I to se stává

Při každém příjezdu na chatu mám takový svůj rituál. Před chatou upustím tašky na lavičku a jdu obhlídnout zahradu. Jak to roste, jak to kvete, co mi zase ze záhonku vyhrabali kosáci, kam jako první vyrazit s konví. Pak na sebe hodím staré tričko a jdu vybalovat. 

Dneska dopoledne jsme dorazili, tašky už mám vybalené, ze zahrady přišel manžel a povídá, že jde kopat hrob. V první chvíli jsem se lekla a říkám si, je to tady. Přepadení tím nevítaným Němcem. Ale všechno bylo jinak. 

Zatímco já kontroluji zahradu, první kroky mého muže vedou k bazénu a právě tam objevil toho nebožtíka. V bazénu se utopila veverka a přestože stromy nejsou hned vedle, něco se pokazilo. 

Vzpomínám si, že asi před pěti lety jsem jednu veverku zachránila ze zahradního sudu na vodu. Seděla jsem v altánku, brouzdala na internetu a najednou jsem slyšela, jak něco žuchlo do sudu. Trochu jsem měla obavu, co tam najdu, co když to bude myš, to teda asi nedám. 

Myš to nebyla, do sudu spadla veverka. Hned vedle mám v malé kůlně plastové umyvadlo, tak jsem ji nabrala do něj, ona se jen otřepala a ve vteřině byla pryč. Tahle takové štěstí neměla, ale i to se stává. 

Já všem přeji jen hezké letní zážitky, klid a pohodu.