Už poměrně dlouho jsem netrápila mozeček vymýšlením příběhu na jedno písmeno. Tentokrát jsem vybrala "P".
Páteční poledne, pořád prší. Praha plná pospíchajících, přebíhajících, promoklých Pražáků.
Plnoštíhlá, pihovatá padesátnice Pavlína prochází parkem, přebíhá po přehledném přechodu. Páni! Pan Poštolka porušil předpisy. Postarším Peguotem paní Pavlínu porazil. Pavlíně pomáhá pouliční prodavačka prošlých polských potravin. Právě přijíždí příslušník pražské policie. Pobledlému Poštolkovi pohrozí pokutou, pokud pil pivo, podmínkou.
Přes parkoviště právě přichází podsaditý, pesimistický penzista, pan profesor Ptáček. Profesorova podnájemnice Pavlína pláče, podpatky polámané, potrhané podkolenky, podlitiny pravé paže, pravděpodobně pohmožděná páteř.
Promoklá, poraněná Pavlína potřebuje první pomoc. Policista přivolá pohotovost, přijíždí příjemný psycholog, pomáhá poraněné překonat první pocity. Překvapenou pacientku potom přebírá poliklinika. Potřebuje postel, prášky, podrobně prohlédnout, potvrzení pojišťovny, pořádného, poměrně protřelého právníka.
Peguot pana Poštolky patří profláknutému pražskému politikovi, předsedovi politické partaje.
Připravte prachy paní Pavlíno, privátní právník právě přichází.
Žádné komentáře:
Okomentovat