V nové divadelní sezoně jsme s kamarádkou už navštívily několik generálek, ale ...
Představení si samy nevybíráme, ale nabídnuté vstupenky většinou využijeme. Do divadla chodíme rády a navíc dopolední představení nám naprosto vyhovují.
Nevím, jestli jsme přehnaně vybíravé, což si fakt nemyslím, ale to, co jsme zatím měly možnost vidět nás rozhodně nijak nenadchlo. Abychom představení o přestávce vzdaly, to se nám ještě nestalo. Navíc Divadlo Na Vinohradech patřilo k těm, které lákalo své diváky a sehnat lístky byl občas nadlidský úkol. V posledních letech se ale se změnou ředitele hodně změnilo. Mnohé uváděné hry přežijí sotva jednu sezonu. Možná, že stejný osud potká i zatím poslední hru Konec masopustu.
Klasické představení Moliérova Lakomce v Divadle Radka Brzobohatého se nám celkem líbilo. Pro mne neznámý, výborný Milan Enčev byl v hlavní roli přesvědčivý stejně jako postava sluhy Valéra. Od Jana Rosáka jsem neustále čekala na otázku, za kolik? Ani divadelní prkna nedají zapomenout na uvádění kdysi oblíbeného pořadu Riskuj a z moderátora v tomto případě prostě herce neudělají.
Muzikál Trhák není zase takovým trhákem, jak se nám produkce snaží namluvit a Doktor OX je zatím snad to úplně nejslabší, co se dá v tomto žánru vidět.
Tak snad příště?
Žádné komentáře:
Okomentovat