Nikdy je takové hodně zvláštní slovo, které většinou znamená nějaký zápor. Nemám to slovo ráda, nějak mu nevěřím. Většina situací, které to slovo provází, nedopadá tak, jak je původně anoncováno - nikdy.
Nikdy už nebudu ten alkohol pít. To zase bylo ráno, moje hlava! Jak dlouho potrvá takové nikdy? Někdy třeba měsíce ale třeba jenom týden, než se objeví další důvod k oslavě.
Prohrál si výplatu u automatu nebo třeba v sázkové kanceláři sázkou na tutovku? Už nikdy to nebudu hrát, případně sázet. Jak dlouho?
Při rozvodovém řízení si určitě mnozí říkají, tak to už nikdy nechci opakovat. Kdo z nich se za čas opět vdá a ožení?
Po prvním porodu, kdy se syn narodil zadečkem napřed (asi věděl, do čeho leze - 70. léta) jsem tvrdila, tak to už nikdy! Jedináček není.
Bojím se výšek, a tak pouťové atrakce typu centrifuga nebo horská dráha jsou pro mne nepředstavitelnou hororovou záležitostí. Nikdy tam nevlezu, to nemůžu přežít! Pouze do chvíle než jsme tenkrát s dětmi navštívily (já a babička) Matějskou pouť. Děti si samozřejmě návštěvu těchto atrakcí nechtěly nechat rozmluvit ani za úplatek. Nefungovala ani cukrová vata ani klobása, prostě nic. Šla jsem. Přece nemohla na centrifugu 70. letá babička.
A tak to většinou s tím slovíčkem n i k d y dopadá.
Žádné komentáře:
Okomentovat