neděle 2. dubna 2017

Kam se hrabe včelka Mája

Tentokrát slibovali meteorologové sluníčko už od pátku a vyhlídka krásného víkendu rozhodla. Vyrazili jsme na chatu v pátek dopoledne a ani představa celkem slušného přídělu práce mně náladu nijak nekazila.
Vítala nás krásná i když po zimě zanedbaná zahrada, ale elán jsme si přivezli, a tak nám nic nebránilo pustit se do práce.
Hned na verandě nás ještě čekala obsazená pastička na myši, uvnitř chaty byli tři naštěstí volné, tak jsem nabyla přesvědčení, že se nevítané návštěvnice už odstěhovaly na letní byt kamsi do přírody.
Manžel začal hrabáním zahrady, já se pustila do úklidu chaty. Utřít prach, vyklepat a vyluxovat koberce a postele, vytřít podlahy. Doba kadibudek a mytí ve škopku u studny je už dávno historií, tak bylo potřeba uklidit i veškeré sociální zařízení, co mám povídat, známe to všechny.
Důležité bylo i zprovoznění altánku, ve kterém trávíme celkem dost času při čtení, kávičce, odpočinku, ale za hezkého počasí nám poslouží i jako domácí zahradní restaurace.
Práce bylo fakt hodně, určitě by se za ni nemusela stydět ani pracovitá včelka Mája. Do postele jsem padla jako pytel brambor, ale spokojená.
V sobotu po obědě jsem se vrhla do zahrady. Něco přesadit, něco zasadit, kapradí zbavit uschlých listů, připravit záhonky, naplánovat co koupit do truhlíků, starých hrnců, konví, sádelňáku a dalších misek a mističek.
Ani jsem moc nevnímala bolavá záda, celkem upravená zahrada byla odměnou nejvyšší. A jako bonus, podvečerní ptačí koncert.



Žádné komentáře:

Okomentovat