěhování mladých rodin do prominentní oblasti až po dobu seniorských problémů a starostí. 

Lidské vztahy, skryté lásky, nevěra, výchova dětí sex.  

Ale rozhodně nic vulgárního, prostě o tom, jak to v životě chodí. Vtipné, čtivé a já se bavila. 

Marek Eben  Myšlenky za volantem 

Krátké fejetony, které vycházely v časopisech, sestavil autor do knížky Myšlenky za volantem. 

Milé, vtipné, občas k zamyšlení a občas k srdečnému smíchu.

Přečtete za jedno odpoledne a možná sek fejetonům budete často vracet. 

V úvodu M. Eben mimo jiné píše: 

Nikdy jsem neměl to srdce z knížky něco vytrhnout. Proto je tahle knížka ve formě kroužkového bloku, protože z bloku člověk vytrhne list jako nic a nemusí se trápit. Pokud někomu po přečtení zbudou jen desky, velice se omlouvám. 

Prázdniny jsou tady

Dlouho očekávané prázdniny jsou tady. Každoročně se na ně těší spousta malých i velkých školáků a nikdy to nebylo jinak. Začíná i čas dovolených, a tak se děti rozjedou s rodiči k moři, na hory, na tábory nebo na výlety po naší krásné zemičce. Někteří zamíří za babičkou a dědou, ale všichni si na dva měsíce odpočinou od školních povinností včetně rodičů. 

Na cestu do světa snů a přání posílám jedno moc roztomilé video. Také byste jí chtěli? 

 

Hrad Loket

Při nedávném pobytu ve Varech  jsme si jeden den udělali výlet i na hrad Loket. Hrad byl postaven před více než 800 lety a patří mezi nejstarší kamenné hrady v českých zemích. 

V roce 1788 byl podán návrh na přestavbu hradu na městskou věznici. Ta byla po rozsáhlých úpravách zprovozněna v roce 1822 a vězení tady bylo zrušeno až po roce 1948. 

Vězeňské kobky 

V Markrabském domě, který dne s slouží jako muzeum jsou vystaveny ukázky z navrácených loketských sbírek vč. originálu části loketského meteoritu, jednoho z nejstarších na světě. 

Zajímavé jsou i sbírky porcelánu, kde mě nejvíc zaujaly, kromě porcelánových souprav a hrnečků, hlavičky panenek z roku 1870.

Hrad byl od r. 1968 ve správě Památkového ústavu v Plzni a od roku 1992 je navrácen městu Lokti.