Mrzlo jen praštělo

 Dneska ráno u nás bylo pár stupínků pod nulou, ale o tom psát nechci. Možná, že by vás mohla zajímat zatím snad největší zima u nás v roce 1929. 

Můj otec se narodil v lednu t.r. (za týden bude mít 93. narozeniny), a to byla i v Praze zima opravdu krutá. 

Ne snad, že by si na to jako mimino vzpomínal, ale z vyprávění své maminky, mojí babičky o tom přece jen něco ví. I já jsem od ní slýchávala vzpomínky na tuto zimu a obrovské množství sněhu. 

Pár zajímavostí vám nabízím tentokrát díky internetu. 

V lednu 1929 vtrhla do republiky opravdu krutá zima, která trvala až do začátku března. Během té doby nevystoupal teploměr ani jednou nad bod mrazu. Zároveň neustále padal sníh a situace začala být opravdu kritická. V bytech zůstávala zamrzlá okna i 14 dní, zamrzla voda ve vodovodním řadu, vagony ke kolejím, hasičům voda v hadicích, Vltava, ale i Čertovka. 

I mnoho zvěře doplatilo na tuhé mrazy, ptáci padali zmrzlí ze stromů. O životy přišlo i mnoho lidí, omrzliny byly v té době téměř součástí každodenního života. 

Mrazivý rekord padl 11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, teplota klesla na - 42,2°C a v pražském Klementinu byla naměřena nejnižší teplota -26,7°C. 

Tak takovou zimu bych zažít nechtěla.