Třídenní výlet do Bratislavy se vydařil po všech stránkách. Na cestu jsem se těšila jako malý dítě, hlavně na cestu vlakem. Tenhle dopravní prostředek jsem v životě využila jenom párkrát a vzhledem k dnešnímu vybavení vlaků je cesta pohodlná, příjemná a rychlá. Zklamaná jsem rozhodně nebyla a nějaký ten výlet vláčkem ještě určitě zopakujeme.
Na Slovensku jsme byli párkrát v Tatrách, ale Bratislavu jsme neznali. Historická část se nám líbila moc. Úzké uličky, kostely, předzahrádky, které vůbec neubíraly na půvabu města a kde zvláště turisté ocení klidné posezení a příjemnou obsluhu. Hodně jsem byla zvědavá na modrý kostel sv. Alžběty Uherské, který mě opravdu nadchnul. Nádherně modrá barva kostela doslova září. Interiéry jsou také v modré barvě, bohužel nahlédnout se dá pouze skrze zamčené dveře.
Za naší třídenní návštěvu jsem nějak nepochopila fungování místní městské dopravy, respektive tramvají. U nás v Praze jsem zvyklá, že tramvaje stejného označení jezdí v obou směrech. Ne tak v Bratislavě. Vystoupíte na zastávce, jdete si prohlédnout město, vracíte se na zastávku a zjistíte, že v opačném směru tramvaj
a) vůbec nejede
b) jede, ale ve stanici nestaví
Stalo se nám, že najednou jela tramvaj po jednokolejné trati, a tak jsme při zpáteční cestě trochu tápali, než jsme našli tu správnou zastávku. Možná to chtělo delší návštěvu, aby to i Pražák pochopil.
Ale přivezla jsem si mašlovačky z pravých husích brků a mletou sladkou i uzenou papriku, tak je vše odpuštěno ...
Žádné komentáře:
Okomentovat