Pestrý týden

Právě končící týden byl pro mne docela pestrý. Nějaká práce, zábava, knihy a příjemná setkání. 

Hned v pondělí jsem začala s mytím oken, ale doby, kdy jsem umyla všechna najednou jsou pryč. Určitě bych to ještě zvládla, ale protože potřebuji od manžela pomoc při věšení záclon, pěkně jsem si to rozdělila do více dní. Jeho problémy s bolestmi nohou jsem nechtěla zvětšovat, nakonec do Vánoc je ještě času dost. Ale máme hotovo. 

Ve čtvrtek chodím cvičit, ale tentokrát jsem měla lístky na další generálku, tak jsme s kamarádkou vyrazily. Divadlo Metro je na Národní třídě a byla jsem tam vlastně poprvé. Zrekonstruované je od roku 2020 a celý prostor divadla je velice příjemný. Pohodlné sedačky a ze všech míst je opravdu dobře vidět. 

My jsme navštívily představení  Manželství v nesnázích . Komedie ve které hrají Lucie Vondráčková a Jaromír Nosek se opravdu povedla. Oba představitelé mě přesvědčili o tom, že divadelní prkna jim sluší mnohem lépe než filmové role nebo televizní seriály. 

Po představení jsme šly s kamarádkou obhlédnout nějaké obchody, Ježíšek se pomalu blíží, tak musíme být trochu v obraze. Nekupovaly jsme nic, jen se tak rozhlížely.

Za týden jsem přečetla tři knihy (pravda tu poslední dočtu dneska večer) a také jsme byli s Barčou u kadeřníka. Psí salon se nám přestěhoval trochu dál, ještě před rokem byl u nás v ulici a teď nás tam manžel odveze autem. Barču předám ke stříhání a my zatím jedeme nakupovat do Penny. Pravda, to její střihání se nám vždycky tak trochu prodraží právě o ten nákup. Najednou se nám hodí i to, co zrovna ani nepotřebujeme. No, nekupte to, když tam jsou akce.

V sobotu přišel na oběd syn s přítelkyní, v týdnu měl svátek a tak jsme si dali pečenou kachnu. Oběd se vydařil a společné chvíle byly příjemné.

Opět něco z knihovny

Minulý týden jsem zavítala do mé oblíbené knihovny. Jednak jsem všechny vypůjčené knihy už měla přečtené a pak tam na mě čekala jedna rezervace a tu bylo třeba vyzvednout. 

Dneska nabízím dvě přečtené kriminálky.

Ninni Schulman   Chlapec, který přestal plakat 

V malém švédském městečku vypukne v horké letní noci požár. Na místo v krátké době přijíždějí hasiči, ale i přes jejich rychlý zásah dům lehne popelem. Majitelka domu krátce po požáru podléhá těžkým zraněním. Z počátku kriminalisté pracují s možností, že dům byl zasažen bleskem. Během vyšetřování vychází najevo, že byl požár založen úmyslně. Zanedlouho hoří další dům a vyšetřovatelům je jasné, že mají co do činění se žhářem, ale k případu zatím nemají žádné vodítko, kterého by se mohli chytit. Přečetla jsem celkem rychle a můžu doporučit. 

Martin Goffa   Přiznat vinu 

Od tohoto autora už jsem toho přečetla víc, a tak, když jsem v knihovně narazila na jeho další detektivku, neváhala jsem ani chvíli. 

Příběh začíná v létě roku 1996, kdy v Praze beze stopy zmizí dívka, která se vracela z diskotéky. Okamžitě se rozjíždí intenzivní pátrání, ale policie zůstává bezradná. 

Detektivní příběh, k jehož konečnému a nečekanému rozuzlení dochází po více jak dvaceti letech se mi moc líbil. Autorův styl mi vyhovuje a jeho knihy mě zatím nezklamaly. 

Víkend jako malovaný

V pátek a v sobotu bylo opravdu krásně, alespoň na chvíli se ukázalo babí léto.  V pátek dopoledne jsme vyrazili na chatu, bylo potřeba udělat nějaké drobnosti na zahradě. Něco ostříhat, zazimovat růže a uklidit  begónie. Trochu mi jich bylo líto, protože pořád ještě nádherně kvetly, ale zima je za dveřmi, tak jsem jim jejich sezonu ukončila. 

Dojeli jsme si na oběd, kde jsme se po dlouhé době potkali s přáteli. Na skok od nás měli chatu, kterou před pěti lety prodali, takže se vídáme už jen sporadicky. Bylo to milé setkání, měla jsem velkou radost, že jsou v pohodě, protože oběma už je přes osmdesát let. 

Také jsme navštívili hřbitov, kde je příbuzenstvo mého manžela a pak jsme se vrátili věnovat zahradě. Sluníčko svítilo až do večera a vítalo nás i v sobotu ráno. Přesto jsme odpoledne jeli domů, neděle měla být deštivá a také byla. Ale bylo to fajn. I Barunce se na zahradě hodně líbilo.

Cesta ke hřbitovu jen zářila 

A poupátka se rozvinula do téhle nádhery 

Rozvíjej se poupátko

 Poslední asi tři roky dávám vánoční kaktusy přes léto na balkon, prý jim to dělá dobře a odvděčí se bohatým kvetením. Určitě jsem tuhle radu našla na nějakém blogu, protože do té doby moje kaktusy vůbec nekvetly, s některými jsem se musela i rozloučit. Pravda, mám už jenom tři a dva slibují, že se mám na co těšit. Jeden jsem přes léto na balkon nevyšoupla a nemá ani poupátko, takže na tom letním venčení asi fakt něco bude. 

Malý, ale snaživý bílý kaktus pomaloučku rozkvétá 

a na tenhle letitý jsem vážně hodně zvědavá 

                                                          

Divadlo ještě jednou

Opět vás zvu do divadla, tentokrát do Divadla pod Palmovkou na hru Ostře sledované vlaky. Stejnojmennou novelu napsal Bohumil Hrabal, který žil v Libni, nedaleko právě tohoto divadla. 

Předlohou novely byla skutečná událost, výbuch německého muničního vlaku v době protektorátu. 

Mladý novopečený  železničář Miloš Hrma se zaučuje na malé železniční stanici a zároveň prožívá ne zrovna úspěšné období dospívání. Kvůli milostným nezdarům se pokusí o sebevraždu Po neúspěšném pokusu se vrací do života a úspěšně  zvládá nejen život na železniční stanici, ale i intimní vztah k ženě. 

Bohužel i přesto příběh končí tragicky. 

Tentokrát Palmovka nezklamala. Představení je plné vtipných ale i těch více či méně tragických situací. Určitě můžu doporučit.

V roce 1968 byl stejnojmenný film, natočený Jiřím Menzelem, oceněn Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. 

Minulý víkend

Nový víkend už máme zase za dveřmi, ale já vám nabídnu pár fotek z toho minulého. Já už teď na chatu nejezdím, nijak mě neláká topit v kamnech, dělat Barče vrátného a hóóódně se bojím myší. 

Procházky lesem jsou sice moc fajn, ale pořád chodit sama mě moc nebaví, Ono se i v Praze dá vyrazit do přírody, do zajímavých městských zákoutí nebo míst, která vůbec neznám, třeba do okrajových pražských čtvrtí. 

Manžel minulý pátek na chatu vyrazil a docela mu přálo počasí. Bylo potřeba roztřídit a uložit do sklepa brambory na zimu, které kupujeme od místního pěstitele. Máme už je vyzkoušené, hodí se i do salátu a jsou moc dobré. Také bylo potřeba uklidit truhlíky a květináče a zbavit je nevzhledných a přerostlých květin. Já tam možná vyrazím některý den jen tak na otočku, trochu upravit pár květinových záhonků. 

Posílám pár manželových fotek z pátečního odpoledne a sobotního rána 

 a všem návštěvám posílám bramborové srdce 

První generálka v této sezoně

Ve středu jsme byly s kamarádkou na letošní první veřejné generálce sezony (tedy pro nás první) a laťka je nastavená opravdu vysoko. Divadlo Na Fidlovačce uvedlo hru Petera Shaffera Amadeus a myslím, že nadšené jsme nebyly jen my dvě. Opravdu skvělé výkony obou hlavních představitelů, Jana Holíka v roli Salieriho a Denise Šafaříka v roli Amadea i jeho ženy Konstance v podání Anety Krejčíkové. 

Známá hra je inspirována životními osudy génia Wolfganga Amadea Mozarta a jeho soka Antoia Salieriho. Dva skladatelé, kteří usilují o přízeň císařského dvora i vídeňského publika, ale i o lásku a pochopení. Strhující příběh o setkání geniality a průměrnosti, kde nechybí vášeň, humor ale i intriky, zejména ze strany Salieriho. Střetávají se tu talent a touha po slávě v souboji doslova na život a na smrt. Pokud také chcete přijmout pozvání na dvůr rakouského císaře Josefa II. a do světa klasické hudby, určitě neváhejte. 

Těšila jsem se už hodně

Minulý týden začalo po letní přestávce opět moje oblíbené cvičení. Tentokrát budu chodit ve čtvrtek, a tak jsem si ve středu všechno připravila, že druhý den vyrazím. Těšila jsem se fakt hodně. Sama se nedokážu ke cvičení donutit, a to i přesto, že mě záda v poslední době bolí už docela dost. Potřebuju k tomu ten impuls, že jako musím. 

Člověk míní, ale život mnohdy mění. Ve středu večer na mě z ničeho nic skočil nějaký bacil a bylo vyřešeno. Cvičení bude muset počkat. Pálení v krku, nepříjemný kašel a rýma. Bez horečky, ale necítila jsem se vůbec dobře. Na dnešek jsem na oběd pozvala syna s přítelkyní, ale dopadlo to tak, že jim manžel nakonec oběd odvezl. Dnešní oběd byl moje prvotina, tak jsem byla hodně zvědavá, jestli úspěšná. Se zvěřinou moc zkušeností nemám, přesto jsem se pustila do dančí kýty se šípkovou omáčkou. A musím se pochlubit, že oběd dopadl na jedničku, všem chutnalo, tak jsem měla radost. 

Úplně dobře se ještě necítím, ale už je lépe. Ve čtvrtek byl místo cvičení pyžamový den, prospala jsem většinu dne, takže nakonec to tak zlé nebylo. Teď se rychle zbavit kašle a rýmy, příští týden mě čekají dvě návštěvy divadel. Začíná nová divadelní sezona a k té patří i veřejné generálky, tak snad to tentokrát vyjde.

                              

                                         

A ještě jeden tip

Mám pro vás ještě jeden dobrý tip, sama ho využívám už tři roky. Jde o roční balení (360 ks) vitaminu D za 49,- Kč. Není to žádný vtip ani práce šmejdů, ale ověřený fakt. Objednáte přes internet, pošta vám za pár dní balíček doručí a vy už jenom zaplatíte shora uvedenou částku přiloženou složenkou nebo přes internetové bankovnictví. Opravdu se k ničemu nezavazujete a nemusíte objednat žádné další produkty.

Já sama používám ještě OmegaMarine forte s lososem, přípravek  je vyráběn v Norsku, ale to je moje volba, žádná podmínka nebo nutnost. 

Firma má produktů více, já chci hlavně upozornit na výhodnou akci vitaminu D.

Vyhledejte VitaSolaris, kde najdete formulář přímo na objednání tohoto produktu.

Docela dobrý tip

Tím, jak roky přibývají a sil začíná ubývat, přemýšleli jsme s manželem, jak budeme do budoucna řešit naši koupelnu. Máme tam hlubší vanu a ze zkušeností s mým otcem vím, že vstup i výstup byl docela tvrdý oříšek. 

Samozřejmě jako první řešení se nabízí zrušit vanu a nechat udělat sprchový kout. Ale ... My bychom se té vany neradi zbavovali, vana je přeci jenom vana a jiné řešení jsme neviděli. Takové poleženíčko ve vaně má něco do sebe, což jsem v posledních dnech opravdu ocenila. Doma byla zima jako v kostele, topení studené a taková teplá koupel pořádně rozehřála moje studené nohy a vlastně celé moje tělo. 

A dneska mi na tabletu vyskočila reklama na dvířka do vany (že by se už daly ovládat i myšlenky?), tak jsem hned začala pátrat. Malá  rekonstrukce je hotová během jednoho dne včetně montáže a připojení, takže máme s manželem o čem přemýšlet. Pohodlně vstoupíte do vany a je už jen na vás, jestli zvolíte sprchování nebo koupel. Zdá se mi to jako skvělé řešení.

A to je výsledek  

Návštěva divadla Na Zlatém jezeře

 Minulý týden jsme s manželem navštívili skvělé představení v divadle ABC, Na Zlatém jezeře. Vstupenky jsme měli koupené dlouho dopředu, a tak jsme byli rádi, že nám to tentokrát vyšlo, žádné onemocnění v souboru ani u nás. 

Děj komedie se odehrává na březích Zlatého jezera, kde každoročně tráví léto starší manželé, Ethel (Simona Stašová) a Norman (Ladislav Frej).  Norman je nepraktický, občas nerudný a zapomnětlivý profesor v penzi. Se svojí ženou se před lety potkal ve škole, kam Ethel nastoupila jako nová posila profesorského sboru. Je to chápající žena, která se s pochopením a noblesou stará o svého manžela i domácnost, kde nechybí ani vzájemný humor a nadhled. 

Po osmi letech přijíždí na návštěvu dcera Chelsy (Marika Procházková) s nastávajícím čtvrtým manželem a jeho puberťáckým synem Billem. Chelsy má se svým otcem nevypořádaný vztah, on nedovede projevit svoje city a často ji i po tak dlouhé době slovně napadá. Naopak nachází cestu k puberťákovi Billovi, který dokáže Normena vytáhnout z letargie a z obou se stávají přátelé. Společnou řeč naknoec najde i se svou dcerou.

Přestavení je zájezdové, třeba se objeví i u vás. Neváhejte, určitě stojí za zhlédnutí. 

Něco z knihovničky

 Tentokrát nabízím dvě knihy, každou s úplně jinou tématikou. Nejdříve moje oblíbené krimi. 

Barton Fiona   Vdova 

Psychologický thriller, jehož tématem je únos a vražda dítěte. Jean Taylorová je ženou muže obviněného z únosu a vraždy. Většinu života strávila v roli dokonalé manželky. která stála po boku svého muže za všech okolností. Po smrti manžela se o tento případ začne, na základě otázek veřejnosti, zajímat novinářka, pro kterou by byl rozhovor se ženou pedofilního vraha velkou výzvou, zvláště i proto, že Jean zřejmě něco tají. 

Autorka se zaměřila hlavně na psychologické vykreslení postav, jejich pohnutky, důvody jejich chování. I proto doporučuji těm, kteří mají psychothrillery rádi. Možná trochu zdlouhavější čtení, ale mně se kniha líbila. 

Jules Wate (Julie Caplin)   S láskou z Londýna 

Kniha z úplně jiného soudku než jsou moje oblíbené krimi příběhy. Občas si přečtu i nějakou romantiku a tohle byla kniha na pohodu. 

Hlavní postava Tilly pracuje jako vlásenkářka a maskérka v londýnské opeře a my se tak díky ní dostáváme do zákulisí divadla, které je pro většinu z nás tak trochu tajemným místem. Tady se Tilly seznamuje s novým šéfem IT oddělení, který chce všechny zaměstnance zapojit do programu s využíváním počítačové sítě. S velkým nadšením se ale u mnohých nesetkává. 

Romantika, kde nemůže chybět láska, ale ani humor a tak trochu i předvánoční atmosféra. 

Pohodové a odpočinkové čtení, které se mi líbilo. 

Sobotní odpoledne

V sobotu odpoledne bylo krásně, sluníčko lákalo k procházce a tak jsem opět vyrazila do lesa. Po docela vydatných deštích v minulém týdnu jsem myslela, že bych přece jen mohla najít nějakou tu houbičku, ale nepotkala jsem ani prašivku. Jen na začátku lesa byla jedna zavinutá bedla, kterou jsem tam nechala. 

Tentokrát bylo v lese příjemně a procházku jsem si užila. Cestou jsem potkala jednu jezdkyni na koni, dovolila jsem se, zda si je můžu vyfotit a souhlas jsem dostala. 

Také jsem objevila strom porostlý houbami až do samého vrcholu, říkám mu houbovník. 

Ještě pár fotek z louky a okolní cesty

a nakonec dvě fotky z naší návsi. Socha sv. Jana Nepomuckého a zvonička, která už svému účelu neslouží, ale pamatuji dobu, kdy se zvoněním oznamovalo úmrtí místního občana.

Takový krásný podzim mám moc ráda, věřím, že si ještě užijeme pěkné dny babího léta. 

O to se podělit musím

Tak takovou dobrotu jsem už dlouho neměla. Nevím, jak vy, ale já mám uzené a zauzené sýry ráda. Korbačiky, parenica, oštiepok, uzené sýrové rolky a copánky, pařený sýr koliba, to všechno můžu a ráda. 

Začátkem týdne jsme dostali uzený tvaroh, nikdy jsem o něm neslyšela a v obchodech neviděla. Moc jsem od toho nečekala, ale jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď. 

Musím říct, že pro milovníky těchto druhů sýrů je to fakt zážitek, prostě dobrota. Jen nevím, kde ho koupit. Musím se našeho dárce zeptat. Výrobek je polský, tipovala bych to na nějakou akci v Lidlu.

Znáte tento výrobek?