Něco ještě funguje

 Jsem někdy nerudná  ženská, které vadí nevychované a uřvané děti. 

Doba teď opravdu není dobrá, to, co jsme považovali za normální, běžný život je zatím v nedohlednu. Radosti, klidu a pohody je čím dál méně a já jsem najednou šťastná, když se za naším domem objeví děti a užívají si zimní radovánky. Jejich smích a radost nechá alespoň na chvíli zapomenout na všechny problémy. Každý den se těším, až zase dopoledne přijdou bobovat děti z vedlejší školy a odpoledne je vystřídají děti s kamarády nebo s rodiči. 

Najednou mám alespoň na chvíli pocit, že je zase všechno v pořádku. Škoda, že ten sníh už asi moc dlouho nevydrží.  Ten dětský smích mi bude chybět. 

Amolety pokaždé jinak

Amolety, to je jídlo, které se u nás dělá opravdu málo. Možná i proto, že kolem sebe nemáme malé děti, se kterými mám tuto dobrůtku tak nějak spojenou. Nedávno jsem si na ně vzpomněla, a to na jejich slanou verzi. Většinou se dělají sladké, zapečené třeba se špenátem a já mám vyzkoušenou i jinou variantu, kterou můžu s klidem doporučit.

Na upečené amolety naskládám šunku nebo šunkový salám a plátkový sýr. Můžete potřít kečupem a nakrájenou cibulí, to podle chuti. Amolety zamotám a obalím v trojobalu. S tatarskou omáčkou je to moc  dobré. Nakrájené na proužky můžete podávat jako pohoštění i studené. 

Vzhledem k tomu, že příprava je trochu delší, nechávám několik obalených amoletek na mrazáku pro strýčka příhodu. 

Základní recept na amolety (8-10 ks) 

2 vejce

400 ml mléka

200g hladké mouky

špetka soli 

Vejce, mléko a sůl rozmícháme a postupně přidáváme hladkou mouku. Můžeme připravit ve šlehači. 

Hotové těsto naběračkou nalijeme na rozpálenou pánev s  trochou oleje a po obou stranách smažíme. 

 

Instantní fotoaparát

Když jsem před Vánocemi poprvé viděla reklamu na tento fotoaparát, myslela jsem, že jsem se asi přeslechla. Reklama se několikrát opakovala, tak jsem začala pátrat.

Se slovem instantní mám spojené nápoje a potraviny, které se rozpouštějí ve vodě nebo v mléce. Každý přece známe instantní kávu, kaši, polévky, droždí nebo třeba nudle. Ale fotoaparát?

Nakonec jsem zjistila, že instantní fotoaparáty vycházejí ze starších foťáků Polaroid a po zmáčknutí spouště dokáží vytisknout požadovaný snímek.  

K vyvolání dojde během několika minut. Některé modely ukládají snímky zároveň i na paměťovou kartu. Liší se ve velikosti pořízené fotografie a k jeho fungování je proto potřeba fotopapír. 

Zase jsem o něco moudřejší i když v tomto případě stejně nějak nechápu to slovo instantní. 

 

Nedělní procházka Prahou

Minulá, krásně slunečná neděle byla už skoro jako jarní. To jaro, na které se všichni už tolik těšíme a věříme, že nám bude přeci jenom lépe. Těšíme se na naše zahrádky, chaty a chalupy a práci na zahradě nebudeme považovat za práci, ale jako příjemné zpestření současného života. Budeme mít možnost na zahradě odložit roušky a nadechnout se čerstvého vzduchu za zpěvu ptačího sboru. Jak já už se těším!

Ta minulá neděle mě vylákala na delší procházku a přestože jsem šla sama, vůbec mi to nevadilo. Doma už si připadám jako lev v kleci. 

Prošla jsem přes Kampu, kde jsem si dala svařák, na Karlův most a Karlovou ulicí na Staroměstské náměstí. Lidí bylo všude docela dost, sluníčko dokáže vylákat i ty línější, přesto bylo lidí pořád méně, než je na těchto místech obvyklé. 

Mobilem jsem nafotila pár fotek, tak vám tu skoro jarní Prahu ukážu. 

 

Valašský kontrabáš

Přiznám se, že na jídlo nejsem nijak náročná. Mám ráda jednoduchá a zapečená jídla, některým z nich říká můj muž blívajz. To už je ale jeho boj. 

Mám ráda květákový mozeček, houbového kubu, bramborové knedlíky s cibulkou osmaženou na sádle, koprovou omáčku jenom s bramborem a vařeným vejcem nebo třeba granátnický pochod. Ten mě naučila kdysi dávno moje sousedka. Bylo to jídlo chudých a na něj potřebujete jenom uvařené brambory a těstoviny. Všechno nasypete do mísy, společně rozmačkáte a omastíte osmaženou cibulkou do zlatova, někdo přidává i sladkou papriku, tu já nedávám. Dobrota, která je jenom moje!

V lednovém vydání časopisu Albert jsem našla recept na tradiční beskydské jídlo a do toho se určitě pustím. O tom, že to bude dobrůtka, nemám pochyb. 

Valašský kontrabáš 

400 g pohanky

1 l vody

1 kg brambor

sůl, pepř, majoránka

4 stroužky česneku

1 cibule

300 g uzeného masa

3 lžíce sádla

200 g tvrdého sýra 

petrželka

Propláchnutou pohanku přelijte l litrem vroucí vody a povařte 3-4 minuty a pak ji nechte dojít. 

Brambory uvařte doměkka. 

Nakrájejte cibuli, uzené maso a česnek a na 2 lžících sádla osmažte. Přidejte uvařenou pohanku, osolte, opepřete a přidejte majoránku. Nakonec vmíchejte brambory. Vše přendejte do sádlem vymazaného pekáče, posypte nastrouhaným sýrem a pečte cca 15 minut při 200°C. Nakonec posypte petrželkou.

Přeji dobrou chuť, já už se na ten kontrabáš těším!