pátek 29. prosince 2017

Ať se daří v novém roce

Uteklo to jako voda a před námi je další nový rok. Všem milým návštěvám mého blogu přeji, ať je ten příští rok spokojený , klidný, plný úspěchů a splněných přání a hlavně plný zdraví, protože zdraví, to je v životě opravdu to nejdůležitější.
Spolu se mnou přeje samozřejmě i Barunka


sobota 23. prosince 2017

S rakvičkou do rakvičky?

Můj muž měl v jedné bezlepkové prodejně objednané rohlíky, veku a vánočku. Šli jmse si objednávku vyzvednout a všimli jsme si, že mají i rakvičkové korpusy. Máme je rádi, tak jsme si je koupili. I běžné rakvičkové těsto je vlastně bez lepku a proto mě zajímalo složení. Ještě teď mám oči vykulené jako Hurvínek. Co to je pohonná hmota (propan, butan) ? To znám jako bombu, kterou používáme na chatě ke sporáku.
Mám tomu fakt rozumět jako s rakvičkou do rakvičky? Tak to jsem asi měla koupit ještě pár věnečků ...


čtvrtek 21. prosince 2017

Ten váš je určitě nejlepší

Tak už je to opravdu tady, v ulicích se objevují kádě, kde se chudáci kapříci připravují na svojí posledni cestu, cestu na naše štědrovečerní stoly. Ne v každé rodině se připravuje kapr, ale bramborový salát téměř určitě ano. A v každé rodině mají ten nejlepší na světě. Co rodina, to trochu jiná příprava. Někdo přidává hrášek i tvrdý sýr, někdo používá místo majonézy jogurt, někde dávají vajíčka a jinde zase ne.
Jeden pražský šéfkuchař dokonce tvrdí, že do salátu nepatří salám! To si teda fakt představit neumím. I když představit ano, ale to už by nebyl ten pravý bramborový. U nás se dává a ještě to musí být gothaj.
Při pátrání po historii této lahůdky se zdá, že náš vánoční salát má kořeny v Rusku. Velmi podobný je tam známý pod názvem Olivje, podle jména kuchaře, který v 19. století připravoval salát pro nejvyšší patra moskevské společnosti.
V Čechách se začal na svátečních tabulích objevovat až na přelomu 19. a 20. století.
V kuchařce M.D. Rettigové je recept s využitím zbytků z minulých dnů, který současný bramborový salát připomíná. Rettigová radí smíchat zbytky šunky, uzeného jazyka či studené pečeně s majonézou a přidat za tepla pokrájené brambory s cibulí.
V další známé kuchařce Marie Sandtnerové už jsou na salát uvedeny dokonce čtyři recepty.
Ať už recept pochází odkudkoli, bez bramborového salátu si štědrovečerní večeři představit neumím. U nás se ještě ke smaženému kaprovi podává, kromě citronu, čerstvě nastrouhaný křen, a to je teprve dobrota.
Tak si nechte chutnat, protože právě ten váš salát bude určitě nejlepší na světě. Náš teda ano.


pondělí 18. prosince 2017

Adventní procházka

Sluníčko za okny nás vylákalo na dopolední procházku. Vyrazili jsme na Vinohrady do Havlíčkových sadů. Nemáme to daleko a protože jsme tam nebyli už opravdu dlouho, byla volba jasná.
Havlíčkovy sady neboli Grébovka je celkem rozlehlý anglický park. V areálu je nádherná novorenesanční vila, Pavilon, vinice s Viničním altánem, Grotta a dvě usedlosti Horní a Dolní.
Po smrti majitele Gröbeho zpřístupnili dědicové areál veřejnosti za poplatek, na čas ho také pronajali císařské rodině Habsburků. V roce 1905 odprodali dědicové vilu i s pozemky vinohradské obci, která celý areál zpřístupnila pod názvem Havlíčkovy sady.
Dvoupodlažní vila sloužila za druhé světové války jako sídlo Hitlerjugend, od roku 1953 to byl Dům pionýrů a mládeže.
V současné době je v prostorách vily vzdělávací středisko, výzkumné centrum a knihovna.
Pavilon byl také kompletně zrekonstruován a nyní slouží jako zahradní kavárna i s replikou historické kuželkové dráhy.
Nádherná je umělá jeskyně Grotta a Viniční altán v poměrně rozsáhlé vinici, kde se, mimo jiné, koná každoročně Vinohradské vinobraní.
Park, který je dalším krásným koutem Prahy, určitě za procházku stojí. Na jaře a v letních měsících bude procházka určitě ještě příjemnější.


středa 13. prosince 2017

Vybírat dárky je umění

Vánoce už se blíží celkem rychle, řekla bych, že hodně rychle a na výběr dárků zbývá čím dál méně času. V této disciplíně jsem nebyla nikdy žádný odborník , v originálním výběru už vůbec ne. Vrcholem mé originality byly dárky, dávané pro mé blízké, opravdu důkazem mého "umění". A tak se téměř se železnou pravidelností pod stromečkem objevovaly bačkory, sada mýdel, ponožky, kombiné případně zástěra. Přesto měli obdarovaní pokaždé radost a Ježíškovi děkovali.
Vybrat vhodný dárek je opravdu umění a jsem přesvědčená, že na jeho ceně vůbec nezáleží. A už vůbec neplatí úměra čím dražší dárek, tím větší radost obdarovaného. I když můžeme vybírat dárky opravdu netradiční např. seskok padákem, let balonem nebo pobyt s lázeňskými procedurami, obrovskou radost stejně udělá dárek vlastnoručně vyrobený nebo dárek s jednoduchým nápadem, vymyšlený a vytvořený přímo na tělo.
K tomu, abychom udělali velkou radost, stačí někdy docela málo.
Mého muže kdysi velmi potěšil prakticky malý dárek od dcery. Mezi spoustou rodinných fotek objevila jednu, na které byl můj muž, tehdy asi čtyřletý, se svými rodiči v Praze na Václavském náměstí. Fotku schovala, dala zarámovat a dárek byl na světě. Od té doby má své trvalé místo na poličce v ložnici.
Dokonce i peníze se dají darovat jinak než v obálce. Stačí porcelánová nebo keramická pokladnička-prasátko. Darovanou částku rozměníte na 50ti koruny, naplníte prasátko, zabalíte do celofánu s pěknou mašlí, a tak trochu tradiční-netradiční dárek je na světě. U mých dětí úspěch měl. Tady by ta úměra zřejmě zafungovala, čím větší prasátko, tím více se do něho vejde.
Prožívejte klidné adventní dny s vůní františků, purpury, světlem svíček a dobrou náladou. Ani ten úklid není třeba přehánět.