Tenhle víkend byl vážně super. Podle teploty na teploměru jsem měla pocit, že jsem jaro zdárně zaspala a probudila se až do nádherného léta.
Teplo mám ráda, ale zase ne až moc. V zimě občas spím i při otevřeném okně, takže chladnější počasí také můžu, ale zase ne až moc. Je to se mnou v tomto směru trochu složitější, což může potvrdit můj muž.
V pátek jsme odjeli na chatu. Vždy, když z ní odjíždíme, máme kamna připravená na další náš příjezd. Pak už stačí jen škrtnout sirkou, dřevo začne krásně praskat a za chvíli je v celé chatě příjemné teploučko, které miluje i naše Barča. I tentokrát bylo vše připravené, protože když mám pocit chladu, dokážu si klidně zatopit i během léta. Ne moc, ale tak napříjemno. Hlavně večer.
Tentokrát ovšem zůstala kamna nedotčená a tak připravená na další příjezd. Snad si ani nepamatuji, kdy byl duben tak teplý, jako ten letošní. Opět padaly teplotní rekordy. Člověk se s abnormálními výkyvy počasí srovnat tak nějak dokáže, ale pro přírodu to rozhodně tak jednoduché není. Ještě není konec dubna a nějaký ten mrazík může klidně přijít. Snad si ta matička příroda zase poradí, ostatně jako už mnohokrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat