Pražské divadlo Pod Palmovkou uvádí hru už několi sezon, a když se mi naskytla možnost představení navštívit, neváhala jsem ani vteřinu. A bylo se opravdu na co dívat.
Hra je příběhem Edith Piaf, která svůj život neměla vůbec lehký. Jsme v ulicích Paříže, kde si Edith se svojí nevlastní sestrou Momo vydělávají na nuzný život. Zpěvem a tancem. A právě na ulici zaujala Edith svým zpěvem majitele kabaretu, který ji angažoval, vymyslel pro ni jméno Piaf - vrabec a tím pomalu nastartoval její kariéru.
Později měla úspěch nejen v Paříži, ale i v Americe, kde na její vystoupení přišla tehdejší smetánka spolu s Marlene Dietrich.
Dětství těchto hvězd snad nemohlo být rozdílnější. Marlene byla důstojnickou dcerou z bohaté rodiny, Edith dítě dvou alkoholiků, narozené doslova na ulici.
Později se z nich staly přítelkyně, Marlene Edith velmi obdivovala a její závislost na alkoholu, prášcích a později drogách neviděla ráda. Domlouvala jí, prosila, ale marně. Edithin život byl velmi bouřlivý, prožila několik milostných románků, dvakrát byla vdaná.
V roli Edith se představila Hana Seidlová, která zaslouží obrovský obdiv nejen za herecké ztvárnění role, ale za perfektní pěvecký výkon, který byl u obou představitelek umocněn ještě živým hudebním doprovodem. Všechny písničky byly s českým textem, a tak jediná výtka by mohla být pouze k závěrečné písni, známé Non, Je ne regrette rien (Ničeho nelituji), kterou bych raději slyšela v originále, ale i tak, klobouk dolů.
Vím, že ne každý toto představení může vidět, ale pokud vás zaujal život pařížského vrabčáka, určitě se podívejte na film Edith Piaf.
Žádné komentáře:
Okomentovat