Hračička

Ve středu pro mne začala další divadelní sezóna. Byly jsme s kamarádkou v Divadle Radka Brzobohatého na napínavém thrilleru Hračička. 

Uvádím recenzi představení

Jde o thriller, který ukazuje fyzickou převahu psychopata a hrůzu jeho oběti, schopnost uvěřit iluzím, stejně tak způsob, jakým se věci mohou vždy nečekaně obrátit. 

Šílenec unáší krásné ženy, se kterými pak hraje psychologickou hru. Nikdy je nezabíjí, ani neznásilňuje. Jeho jednání vychází z maniakální potřeby zesměšňovat druhé a přivádět je do kómatu. Proto ho soud ani policie nemůže obvinit ze zabití, jen z ublížení na zdraví. Situace nakonec donutí neuroložku, která je jeho poslední obětí a zároveň ošetřující lékařkou všech napadených žen, vzít spravedlnost do vlastních rukou. 

V roli neuroložky se alternují Romana Goščíková a Lucie Vondráčková, psychopata hraje Jan Fanta. 

Tohoto mladého herce neznám, ale jeho výkon byl skvělý a uvěřitelný. Myslím, že má před sebou nadějnou hereckou kariéru. V hlavní ženské roli jsme viděly Lucii Vondráčkovou a musím říct, že přestože to moje krevní skupina není, tady se mi hodně líbila. 

Zlatobýl zdobí i léčí

Na zahradě nám zlatobýl roste na mnoha místech, používám ho hlavně do vázy, protože barva jeho květů je krásná a nějakou dobu ve váze vydrží. O tom, že je zároveň léčivkou jsem vlastně ani nevěděla. 

Zlatobýl celík (tak se mu říkalo v lidovém léčitelství) je účinná léčivá bylina, která kvete v zahradách nebo celkem běžně u cest a luk a chutí připomíná lékořici nebo pendrek. 

Sušená bylinka se většinou prodává ve směsích, převážně do ledvinových čajů. Bylinka působí močopudně a dezinfekčně, zlepšuje funkci ledvin, rozpouští ledvinové kameny, snižuje lámavost cévních kapilár a proto se jí využívá i k léčbě aterosklerózy a stařecké demence. 

Protože na zahradě ještě kvete, hned jsem si z jejích květů uvařila čaj. Má opravdu osvěžující chuť, což mohu potvrdit a jestli pomáhá i s pamětí, to zatím fakt potvrdit nemůžu 😂

Opět něco rychlého na zub

Vaření mi nevadí, ale když je možnost uvařit rychlé jídlo, tak neváhám. Tentokrát nabízím dva recepty na neskutečně rychlé lívance. 

Jablečné lívance 

1 hrnek polohrubé mouky

1 hrnek najemno nastrouhaných jablek

1 hrnek mléka

1 lžička prášku do pečiva

1 vejce 

V míse rozmícháme všechny suroviny a na pánvi s olejem tvarujeme lívanečky, které pečeme z obou stran dozlatova. Na hotové lívance dáme čerstvé ovoce a šlehačku nebo zakysanou smetanu.

Jogurtové lívance 

1 velký jogurt

1 kelímek polohrubé mouky

1 prášek do pečiva

3 lžíce mléka

3 lžíce cukru

2-3 vejce

Opět všechny suroviny v míse smícháme, na pánvi tvoříme lívance a pečeme z obou stran. Zdobíme čerstvým ovocem, šlehačkou nebo zakysanou smetanou. Místo ovoce můžeme použít třeba meruňkovou nebo jahodovou marmeládu. 

Tyhle lívance jsou neskutečně nadýchané a chutnají skvěle. 

Toulavé boty

Léto skončilo, meteorologický podzim nastal 1. září, ale počasí následujících dnů bude podle předpovědi ještě krásně teplé, teploty mohou dosahovat až ke 30°C. Myslím, že se letošní léto opravdu vydařilo a tak mnozí z vás vyrazili na výlety a dovolené nejen po naší krásné zemičce, ale i do zahraničí. Někdo k moři, někdo do hor, každý podle svých představ a snů. 

Moc ráda jsem s vámi poznávala nepoznaná místa a že jich teda bylo. Jen u nás je spousta krásných lokalit, rybníků, řek, hradů, zámků , skanzenů, kostelů a zvoniček. Dozvěděla jsem se mnohé zajímavosti a díky vašim fotkám jsem prošla krásné zahrady, vaše i ty zámecké i mnohá města a městečka. 

 Všem moc děkuji, ale přesto si myslím, že ty nejtoulavější boty patří Jiřince a jejímu blogu trvalkadahlia.blogspot.com Najdete tam spoustu fotek z jejích cest minulých, ale i těch letošních. Navštívíte místa nejen u nás, ale i neskutečný počet zájezdů do zahraničí, třeba i zatím poslední do Irska.

Jiřinko, obdivuji tvoji touhu po poznávání a elán se kterým do toho vždycky jdeš. Budu se těšit na tvoje další cestovatelské příspěvky a za všechny uveřejněné moc děkuji. 

Toulavé boty jsou tvoje 

Fotografická výzva

 O tom, že probíhá fotografická výzva, kterou vyhlásila Stáňa na téma Do mraků, jsem se dozvěděla z některých blogů, a tak jsem se trochu pohrabala v letošních fotkách. Žádné zázraky ode mne nečekejte, fotím  jen mobilem, ale těchto pár foteček se tématem hodí a připadají mi docela zajímavé.

Začíná jaro, foceno v dubnu a je to takový mráček sirotek 

Červen, ostrov Korfu, foceno dopoledne 

a stejné místo navečer