Každý začátek má svůj konec, ale i po konci začíná něco nového. Třeba nový začátek etapy našeho života po ukončení pracovních povinností. Končí každodenní pracovní kolotoč, děti už jsou dávno dospělé, většinou mají svůj život, vy se stanete důchodcem a před sebou máte spoustu volného času.
Pokud nejste hlídací babička nebo z vás není ještě pracující důchodce, stojíte před otázkou, co bude dál. To byl i můj problém. Najednou mi ten frmol začal chybět a rozhodně jsem nechtěla skončit s prachovkou v jedné a vařečkou v druhé ruce. Nejsem čuně, uklízím a vařím celkem pravidelně, ale jako náplň pro celý den, případně se sledováním většinou stupidních a neustále se opakujících televizních seriálů, by to bylo žalostně málo.
Začala jsem zjišťovat možnosti aktivit pro seniory v mém okolí. Měla jsem štěstí na úžasný klub Remedium, který pro seniory pořádá kurzy s celkem širokým zaměřením. Rehabilitační cvičení, jazyky pro začátečníky i pokročilé, práce na PC, úprava digitální fotografie, malba, loutkové divadlo, šikovné ruce, společenské hry, trénování paměti.
Vybrala jsem si dva různé kurzy rehabilitačního cvičení a zpočátku i angličtinu, kterou jsem ale po roce vzdala. Už pět let chodím cvičit 2x týdně a díky tomu jsem poznala dvě party bezvadných bab. Navíc jsem z nich nejmladší, tak uznejte, kdy se vám to v tomhle věku podaří.
Některé jsou starší dokonce o 15 let a já žasnu nad jejich elánem, který nezastaví ani zápal plic, operace kolene, kyčle ani vážná operace srdce. Samozřejmě, že je nutná určitá doba pro rekonvalescenci, ale jak je to jen trochu možné, vracejí se mezi nás. Mají můj obdiv už proto, že svým problémům nepodléhají a nemoc v jejich rozhovorech rozhodně není tématem č. 1.
Když se důchodkyní stala i moje kamarádka, spolužačka ze základky, začaly jsme hojně využívat možnosti dopoledních divadelních představení, převážně veřejných generálek. A je jich opravdu hodně, jenom v květnu jsme byly na čtyřech představeních.
Také jsem oprášila háček a jehlice a podle pinterestu se snažím vytvářet různé dekorace a nápady do bytu i na zahradu, hračky z ponožek i pletení z papíru.
Nakonec jsem pro volný čas náplň našla, ale začátek téhle nové cesty tak úplně jednoduchý nebyl. Na důchod se většinou těšíme v mladším věku ale když pak staneme na jeho prahu, mnohdy nevíme, co dál. Já to tak měla, ale teď je všechno jinak , důchod si užívám a doufám, že ještě budu.
Žádné komentáře:
Okomentovat