Čeština je opravdu jedinečný jazyk, i když uznávám, že hodně složitý nejen pro cizince, kteří se tento jazyk učí, ale mnohdy i pro rodilého Čecha. Psaní i, y, velká písmena, čárky v souvětí, mě-mně, časování, skloňování, mnohdy i více významů pro jedno slovo. Jednoduchá ta čeština určitě není.
Mám ráda hrátky s češtinou, líbí se mi třeba tvoření krátkých povídek na jedno písmeno nebo třeba věty se stejnými slabikami, jdoucími za sebou.
U řiti ti tiká budík.
Nesnese se se sestrou.
Nech ty nehty.
V poslední době si ale všímám názvů různých obchodů a občas se nestačím divit. Ano, do mlékárny jsme chodili pro mléko, do lékárny pro léky, ve zlatnictví byly zlaté prstýnky a řetízky, v hodinářství hodiny.
Tak v tomto duchu jsem objevila názvy jako chlebíčkárna, polévkárna, kafárna a dokonce burgrárna. Ale zatím nejvíc mě teda dostalo stříbrnictví, to jsem fakt měla oči vyvalené jako Hurvínek.
A tak mě napadá. Když uvidím nad vchodovými dveřmi nápis Kuřárna, co mě tam bude čekat? Banda náruživých kuřáků nebo pečená a grilovaná kuřata?
Žádné komentáře:
Okomentovat