Pamatujete si na památníčky? Ve škole ho měl skoro každý, hlavně my holky. Na první stránce většinou bylo takové upozornění, že můžeš kreslit, můžeš psát, ale listy netrhat. Potom už následovaly více či méně zdařilé malůvky a básničky většinou od spolužáků, ale i od rodičů, sourozenců, učitelů. Pro mne dostat od spolužáka památník byl docela oříšek, řekla bych přímo ořech. Malování nebyla moje silná stránka, takže jsem různě obkreslovala, kopírovala, ale hlavně jsem to brala nesmírně vážně. Dodnes mám památníčky schované.
Později na střední škole jsme si my holky zavedly místo památníčků obyčejné školní sešity. Byly to vlastně také takové památničky. Spolužáci nám do nich psali citáty, básničky nebo jen obyčejná přání. Mám v nich vzpomínky nejen na ně ale i na profesory, kamarády mimo školu i kamarády z prázdnin.
To už je tak dávno, ach jo!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat