Nejnebezpečnější strom na světě

Většina z nás si Karibik představuje jako ráj na zemi. Sluníčko, moře, krásné bílé pláže, naprostý klid a pohoda. Ovšem pouze do okamžiku, kdy narazíte na nádherný strom s bohatou korunou a plody, podobné malému jablíčku.

Mancinella obecná je zřejmě nejjedovatější strom na světě. Před třemi staletími rostl po celém Karibiku, dnes se nachází pouze v několika oblastech na Floridě.

Strom obsahuje leptavou látku, která se nachází ve všech jeho částech od kořenů až po korunu. Domorodci měli kdysi pro mancinellu široké využití. Šípy namočené v míze zaručovaly jistou smrt pro nepřítele, zajatce přivázaného ke stromu míza úplně rozložila a listy vhozené do vodního zdroje nepřítele nemilosrdně likvidovaly.

Extrémní vyrážky, kruté otravy organismu, oslepnutí, to všechno má tento strom na svědomí. Nebezpečné může být i schování před deštěm pod jeho korunou.

Těchto stromů se už mnoho nevyskytuje a ty zbývající jsou označeny výstražným červeným křížem nebo červenými pruhy.

Netušila jsem, že takový likvidátor vůbec existuje, na obrázku spíše láká svým stínem k příjemnému poležení.

Paňáca z ponožky

V tomto týdnu hodně pršelo, vody je málo a tak je to jedině dobře. Takový mokrý den přímo vybízí k lenošení s knížkou nebo k různému tvoření. Docela dlouho jsem tu měla dětské froté ponožky, tak jsem se opět pustila do tvorby ponožkového panáčka. Ponožka mi stačila jenom jedna, tak vím, co dělat při dalším propršeném dni.

Novinka v jídelníčku

V každém věku se něčemu učíme, seznamujeme se s novými věcmi, možnostmi všeho druhu a zrovna tak i s novými potravinami, ovocem a zeleninou.

Když jsem byla holka, tak se u nás vařila mrkev, kapusta, zelí a občas špenát. Moje matka ve vaření žádný experimentátor nebyla, o lilku, brokolici nebo chřestu a cuketě jsme ani nevěděli. Vařila výborně, ale jen klasiku.

Já se do jídelníčku přece jen snažím zařadit téměř vše, ale chřest, ten byl u nás teprve objeven.

Muž našel na internetu opravdu jednoduchý recept a protože se rád pouští do nových receptů, bylo to na něm. Jídlo opravdu za chvilku a fakticky dobré.

Vařený chřest

1 svazek bílého chřestu

2 vejce

máslo

sůl, pepř

tvrdý sýr ( v původním receptu není)

pažitka nebo petrželka

Chřest pořádně oloupeme, aby nebyl hořký a dáme do osolené vody vařit na 8 minut. Vejce uvaříme nahniličku 4 minuty (v původním receptu se vejce dala vařit přímo do kastrolu s chřestem). Uvařený chřest pokrájíme na menší kousky, na talíři opepříme, polijeme rozpuštěným máslem, přidáme rozkrojené vejce, posypeme pažitkou a strouhaným sýrem.

Jako příloha je výborná bagetka s máslem.

Žádná věda, ale jednoduchá a rychlá večeře. A vážně dobrá!

Jó, třešně zrály

Někde už opravdu třešně i dozrály, třeba v takovém Španělsku. Ty totiž prodávají na pražském farmářském trhu za neuvěřitelnou cenu, pouhých 400,- Kč za kilo. No, nekupte to! Nejsou to jenom třešně, které nás udivují svojí cenou, ale meruňky a jahody už dostupné jsou.

Právě začíná sezona pečení ovocných koláčů, ovocných knedlíků, zavařování a výroba domácích džemů a marmelád. Každý máme svoje osvědčené recepty, na které nedáme dopustit, ale v jednom časopise jsem (kromě jiných receptů) našla dva, pro mne docela zajímavé. Podotýkám, ještě jsem nevyzkoušela, ale určitě vyzkouším. Tu buchtu s višněmi prozatím nahradím ovocem jiným, určitě bude chutnat i s rybízem. Ten totiž na zahradě máme.

Višňová buchta se smetanou

2 vejce

1 hrnek cukru

1,5 lžičky prášku do pečiva

200 g zakysané smetany

100 g másla

1 vanilkový cukr

1,5 hrnku polohrubé mouky

1 hrnek višní

Máslo rozpustíme a necháme vychladnout. Cukr smícháme s vejci, přidáme zakysanou smetanu a vychladlé máslo. Vmícháme mouku, vanilkový cukr a prášek do pečiva. Na menší plech dáme pečící papír (nebo vymažeme a vysypeme moukou), nalijeme těsto, zasypeme vypeckovaným ovocem. Pečeme cca 30 minut na 180°C.

Borůvková marmeláda

1 kg borůvek

500 g cukru krystal

1 gelfix

4 lžíce vody

Borůvky s vodou přivedeme k varu. Gelfix smícháme se dvěma lžícemi cukru a přidáme k borůvkám. Stále mícháme a vaříme cca 2 minuty. Přidáme zbytek cukru a vaříme dalších 5 minut. Hrnec odstavíme a ještě horkou směs plníme do sklenic, které uzavřeme a postavíme víčkem dolů.

Vychladlou marmeládu umístíme tak, aby nebyla vystavena přímému světlu.

Návrat k normálu

Včerejším dnem jsme se zase o trochu víc přiblížili k normálnímu životu. Roušky už převážně jen při nákupu, někteří školáci na I. stupni se už vrátili do školních lavic, důchodci v obchodech nemají vyhrazené hodiny, ožívají sportoviště i dětská hřiště.

Dokonce se opět obnovilo moje oblíbené cvičení 2x v týdnu, a že to byl po tak dlouhé době docela nářez. Tělo si odvyklo, sama se totiž ke cvičení nedonutím.

Druhý týden je otevřená knihovna, ale všechny knižní tipy posbírané na blogu nebyly k dispozici. Musím si dát rezervaci, ale nic to nemění na tom, jakou mám radost z návratu do starých kolejí.

Včera jsem také, skoro po třech měsících, mohla navštívit mamču v senior komplexu Na Třebešíně a měla jsem z ní velkou radost. Trochu jsem se obávala, aby nás po tak dlouhé době poznala, ale byla skvělá. Poznala nás hned i pod nezbytnou rouškou. Byla krásně opálená, protože její spolubydlící, úžasná 97letá paní, jí brala do zahrady v areálu, kde obě chytaly bronz a opravdu nachytaly. Měla jsem fakt radost.

Posílám fotku, kterou jsem dostala mailem a která vtipně vystihuje současnou situaci.

Všechny moc zdravím!