To musíte slyšet

 

Nádherná písnička Karla Gotta z roku 2016, která opravdu stojí za poslechnutí. Hudbu napsal Michal David a text Lou Fanánek Hagen. 

Veselí

To je název knihy Radky Třeštíkové, kterou jsem si půjčila v knihovně a první kniha od této autorky. 

Příběh třiatřicetileté Elišky, která se po letech v Praze vrací zpět na jižní Moravu ke svým rodičům do rodného domu, do rodného města Veselí nad Moravou. 

Začíná pro ni nový život, nová práce, hledání životního partnera, opětné společné bydlení s rodiči a vztahy mezi nimi, které byly a jsou ne vždy zrovna ty nejlepší. Příběh je psaný v moravském nářečí, což mi vůbec nevadilo, příběh nerušilo, naopak jsem to uvítala. 

Při čtení se někdy opravdu zasmějete, občas možná uroníte nějakou tu slzičku.

Oddechovka, kterou za sebe můžu doporučit. 

                                                    

 

A takhle to funguje

Pravidelné nošení roušky mně  nevadí, ale. Právě to ale je pro mě dost důležité. Nosím  brýle a každý kdo je na tom stejně ví, o čem bude řeč. Brýle se neustále zamlžují, stačí vejít do uzavřeného prostoru a jsem slepá jako patrona. Vyzkoušela jsem všechny možné rady, ale trvalý výsledek žádný. Jar, mýdlo, pěna na holení, iron, bez žádoucího výsledku.

Nadávala jsem už celkem dostatečně a tak mi manžel minulý týden přinesl z optiky přípravek, který má nepříjemnému zamlžování zabránit. Postupovala jsem přesně podle návodu.

Brýle nastříkat z obou stran, nechat zaschnout a vytřít do sucha hadříkem z mikrovlákna. Jak psali, tak jsem učinila. A výsledek? 

Ještě pořádně vytřu i to druhé sklo a bude to fungovat. Určitě se mi skla mlžit nebudou !!!    

Svítím, svítím a svítím

S podzimním počasím pro mě nastává čas  zapalování svíček, nejen na hřbitovech, ale hlavně doma. Mám to moc ráda, uklidňuje mě pohled na plápolající svíčku a navozuje příjemnou atmosféru. K dnešní příjemné atmosféře přispěl i sluníčkový den, protože u nás sluníčko nesvítilo celý týden a to mi dost chybí. Jsem na prosluněném dni tak trochu závislá, hlavně moje nálada se se slunečním svitem podstatně mění k lepšímu, pošmourné dny odrážejí i pošmournou náladu. 

Svíčky si ráda zapaluji i v letních večerech a třeba při skleničce červeného vína se kochám tak jako doktor ve filmu Vesničko má středisková. 

Všem přeji krásné a klidné dny, navečer si zapalte svíčku, uvařte dobrou kávičku nebo čaj, pusťte si pěkný film nebo sáhněte po knížce.  My tu škaredou dobu přece zvládneme. 

                                              

Školní jídelna

Tentokrát budou moje vzpomínky na školní jídelnu, přestože sama jsem do ní nechodila. Moje mamka byla se mnou a s bráchou doma až do mých 16ti let, a tak jsme samozřejmě chodili na obědy domů.

Jak já jsem spolužákům záviděla, že mohou chodit na obědy společně. Ovšem vzhledem k tomu, že moje babička byla kuchařkou na naší škole, mohla jsem alespoň občas na oběd zajít. To bylo radosti, fakt vážně.  

Na jídlo jsem nebyla a vlastně ani teď nejsem nijak náročná, takže mně obědy chutnaly a navíc jsem byla ráda, že můžu s ostatními dětmi pěkně postát ve frontě a společně poobědvat. Je to divné, ale pro mě to nebyla žádná nuda, tak jako doma s bráchou.

Na některých dětech zanechaly školní obědy následky ve formě celoživotního odporu k některým jídlům. Mezi ty hodně neoblíbené patřila koprová omáčka, rajská polévka a především špenát. Ani moje děti se těmto neoblíbeným jídlům nevyhnuly, ať už ve školce nebo ve škole. U dcery jsem to se špenátem skoulela na to, že když ho bude jíst, narostou jí dlouhé vlasy. Pár let tomu věřila, ale dávno už je to pro nás jen jedna veselá  historka. 

Školní stravování v dnešní době posoudit neumím. Někde se vrhli na zdravou výživu, která ale ne každému dítěti vyhovuje a chutná. Dnešní děti milují hranolky, kečup, těstoviny, tousty a možná i párek v rohlíku. V pražských nákupních centrech bývá u McDonalda a KFC tolik dětí školou povinných, až se kolikrát nestačím divit, přestože ani ceny tam nejsou zrovna nejnižší. 

To, že každý máme rád něco jiného, je jasné a přirozené. Někomu se se zavděčíte pohárem se šlehačkou nebo sladkým zákuskem, jinému zase obloženým chlebíčkem, například.  Myslím si ale, že by děti měly mít stravu co nejvíce pestrou, a to ta v KFC rozhodně není.

Také jste měli v dětství svoje hodně neoblíbená jídla?