Barunka už zase nemá kámošku, páníčkové se vrátili z dovolené, a tak se Jessy vrací domů, do hor.
Je zajímavé, že ona je jediný pes, kterého se Barča nebojí a pravděpodobně to není tím, že by se ty dvě nějak víc znaly. Společně se vidí tak dvakrát do roka, příště to zřejmě budou zase až vánoční svátky.
Od štěněcího věku má problémy s ostatními pejsky, nikdy ji žádný pes nenapadl, když nepočítám, že ji při prvním venčení počůral nějaký psí gentleman. Přiběhl, zvedl nožku a zase v klidu odkráčel, a to doslova. Že by to byl ten traumatický zážitek?
Opravdu nemá důvod být tak vystrašená, ale při každém venčení je ve střehu. Jakmile se blíží nějaký pes, okamžitě chce být neviditelná, připlácne se k chodníku a čeká. Většinou si ji ani nevšimnou, přesto vyčkává, co bude. A nemusí to být zrovna žádný obr, stačil by i pes velikosti krabičky od zápalek.
Ovšem za plotem, to je jiná hrdinka, cítí se bezpečně a nedávno si dokonce vyskakovala i na koně, na kterém se jeho majitel projížděl na louce za plotem.
Je to prostě hrdinka, ale naše !
Žádné komentáře:
Okomentovat