Potěšení pro oko

 Na zahradě už mám zasazené všechny kytičky, které jsem si pro tento rok naplánovala včetně bylinek, které jsou jednoleté a je potřeba je doplnit. Snad se jim bude dařit, i když zem je příšerně suchá a nějaký ten déšť by byl vážně potřeba. Pokud jsme na chatě, tak pravidelně zaléváme, jinak to budou muset zvládnout. Naštěstí není naše nepřítomnost nijak dlouhá, tak se snad budu mít z čeho těšit. 

V pátek jsem vyrazila na louku a přece jen si mi podařilo nějakou tu květenu posbírat. Mám moc ráda kopretiny, které doma nemusím, ale venku udělají radost. Zatím jen začínají kvést, nějaké máme i na zahradě. Staré konve na mléko mají po zlatém dešti druhou várku, tentokrát i trochu barevnější. Naběračky jsou čerstvě osazené, přes zimu mi netřesky vymrzly. 

Snad moje fotky alespoň trochu potěší i vaše oko.

Divadlo Rokoko

Nedávno jsem navštívila divadlo Rokoko a nové představení Herečka sobotní noci. Komedie psaná přímo pro herečku Pavlu Tomicovou se opravdu povedla. Alespoň já jsem byla hodně spokojená.

V příběhu je hlavní hrdinkou dospělá, tak trochu naivní žena, jejímž dětským vzorem je pohádková postava Pipi Dlouhá punčocha. 

Svůj život naplňuje dobrými skutky pro lidi kolem sebe a to dobro se rozhodla dávat za každou cenu. Příběh se odehrává v době Vánoc, kdy za touto trochu podivínskou paní přijíždějí dva sourozenci, kteří společně trávili dětství. Na dětství vzpomínají ve svých vzpomínkách, přáních a tajemstvích. 

Pavla Tomicová je nejen skvělá komička, ale dokáže vám vehnat i slzy do očí. Byla jsem překvapená, jak krásně zpívá. 

Od samého začátku je i publikum vtaženo do hry a myslím, že spokojenost byla na obou stranách. 

V dalších rolích se představí Dana Batulková, Petr Konáš a Radim Kalvoda. 

V dnešní době je takový zážitek  opravdovým pohlazením po duši. 

Ze zahrady mám radost

Včera jsme se vrátili z chaty i když jsme tam původně chtěli zůstat do pondělí. Přijeli jsme sami bez našeho psího ochranáře, protože Barunka ochranář zůstala na chatě. Syn musí dobrat nějakou starou dovolenou, tak si jí tam nechal. Určitě se bude mít lépe, než v Praze. 

Dosázela jsem poslední kytky a budu doufat, že přežijí Pankráce, Serváce i Bonifáce. Snad už nás žádné mrazy nečekají. Radost mám z rododendronů, které už rozkvétají s plnou vervou. Zatím jen žlutý a bílý, ostatním rododendronům a azalkám to trvá trochu déle. 

Také jsem si do vázičky natrhala nádherné pomněnky, jejich modrou barvičku mám hodně ráda. Podobnou barvu očí má totiž i naše dcera. Mějte krásné dny a na zahradách raději jen s mírou nebo s Mírou.

Opět něco ke čtení

 Tentokrát vám nabídnu takový "dvojromán" od dramatika, režiséra a spisovatele s typickým až neuvěřitelným smíchem, za který prý se sám stydí.

Patrik Hartl: Okamžiky štěstí 

Tato kniha je vlastně taková kniha 2v1. Sami se můžete rozhodnout, z které strany začnete číst. Je to příběh dvou sourozenců, vysokoškolačky Veroniky a středoškoláka Jáchyma. 

Život jim ukáže i tu svoji krutou stránku, a to, když jim zahynou rodiče při autohavárii. Každý z nich se se situací srovnává po svém. Přesto si oba uvědomují, jak vzácné jsou okamžiky, kdy mohou být spolu, kdy dělají chyby a snaží se je napravovat, kdy doufají, věří, kdy se zamilovávají. 

Je úplně jedno, který příběh začnete číst jako první. Při čtení toho druhého vám totiž všechny dílky zapadnou na to správné místo a vy dostanete ucelený příběh. 

Některé situace jsou někdy až těžko uvěřitelné, ale možná i takový může být život. Mně se kniha líbila. 

Vlk také sliboval

 V pohádce sliboval vlk neposlušným kůzlátkům maminku, nám meteorologové na sobotu celý den jasno. Maminka to nebyla a vymetená sobotní obloha také ne. Přesto byl víkend parádní. Na chatu jsem dovezla další dvě tašky kytiček, tentokrát z Pražské tržnice, tak jsem měla o zábavu postaráno. Vysázela jsem všechno, co bylo potřeba a v sobotu odpoledne byl čas na procházku v lese. 

Tentokrát jsem vyrazila do bukového lesa, kterému se říká Bukovec, to dá rozum, že se nebude jmenovat  Borovec. Před lesem je malé hřiště, kam občas chodí starší a pokročilí pánové hrát fotbálek a každý rok se tam pálí čarodějnice. I letos už byla vatra připravená, na vrcholku zatím chyběla figurína čarodějnice, takže na místě ještě probíhaly nějaké úpravy, aby bylo na večer všechno připravené. 

Cestu lesem mi zpříjemňoval ptačí koncert a úžasný klid. Doufám, že i vy jste si užili příjemný víkend.