Tak tuhle větu pronesla moje drahá sestřenice, když jsme probíraly fakt, že obě máme problémy s usínáním a jak na to. Já evidentně častější, a proto si pomáhám práškem na spaní, teda jenom půlkou. Důvěrně mu říkám "hajásek", ale každý den opravdu nezobu.
Tím opadaným stromečkem má sestřenice na mysli můj mozek a jeho, prý pravděpodobné následné blbnutí. Občas blbnu, to je pravda, ale jestli za to může hajásek, tím si tak jistá nejsem. Ale, kdo ví!
Můj lékař mi prášky předepíše na požádání a nikdy ho nijak nezajímalo, kolik a jak čast si zobnu. O jeho možné návykovosti (na ten prášek, ne na pana doktora)samozřejmě vím, ale tak blbě na tom ještě nejsem.
Začala jsem používat jednu starou babskou radu, které jsem sice moc nevěřila, ale překvapivě mně zatím pomáhá.
Před usnutím osprchovat nohy studenou vodou. Od kolen dolů alespoň jednu minutu.
Proč to tak funguje se pouze domnívám. Krev se stahuje do studených končetin, aby se opět prohřály a tím dochází i k částečnému odkrvení mozku. Přichází únava a pocit spánku. Stejný pocit určitě znáte např. po obědě, kdy krev pomáhá zpracovat potravu v žaludku a vám se začíná chtít spát.
Jestli to tak opravdu funguje, nevím, ale zatím je to účinné. Potřebuju přece ten svůj stromeček nějak chránit.
Žádné komentáře:
Okomentovat