čtvrtek 12. července 2018

Když se nedaří, co se dařit má

Určitě každý zná dny, kdy už ráno tušíte, že dneska vás asi čeká den blbec.
Takový fiktivní den pracující ženy může vypadat třeba takhle.
Probudíte se a zjistíte, že jste zaspala. Sakra, zrovna dneska je hned ráno porada. Vystartujete z postele, koupelnou proletíte jako blesk, oblečete první na co narazíte, v předsíni sáhnete po kabelce a spěcháte na tramvaj. Řidič zřejmě také nemá svůj den, zavře vám dveře před nosem a vy s jadrnou poznámkou čekáte dál.
Šéfovi se omluvíte, ale přesto si vyslechnete poznámku o dodržování pracovní doby. Těšíte se na kávičku, připravíte do konvice vodu, hrneček, ale ouha, káva došla. Kolegyně vás ve štychu nenechá, tak si tu kávu přece jenom dáte.
Den se vleče, vyřizujete jeden nepříjemný hovor za druhým. Už se těšíte domů na klid a pohodu. Konečně padla.
Usadíte se v tramvaji a najednou nad vámi stojí revizor. Automaticky sáhnete do kabelky pro průkazku, ale ta zůstala doma v druhé kabelce. Tak to bude s pokutou, co se dá dělat. Hlavně ať už jsem doma.
Ve dveřích vás čeká ubrečená dcera, která ztratila mobil a syn s hláškou , že si na něho úča zasedla, vám dává podepsat tento týden už druhou poznámku.
Manžel má také náladu pod psa a děsnej hlad.
Večer zvoní telefon. Tchýně vám vesele oznamuje, že tenhle víkend už určitě přijede.
No a není tohle den blbec?

Žádné komentáře:

Okomentovat