Přijde jaro, přijde

Sedím u počítače a nestačím se divit, co se to za okny děje. Taková vánice u nás snad nebyla za celou zimu. Několik dní teď fouká nepříjemný, studený vítr a občas spadne nějaká ta kapka deště, ale teď doopravdy chumelí, a to tak, že pořádně. 

Minulý týden jsem byla obhlédnout okolní parky a předzahrádky, samozřejmě došlo i na Olšanské hřbitovy, abych zjistila, jak je to s tím jarem. Jasně že bude a doufám, že už přijde brzo, přestože teď je za našimi  okny bílo. 

Takhle to kvete u nás v okolí. 

To mi hlava fakt nebere

Tenhle týden jsem si na internetu přečetla zprávu, ze které mně fakt zamrazilo a hlava to opravdu není schopná pobrat. Možná, že jste to také zaznamenali, ale pro ty, kteří nevědí o co vlastně jde, tak tohle je ta šokující informace. 

V brněnské oboře Holadná, přivedly bachyně na svět selata divokých prasat. Jedna z nich vrhla svoje selata blízko plotu obory a na problém bylo zaděláno. Jako každá matka a její novorozené miminko potřebují po porodu klid, zrovna tak to platí i v přírodě, samozřejmě i v tomto případě. 

O tom, že některé děti nemají z domova návyky o vhodném chování, a to jak k ostatním dětem, lidem v okolí, ke zvířatům, k chování v přírodě nebo v lese, o tom jste určitě někdy slyšeli. Týrané kočky, psi, řev v lese při procházkách nebo sbírání hub. To jen pro příklad. Nechci jen odsuzovat, i my jsme byli děti, které ne vždy byly jen vzorné, čisté a upravené, to opravdu ne. Ale posuďte sami.

Selátka byla za plotem na dosah nenechavých dětí. A protože to zřejmě děti nenechavé byly, nenechaly selata v klidu a do těch malých uzlíků šťouchaly větvemi a klacky, Dopadlo to, jak nejhůř mohlo, selata uhynula.  

Jen nechápu, co na to okolí, rodiče nebo ostatní návštěvníci obory. Za tmy se tam samotné děti asi nevypraví nebo jsem fakt tak naivní? 

Rychlovka třeba k večeři

 Pro letošní rok mám doma dva stolní kalendáře se zajímavými inspiracemi do kuchyně. Jeden je zaměřený na polévky a ten druhý na pomazánky, převážně takové rychlovky. A právě z toho pomazánkového kalendáře vám dvě nabízím. 

Pomazánka s avokádem a s Nivou

1 zralé avokádo

l Lučina

1 plátek Nivy 

1 stroužek česneku (samozřejmě může být i víc)

 polévková lžíce smetany

sůl, pepř

Z avokáda vyjmeme pecku, vydlabanou dužinu dáme do misky. Přidáme Lučinu, nahrubo nastrouhanou Nivu a smetanu. Vše důkladně rozmačkáme vidličkou nebo směs rozmixujeme ponorným mixérem, záleží jaké struktuře pomazánky dáte přednost. Nakonec vmícháme rozdrcený česnek, sůl a pepř. A je hotovo. 

Brynzová pomazánka s mrkví

130 g brynzy

100 g mrkve

1 stroužek česneku

2 lžíce majonézy

sůl, pepř, pažitka

Brynzu utřeme s majonézou a česnekem. Přidáme najemno nastrouhanou mrkev, sůl, pepř a nasekanou pažitku. Necháme vychladit. Ještě větší rychlovka než ta předcházející. 

A zdálo se, že to bude skvělý den

 Úterní procházka po Vyšehradě se zářivým sluníčkem se zdála, jako skvěle prožitý den. Opak je ale pravdou. Ještě tam jsem dostala zprávu, že je na tom mamka hodně zle a její odchod se odhadoval na několik příštích hodin. Hned jsem za ní jela, ale to bylo jediné, co jsem mohla dělat. Byly jsme spolu, ale o tom už jsem věděla jenom já. Bojovala statečně, ale ve čtvrtek odešla. Bez bolestí, v klidu a ve spánku. 

Tak jsem se stala ve svých 70. letech sirotkem, což je tak trochu rarita. To jen trochu pro odlehčení. 

Procházka na Vyšehradě

 Tento týden je nádherně, sluníčko svítí a láká na procházku, tak jsem v úterý zvolila procházku na Vyšehrad. Cestou od metra jsem procházela ulicí V pevnosti. kde byl v roce 1913 založen Jedličkův ústav. Jde o nejstarší dětské zařízení pro děti a mládež s tělesným postižením a jejímž zakladatelem byl právě i doktor Jedlička. 

Naproti Jedličkovu ústavu míjíme malé občerstvení, kde si mohou děti vyzkoušet třeba starý, krásně zachovalý kočár

a pak už se blížíme k Leopoldově bráně, která je vstupní branou do vyšehradské pevnosti.

Hned za branou  se objeví nádherná rotunda sv. Martina, která pochází z konce 11. století. Je to nejstarší dochovaná rotunda na území Prahy. 

Než se dostaneme ke kostelu sv. Petra a Pavla, projdeme Táborskou branou a Karlachovými sady, veřejným vyšehradským parkem. 

Pak už nás vítá novogotický kostel sv. Petra a Pavla, který má od roku 2003 titul bazilika minor. Tento zvláštní titul uděluje papež a je určený pouze významným kostelům.

Z hradeb je krásný výhled na Vltavu a můžete vidět i zříceninu nad tunelem, tzv. Libušinu lázeň.