V posledních letech mám tak trochu obavu, aby jednou do Červené knihy ohrožených druhů nepatřily i prababičky.
Vzhledem k věku dnešních prvorodiček to není až tak nemožné. Dříve se maminkám první dítě narodilo kolem 20ti let, maminka starší už byla na první dítě tak nějak stará.
Byla s námi v porodnici 27letá maminka a skutečně se přiznala, že si mezi námi připadá na první dítě stará. Stejnou zkušenost si na vlastní kůži zažila i moje kamarádka. Troufám si tvrdit, že v dnešní době by tyto maminky určitě patřily mezi ty mladší.
Babičky byly tenkrát ve věku, kdy do důchodu měly ještě celkem dost daleko, a tak v rodině s miminkem mnohdy pomáhaly právě prababičky. I u nás to tak bylo a naše děti prababičku nesmírně milovaly. Milovala i ona je a všichni na ni rádi a s láskou vzpomínáme.
Lidský věk se sice prodlužuje, ale prodlužuje se i věk, kdy se žena pro dítě rozhodne. Pokračováním tohoto trendu bude babičkou žena kolem 70ti let a tam už šance stát se prababičkou je opravdu minimální.
Taková situace určitě není pravidlem, a to je bezesporu dobře jak pro maminku, tak i pro dítě. Ale těch starších maminek vidím kolem sebe přeci jenom nějak víc. Možná je situace ve městech jiná než na venkově, to nedokážu posoudit.
Určitě se ale změnily priority mladých žen, rodina a miminko už zřejmě na prvním místě nejsou.
Nebo to tak vidím jenom já?
Žádné komentáře:
Okomentovat