Před více než čtyřiceti lety jsme s mojí sestřenicí vyrazily na dovolenou do Bulharska. Byla to naše první cesta letadlem, a tak je celkem jasné, že jsme obě byly patřičně vykulené. Usadily jsme se v letadle na patřičná místa a po chvíli nám letuška rozdala cucavé bonbony, které pomáhají vyrovnat tlak tak, aby nedošlo k zalehnutí uší.
Něco málo jsme o tom věděly, a tak jsme okamžitě začaly bonbony cucat. Motory letadla už pořádně hučely, kabina se otřásala a z našich bonbonů už nezbylo téměř nic. Na moji otázku, jak už jsme asi vysoko, odpověděl u okénka sedící pán, že jsme se ještě neodlepili od země. Co teď, vždyť my už žádný bonbon neměly?! S hrůzou jsme čekaly, co se bude dít. Nedělo se samozřejmě vůbec nic, uši nám naštěstí nezalehly, ale cesta přece jenom tak příjemná nebyla. Letadlo se dostalo do bouřky a díky turbulencím to s náma párkrát docela nehezky zamávalo. Na první let nic moc, zvláště, když si člověk uvědomí, že tehdejší typ letadla TU 134 je k vidění už leda tak v muzeu.
Ale my jsme tenkrát byly šťastné, protože jsem konečně byly u vytouženého moře. Ubytování by pro dnešní generaci bylo asi jako z pravěku, ale tenkrát nic zvláštního. Stany, kadibudky a voda z jednoho kohoutku, už ani nevím, pro kolik lidí. Tenkrát nám to přišlo úplně normální a ono to fakt normální bylo.
Užívaly jsem si 14 dní, většinou jsme byly celý den u moře. Na pláži byla jediná maringotka, kde jsme mohly nakoupit pár základních věcí, a to bylo tak všechno.
Chtěly jsme se domů vrátit co nejvíce opálené, tak jsme v té maringotce kupovaly slunečnicový olej v plechovkách, a tím se poctivě natíraly. Při představě tehdejší hygieny, která probíhala v umyvadle s ohřátou vodou z již zmíněného kohoutku, se mi ježí vlasy. Tenkrát ne!
Domů jsme se vrátily spokojené a hlavně OPÁLENÉ! A protože takhle krásné jsme přijely už v červnu, užívaly jsme si závistivé pohledy těch tvarohově bilých kolem nás.
Protože se mi v Bulharsku líbilo, říkala jsem, si zkusíš to zase a znova. Ono těch možností trávit dovolenou u moře zase tolik nebylo. Znova jsem to zkusila později s manželem a pak jsme to ještě několikrát znova a znova opakovali s našimi dětmi. Možná bych to zkusila znova ještě jednou, uvidíme!
Žádné komentáře:
Okomentovat