sobota 28. června 2025

Přečetla jsem

Čtu hodně, do knihovny chodím často, ale v poslední době jsem nepřidala žádnou recenzi, tak to musím trochu napravit.  

Klabouchová  Petra   U severní zdi 

Tak tahle kniha je fakt síla, ale myslím, že by se o ní mělo vědět,  hlavně o době o které se v knize píše. 
Pár let po 2. světové válce, kdy nastupuje doba budování socialistického státu, nastupují ruku v ruce další zvěrstva, prováděná na vlastních lidech. Autorka vypráví příběhy politických vězňů a vězeňkyň v pankrácké věznici, které si normální člověk nedokáže ani představit. Ani mnozí pamětníci té doby neměli představu o tom, co se tam odehrává. Ponížení, mučení a mnohdy smrt jako vykoupení z té hrůzy a konec v hromadném hrobě v Ďáblicích, dnes hrob obětem komunistického režimu. 
V 50. letech se režim obával hlavně těch, kteří s ním nesouhlasili, a proto byl i strach jejich zbraní. Je neuvěřitelné, jak se najednou dokáže změnit člověk, který do rukou dostane třeba jen kousek moci, kde se v něm najednou bere ta krutost a nenávist. Hodně emocí, kruté zacházení, silné čtení, ale i takhle to bylo. Mělo by se o tom vědět, vždyť spousta těch lidí dožila i po revoluci klidný život bez potrestání. 




5 komentářů:

  1. Evi, souhlasím, že jsou věci, které by se neměly zapomínat. A smutná padesátá léta patří mezi je.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
  2. Knížky se trochu bojím, ale doma v knihovně už ji mám. Určitě si ji brzy přečtu. Hezký víkend, Evi 🌞🍀

    OdpovědětVymazat
  3. Evi,tuhle knihu bych si ráda přečetla a tak se po ni v knihovně podívám.Co se dělo v padesátých letech u nás ve městě, jsem,jako hodně zvídavé dítě slyšela od rodičů.
    Co vytrpěli proto,že jejich rodiče byli živnostníci.V Turnově se děly špatné věci.To by bylo na dlouhé psaní.Hezký den

    OdpovědětVymazat
  4. Jak krátká je lidská paměť... Připomínat, připomínat! I když to je strašné čtení...
    Evi, měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Poohlédnu se po ní v knihovně.
    Měj pěknou neděli !
    Hanka

    OdpovědětVymazat